Kerčská krize ohrožuje Nord Stream 2. Incident je pro Berlín velká rána, tvrdí expert | info.cz

Články odjinud

Kerčská krize ohrožuje Nord Stream 2. Incident je pro Berlín velká rána, tvrdí expert

Incident v Kerčském průlivu z předminulé neděle, kdy ruští pohraničníci údajně ostřelovali a následně zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva i s posádkami, opět rozvířil vody evropské diplomacie a zažehl debatu o možném zpřísnění protiruských sankcí. Nová fáze konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem však rozhýbala také diskuze na německé politické scéně. Horkým tématem se stala plánovaná stavba plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Vláda v Berlíně se dostává pod tlak, aby od kontroverzního projektu ustoupila. A těžko se s ním bude vyrovnávat.

O rozšíření plynovodu Nord Stream 1 se vedou bouřlivé diskuze v Německu i celé Evropě dlouhodobě – německá vláda v čele s Angelou Merkelovou sice stavbu obhajuje s tím, že jde o „komerční projekt“, který má omezit problémy s dodávkami plynu přes Ukrajinu, kritici však tvrdí, že až příliš zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu. V posledních měsících se Berlín zaobíral jinými problémy a debaty na toto téma se na čas uklidnily, incident v Kerčském průlivu se však stal novou rozbuškou, která kritiky stavby opět donutila se ozvat.

Projekt minulý týden zpochybnil například Friedrich Merz – kandidát na již brzy uvolněný předsednický post Křesťanskodemokratické unie (CDU). „Čím více se konflikt stupňuje, tím více se nabízí otázka: Je opravdu správné, že budeme toto potrubí pokládat?“ prohlásil Merz s odkazem na eskalující krizi mezi Ukrajinou a Ruskem. Není však jediným zástupcem německé politické scény, který projekt v hodnotě 11 miliard dolarů (zhruba 251 miliard Kč) budovaný pod hlavičkou ruského Gazpromu v posledních dnech zpochybnil.

Nord Stream 2

„Určitě tlak na vládu, aby vzdala podporu projektu Nord Stream 2, roste. Protože chování Ruské federace vůči Ukrajině přitvrzuje a čím je konflikt vyostřenější, tím víc roste obava, že německá politika není dostatečně efektivní v tom, jak ovlivňovat jednání Ruska vůči Ukrajině. Tím se zpochybňuje celá schopnost německé politiky jednak zprostředkovávat vztahy mezi konfliktními stranami a za druhé regulovat chování agresivní strany, tedy Ruska,“ říká pro INFO.CZ odborník na německou politiku z FSV UK Vladimír Handl, podle kterého se kvůli námořnímu incidentu v Kerčském průlivu debata o Nord Streamu 2 dostává do nové fáze.

„Incident v Kerčském průlivu je pro Německo velice hořkým okamžikem, protože místo toho, aby byl konflikt po letech vyjednávání alespoň zmražený a postupně docházelo k jeho urovnání, se rozhořel na další frontě. Rusko vůbec nebere ohled na to, že to zhorší vztahy se Západem a v kontextu Německa to povede ke ztížení realizace projektu Nord Stream 2. Je otázkou, co německá politika svojí systematickou prací, vlivem a sankční politikou může dosáhnout, ale teď se ukazuje, že tento dosah je velmi omezený, což kritici Nord Streamu 2 samozřejmě zdůrazňují,“ dodává odborník.

Kerčský průliv autor: INFO.CZ

Ustoupí Německo od podpory Nord Streamu?

Stavba plynovodu Nord Stream 2 je pro Berlín velmi citlivé téma – ruské dodávky plynu totiž tvoří asi 40 procent německé spotřeby. Pro Německo je tak plyn z Ruska naprosto klíčový. Angela Merkelová však musí projekt často obhajovat při setkáních se zahraničními politiky, především těmi z Polska, Spojených států nebo Ukrajiny.

