Články odjinud

Kerčská krize ohrožuje Nord Stream 2. Incident je pro Berlín velká rána, tvrdí expert

Kerčská krize ohrožuje Nord Stream 2. Incident je pro Berlín velká rána, tvrdí expert

Incident v Kerčském průlivu z předminulé neděle, kdy ruští pohraničníci údajně ostřelovali a následně zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva i s posádkami, opět rozvířil vody evropské diplomacie a zažehl debatu o možném zpřísnění protiruských sankcí. Nová fáze konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem však rozhýbala také diskuze na německé politické scéně. Horkým tématem se stala plánovaná stavba plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Vláda v Berlíně se dostává pod tlak, aby od kontroverzního projektu ustoupila. A těžko se s ním bude vyrovnávat.

O rozšíření plynovodu Nord Stream 1 se vedou bouřlivé diskuze v Německu i celé Evropě dlouhodobě – německá vláda v čele s Angelou Merkelovou sice stavbu obhajuje s tím, že jde o „komerční projekt“, který má omezit problémy s dodávkami plynu přes Ukrajinu, kritici však tvrdí, že až příliš zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu. V posledních měsících se Berlín zaobíral jinými problémy a debaty na toto téma se na čas uklidnily, incident v Kerčském průlivu se však stal novou rozbuškou, která kritiky stavby opět donutila se ozvat.

Projekt minulý týden zpochybnil například Friedrich Merz – kandidát na již brzy uvolněný předsednický post Křesťanskodemokratické unie (CDU). „Čím více se konflikt stupňuje, tím více se nabízí otázka: Je opravdu správné, že budeme toto potrubí pokládat?“ prohlásil Merz s odkazem na eskalující krizi mezi Ukrajinou a Ruskem. Není však jediným zástupcem německé politické scény, který projekt v hodnotě 11 miliard dolarů (zhruba 251 miliard Kč) budovaný pod hlavičkou ruského Gazpromu v posledních dnech zpochybnil.

Nord Stream 2

„Určitě tlak na vládu, aby vzdala podporu projektu Nord Stream 2, roste. Protože chování Ruské federace vůči Ukrajině přitvrzuje a čím je konflikt vyostřenější, tím víc roste obava, že německá politika není dostatečně efektivní v tom, jak ovlivňovat jednání Ruska vůči Ukrajině. Tím se zpochybňuje celá schopnost německé politiky jednak zprostředkovávat vztahy mezi konfliktními stranami a za druhé regulovat chování agresivní strany, tedy Ruska,“ říká pro INFO.CZ odborník na německou politiku z FSV UK Vladimír Handl, podle kterého se kvůli námořnímu incidentu v Kerčském průlivu debata o Nord Streamu 2 dostává do nové fáze.

„Incident v Kerčském průlivu je pro Německo velice hořkým okamžikem, protože místo toho, aby byl konflikt po letech vyjednávání alespoň zmražený a postupně docházelo k jeho urovnání, se rozhořel na další frontě. Rusko vůbec nebere ohled na to, že to zhorší vztahy se Západem a v kontextu Německa to povede ke ztížení realizace projektu Nord Stream 2. Je otázkou, co německá politika svojí systematickou prací, vlivem a sankční politikou může dosáhnout, ale teď se ukazuje, že tento dosah je velmi omezený, což kritici Nord Streamu 2 samozřejmě zdůrazňují,“ dodává odborník.

720p 360p
Kerčský průliv

Ustoupí Německo od podpory Nord Streamu?

Stavba plynovodu Nord Stream 2 je pro Berlín velmi citlivé téma – ruské dodávky plynu totiž tvoří asi 40 procent německé spotřeby. Pro Německo je tak plyn z Ruska naprosto klíčový. Angela Merkelová však musí projekt často obhajovat při setkáních se zahraničními politiky, především těmi z Polska, Spojených států nebo Ukrajiny.

Kancléřka vždy upozorňuje na to, že jde o podnikatelský projekt, kterého se vláda neúčastní a nemůže ho tedy ani zastavit. Německá energetika – od producentů, přes přenosové sítě po dodavatele – totiž spadá do rukou soukromých subjektů. Tato obhajoba ze strany vlády však začíná být v Německu stále víc zpochybňována. Podle Handla je ale těžké odhadovat, zda krize v Kerčském průlivu může vést k tomu, že vláda Angely Merkelové podporu projektu stáhne.

„Ministr zahraničí Heiko Maas se nyní vyjadřuje v tom smyslu, že i kdyby německá politika stáhla podporu, tak projekt mohou dokončit ruské firmy, čili německá podpora není pro realizaci Nord Streamu 2 tak klíčová. Oponenti ale říkají, že vláda má pochopitelně nějaký vliv na to, jak realizace probíhá. Debata je tedy zatím otevřená,“ popisuje Handl.

Navzdory kritice ze strany řady evropských zemí i Evropské komise výstavba plynovodu nadále pokračuje. Podle tiskové zprávy společnosti Nord Stream 2 ze začátku listopadu postupuje projekt podle plánu – zatím bylo v Baltském moři položeno přes 200 kilometrů potrubí. Odhadovat další vývoj však není jednoduché ani podle experta na energetiku z Ústavu mezinárodních vztahů Lukáše Tichého.

„Pokračující kritika projektu a další tlak – zejména ze strany Evropské komise, že musí být v souladu s evropským právem, či USA, aby se tento projekt neuskutečnil, protože zvýší evropskou závislost na Rusku – můžou negativně ovlivnit rozhodování,“ říká Tichý s tím, že Německo jako jakousi „úlitbu“ Spojeným státům plánuje výstavbu nového terminálu pro dovoz LNG a tímto vstřícným gestem chce zlepšit své ekonomické vztahy s USA.

„To znamená, že za jistých okolností by mohla německá podpora projektu oslabit – například v kontextu změny vedení země, rostoucího tlaku USA, či podobných okolností, jako je i zmíněná rusko-ukrajinská krize v Kerčském průlivu. Na druhou stranu projekt již od svého vzniku prošel řadou krizí, které se ovšem podařilo překonat, a nadále pokračuje. Proto lze očekávat, že projekt bude uskutečněn, ať již ve stanoveném termínu, tedy v roce 2019, nebo později,“ dodává pro INFO.CZ Tichý.

Kerčský útok je pro Berlín velká rána

Podle odborníka na německou politiku bude rozhodování německé vlády, jak s projektem Nord Stream 2 dál naložit, záležet především na bezprostředním chování ruské strany. Berlín však podle něj může situace zároveň využít při vyjednávání s ruskou stranou, kterou se snaží dotlačit k zárukám, že část plynu bude i nadále proudit přes Ukrajinu a Kyjev tak tranzit ruského plynu úplně neobejde.

„Umím si představit, že se německá strana bude snažit tlaku Evropské komise a stále zhoršujícího se image projektu v Evropě využít, aby dosáhla přesvědčivé dohody s Ruskem na dodávkách plynu přes území Ukrajiny. To se řešilo v minulosti, během posledního setkání Merkelové s Putinem a bude se to řešit i nadále, ale že by do toho němečtí politici přímo vstoupili, se úplně očekávat nedá,“ míní Handl.

Expert Univerzity Karlovy zároveň poukazuje na to, že čím dál víc lidí v Německu tvrdí, že Nord Stream je – spíš než podnikatelský projekt – projekt politický. Hlasy vystupující proti plynovodu tak postupně sílí. Kromě Zelených, kteří Nord Stream odmítali už dávno, se podobné hlasy objevují i v CDU nebo u sociálních demokratů, kteří se ptají, zda není stavba s ohledem na chování Moskvy chyba.  

„Politická stránka projektu je čím dál významnější a to pro projekt nevěstí nic dobrého. Německo se bude muset víc snažit, aby projekt zaštítilo a donutilo ruskou stranu k vstřícnému a kontrolovatelnému závazku vůči Ukrajině. Konflikt v Kerčském průlivu je pro německou politiku tedy velká rána a jen těžko se s ní bude vyrovnávat,“ uzavírá Handl.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud