Text Marrákešské deklarace: Zdroj hoaxů o migraci, nebo nafouknutá bublina? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Marrákešská deklarace: Nafouknutá bublina a vděčný zdroj dezinformací. Co pro Česko znamená?

Marrákešská deklarace: Nafouknutá bublina a vděčný zdroj dezinformací. Co pro Česko znamená?

Migrace je vděčným tématem všech šiřitelů lží a polopravd, kteří se v obyvatelích Česka snaží vyvolávat strach a paniku. Posledním objektem zájmu českých dezinformátorů je Marrákešská deklarace podepsaná letos v květnu zeměmi EU a některými státy Afriky. Tématu, které už od jara plní český internet, se chytlo hnutí SPD Tomia Okamury nebo pro-kremelský server Aeronet, který hrozí závazkem unijních zemí k „pravidelné migraci“ z Afriky. Co podpis Marrákešské deklarace a akčního plánu vlastně znamená? A je pro Česko nebezpečím?

„Tato deklarace je bodem zlomu v procesu migrace do Evropy. Dokument je deklarací, kterou se evropské země, za zády svých občanů, zavazují v rámci tzv. Rabatského procesu k podpoře pravidelné, zdůrazňuji a opakuji ‚pravidelné‘ migrace mezi Afrikou a Evropou,“ napsal v květnu o Marrákešské deklaraci dezinformační server Aeronet.cz.

Zdaleka však nejde o jediný článek, ve kterém se proruský server Marrákešské deklaraci podepsané letos v květnu v marockém městě Marrákeš věnuje. Začátkem června například napsal, že novela cizineckého zákona vlády Andreje Babiše „počítá s vybudováním integračních center, přesně podle doporučení uvedených v Marrákešské deklaraci“ a že se tím „Marrákešská deklarace naplňuje beze zbytku přímo před našimi zraky“.

Červnového článku si všimla také evropská skupina pro boj proti dezinformacím, která na svých stránkách EU vs Disinfo pravidelně vyvrací falešné zprávy objevující se v členských zemích unie. Unijní skupina proti fake news upozorňuje na pokřivenou interpretaci Marrákešské deklarace ze strany Aeronetu a poukazuje na to, že tento dokument míchá dohromady s novelou cizineckého zákona, který s ním ale nijak nesouvisí.

Marrákešská deklarace se však stala zdrojem šíření paniky také pro stranu SPD Tomia Okamury, podle které jde o faktickou legalizaci migrace z afrických zemí a o rezignaci na návratovou politiku. „Je nepřijatelné, abychom salámovou metodou ukrajovali ze svrchovanosti České republiky,“ řekl Okamura během diskuse v Poslanecké sněmovně krátce po marocké konferenci, které se za Česko zúčastnil tehdejší ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018

Jak to tedy s Marrákešskou deklarací je? Podívejte se na přehled otázek, které vám pomohou rozklíčovat, co pro Česko podpis znamená:

Co je Marrákešská deklarace?

Během ministerské konference konané 2. května byla v Maroku podepsána Marrákešská deklarace a Marrákešský akční plán 2018-2020, které mají celkem osm stran a pojednávají mimo jiné o migraci mezi Evropou a Afrikou.

„Je to společná deklarace států Evropské unie a některých afrických zemí, která směřuje ke společnému stanovisku a spolupráci v oblasti migraci. Je to obecný dokument, který se zabývá legální migrací a tím, jak ji usměrňovat a řídit. Věnuje se také migraci nelegální, kdy by se státy měly společně snažit řešit její příčiny,“ říká pro INFO.CZ ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Přináší Marrákešská deklarace něco nového?

Květnový dokument je pokračování takzvaného Rabatského procesu – kontinuálního dialogu mezi zeměmi Evropské unie se státy západní, střední a části severní Afriky, který má posílit spolupráci evropských a afrických zemí v oblasti migrace. Nelze to tedy vnímat jako přelomový dokument, který by pro Česko znamenal nějaké nové povinnosti.

„Nelze to vnímat jako průlom, je to jeden z výstupů dlouhodobého procesu, v rámci kterého se Evropská unie a africké státy snaží spolupracovat a vytyčit si nějaký společný náhled na témata v této oblasti. Rozhodně to není nic převratného a myslím, že to nikde nevyvolalo takové drama jako na české politické scéně – především ze strany SPD,“ vysvětluje Faltová.

Jaké jsou hlavní cíle Marrákešské deklarace?

Akční plán hovoří o celkem deseti cílech:

  • Maximalizovat pozitivní dopad legální migrace na rozvoj;
  • Dosáhnout vzájemného pochopení příčin nelegální migrace a nuceného vysídlení v regionu;
  • Podporovat legální migraci a mobilitu, a to zejména mladých mužů a žen mezi Evropou a státy severní, západní a střední Afriky a rovněž v rámci těchto regionů;
  • Podpořit zjednodušení postupů při vydávání víz;
  • Podporovat opatření zaměřená na posílení ochrany uprchlíků a dalších násilně vysídlených osob Rabatského procesu;
  • Podporovat integraci uprchlíků a násilně vysídlených osob v hostitelských komunitách
  • Budovat kapacity veřejných institucí, jež mají v gesci integrované řízení hranic a předcházení a potírání pašování migrantů a obchodování s lidmi;
  • Zlepšit ochranu migrantů a osob, které potřebují mezinárodní ochranu, jež byly pašovány, anebo se staly obětí obchodu s lidmi;
  • Posílit kapacitu příslušných orgánů s cílem zlepšit a zajistit identifikaci osob a vydávání cestovních dokladů;
  • Podporovat programy zajišťující bezpečný návrat a udržitelnou reintegraci migrantů při plném dodržování jejich práv a zachování jejich lidské důstojnosti;

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

Vyplývají z Marrákešské deklarace pro Česko nové závazky?

Že nejde o právně závazný dokument, ze kterého by pro Česko vyplývaly nové povinnosti, potvrdil už během květnové schůze Poslanecké sněmovny Vladimír Metnar. „Konference byla velmi důležitá, neboť nejde domlouvat spolupráci s africkými státy, když s nimi nebudeme mluvit napřímo. Žádné nové závazky však nepřijímáme,“ upozorňuje Metnar.

A jeho slova potvrzuje i Faltová, která poukazuje na to, že jde jen o mezinárodní deklaraci zemí, které spolu chtějí spolupracovat. „Není to smlouva, na druhou stranu se ale očekává, že státy, které to podepsaly, to udělaly se vší vážností a s tím, že ten akční plán budou podporovat a podílet se na něm. Není to ale právně závazné v tom smyslu, že by nás někdo nutil, abychom to plnili,“ vysvětluje odbornice na migraci.

Znamená Marrákešská deklarace „pravidelnou“ migraci z Afriky?

Server Aeronet se v Češích snaží vzbudit obavy z toho, že se Praha přijetím deklarace upsala k „pravidelnému“ nebo dokonce povinnému přijímání lidí z afrických zemí. Nic takového ale podle Faltové z Marrákešské deklarace nevyplývá.

„To není pravda. Nic takového deklarace neobsahuje. Spolu s Marrákešskou deklarací byl přijat akční plán, který se sice mimo jiné zabývá problematikou mezinárodní ochrany a azylu, ale jakékoliv povinné kvóty nebo přebírání lidí to neznamená. Je to spíš o tom, že státy deklarací potvrzují, že budou dosavadní mezinárodní ujednání o ochraně a azylu respektovat,“ upozorňuje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

„Zároveň je z Marrákešské deklarace patrná snaha o posílení návratové politiky a reintegraci lidí do země původu. Obsahuje například snahu o posílený boj proti nelegální migraci, pašování migrantů a obchodování s lidmi. Rozhodně tam ale není nic, co by Českou republiku a jakýkoliv jiný stát zavalovalo k nějakému pravidelnému nebo povinnému přesídlování lidí,“ dodává Faltová.

Mají Češi důvod se Marrákešské deklarace obávat?

Kritici Marrákešské deklarace varují především před jedním z jejích hlavních cílů, který se týká podpory „legální migrace a mobility“. Tento bod může u protiimigračně naladěné části české společnosti vyvolávat obavy, že Evropa na základě deklarace přivítá statisíce mladých Afričanů. Paniku šířící se na české politické scéně i internetu však Faltová mírní s tím, že to, koho Česko přijme na své území, záleží jen na něm.

Infografika - uprchlíci ve světě

„Rozhodně si nemyslím, že je na místě mít obavy z toho, že jsme se připojili k Marrákešské deklaraci. Legální migrace a rozhodování o vízech a pobytech je suverénním právem daného státu, povolení pro vstup tedy udělit může, ale nemusí. Vychází to z mapování potřeb toho státu a můžeme se bavit o tom, jak dalece to je efektivní, nicméně to není nic, co by ohrožovalo české občany. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tu jsou nedostatkové profese a celá řada oborů, kde rozvoj závisí i na tom, jestli se podaří přivést pracovníky ale i odborníky, kteří samozřejmě mohou pocházet i z afrických států,“ říká pro INFO.CZ.

Jakým způsobem chce Marrákešská deklarace bojovat s nelegální migrací?

Kromě rozbíjení pašeráckých sítí a lepší ochrany hranic zmiňuje deklarace také pomoc a rozvoj afrických regionů tak, aby se co nejvíc omezily příčiny, kvůli kterým se lidé na nebezpečnou cestu do Evropy na vlastní pěst vydávají.

„Marrákešská deklarace míří především na řešení příčin migrace, což je velmi často chudoba, vysoká míra korupce nebo nemožnost uplatnění se v zemi původu. Deklarace se proto zaměřuje na tento problém a má za cíl zlepšovat podmínky v afrických zemích a poskytovat ochranu lidem, kteří migrují v rámci afrického kontinentu. Evropské státy ale zároveň prohlašují, že budou své partnery podporovat a mluví se také o finanční spolupráci, podpoře rozvojové pomoci a podobně,“ říká Faltová.

O rozvojové pomoci hovořila v souvislosti s Marrákešskou deklarací i Poslanecká sněmovna, podle které by podpora chudých afrických zemí měla být podmíněna jejich spoluprací v návratové politice.  

Které evropské země Marrákešskou deklaraci podepsaly?

Za evropskou stranu deklaraci podepsaly všechny státy unie kromě Maďarska, které ale nadále zůstává součástí takzvaného Rabatského procesu a bude pokračovat například v udělování stipendií africkým studentům na maďarských univerzitách. Deklaraci však podepsaly i dvě nečlenské země EU – Norsko a Švýcarsko, které se Rabatského procesu také účastní.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.