Kancléřka vždy upozorňuje na to, že jde o podnikatelský projekt, kterého se vláda neúčastní a nemůže ho tedy ani zastavit. Německá energetika – od producentů, přes přenosové sítě po dodavatele – totiž spadá do rukou soukromých subjektů. Tato obhajoba ze strany vlády však začíná být v Německu stále víc zpochybňována. Podle Handla je ale těžké odhadovat, zda krize v Kerčském průlivu může vést k tomu, že vláda Angely Merkelové podporu projektu stáhne.

„Ministr zahraničí Heiko Maas se nyní vyjadřuje v tom smyslu, že i kdyby německá politika stáhla podporu, tak projekt mohou dokončit ruské firmy, čili německá podpora není pro realizaci Nord Streamu 2 tak klíčová. Oponenti ale říkají, že vláda má pochopitelně nějaký vliv na to, jak realizace probíhá. Debata je tedy zatím otevřená,“ popisuje Handl.

Navzdory kritice ze strany řady evropských zemí i Evropské komise výstavba plynovodu nadále pokračuje. Podle tiskové zprávy společnosti Nord Stream 2 ze začátku listopadu postupuje projekt podle plánu – zatím bylo v Baltském moři položeno přes 200 kilometrů potrubí. Odhadovat další vývoj však není jednoduché ani podle experta na energetiku z Ústavu mezinárodních vztahů Lukáše Tichého.

„Pokračující kritika projektu a další tlak – zejména ze strany Evropské komise, že musí být v souladu s evropským právem, či USA, aby se tento projekt neuskutečnil, protože zvýší evropskou závislost na Rusku – můžou negativně ovlivnit rozhodování,“ říká Tichý s tím, že Německo jako jakousi „úlitbu“ Spojeným státům plánuje výstavbu nového terminálu pro dovoz LNG a tímto vstřícným gestem chce zlepšit své ekonomické vztahy s USA.

„To znamená, že za jistých okolností by mohla německá podpora projektu oslabit – například v kontextu změny vedení země, rostoucího tlaku USA, či podobných okolností, jako je i zmíněná rusko-ukrajinská krize v Kerčském průlivu. Na druhou stranu projekt již od svého vzniku prošel řadou krizí, které se ovšem podařilo překonat, a nadále pokračuje. Proto lze očekávat, že projekt bude uskutečněn, ať již ve stanoveném termínu, tedy v roce 2019, nebo později,“ dodává pro INFO.CZ Tichý.

Kerčský útok je pro Berlín velká rána

Podle odborníka na německou politiku bude rozhodování německé vlády, jak s projektem Nord Stream 2 dál naložit, záležet především na bezprostředním chování ruské strany. Berlín však podle něj může situace zároveň využít při vyjednávání s ruskou stranou, kterou se snaží dotlačit k zárukám, že část plynu bude i nadále proudit přes Ukrajinu a Kyjev tak tranzit ruského plynu úplně neobejde.

„Umím si představit, že se německá strana bude snažit tlaku Evropské komise a stále zhoršujícího se image projektu v Evropě využít, aby dosáhla přesvědčivé dohody s Ruskem na dodávkách plynu přes území Ukrajiny. To se řešilo v minulosti, během posledního setkání Merkelové s Putinem a bude se to řešit i nadále, ale že by do toho němečtí politici přímo vstoupili, se úplně očekávat nedá,“ míní Handl.

Expert Univerzity Karlovy zároveň poukazuje na to, že čím dál víc lidí v Německu tvrdí, že Nord Stream je – spíš než podnikatelský projekt – projekt politický. Hlasy vystupující proti plynovodu tak postupně sílí. Kromě Zelených, kteří Nord Stream odmítali už dávno, se podobné hlasy objevují i v CDU nebo u sociálních demokratů, kteří se ptají, zda není stavba s ohledem na chování Moskvy chyba.  

„Politická stránka projektu je čím dál významnější a to pro projekt nevěstí nic dobrého. Německo se bude muset víc snažit, aby projekt zaštítilo a donutilo ruskou stranu k vstřícnému a kontrolovatelnému závazku vůči Ukrajině. Konflikt v Kerčském průlivu je pro německou politiku tedy velká rána a jen těžko se s ní bude vyrovnávat,“ uzavírá Handl.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud