(Ne)jednotná pozice EU ve světě: Česká stopka rezoluce k Jeruzalému jí uštědřila další ránu | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

(Ne)jednotná pozice EU ve světě: Česká stopka rezoluce k Jeruzalému jí uštědřila další ránu

(Ne)jednotná pozice EU ve světě: Česká stopka rezoluce k Jeruzalému jí uštědřila další ránu

Přesunutí americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma dnes doprovází ostré nepokoje, při kterých byly desítky Palestinců zastřeleny a stovky dalších zraněny. Rázné diplomatické gesto administrativy Donalda Trumpa, které hodilo do už tak napjatých vztahů na Blízkém východě pomyslný granát, však hýbe také evropskou politikou. Plánovaný přesun amerického velvyslanectví mělo minulý týden odsoudit společné prohlášení 28 unijních zemí, které ale tři státy EU zablokovaly – kromě Maďarska a Rumunska také Česká republika. Rozhodnutí Prahy, která dlouhodobě razí silně proizraelskou politiku, není zvlášť překvapivé, formování společného evropského postoje v zahraniční politice však dostalo další tvrdou ránu.

Sliby amerického prezidenta Donalda Trumpa o přesunutí ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma se dnešním dnem naplnily. Gesto, které je pro doutnající izraelsko-palestinský konflikt extrémně nebezpečný, chtěla v minulém týdnu zkritizovat i evropská diplomacie v čele s Vysokou představitelkou EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federicou Mogheriniovou. Iniciativu, jejímž největším zastáncem byla Francie, ale Česko, Maďarsko a Rumunsko zablokovaly.

„Maďaři si nechtěli rozházet Trumpa a Češi s Rumuny sami zvažují přesunutí svých ambasád do Jeruzaléma navzdory pozici EU. To je stav Evropské unie dnešních dnů,“ postěžoval si pro washingtonský zpravodajský server Axios vysoce postavený evropský diplomat pod podmínkou anonymity.

Že Česko vystavilo společnému prohlášení EU červenou, potvrdil i hradní mluvčí Jiří Ovčáček, podle kterého se na blokování rezoluce podílel i prezident Miloš Zeman. Ten dlouhodobě prosazuje, aby se do Jeruzaléma přestěhovalo vedle konzulátu i české velvyslanectví. Jeruzalém, jehož východní část považují Palestinci za hlavní město jejich budoucího státu, je však hlavní kámen úrazu pro řešení konfliktu. Kvůli nejasnému statusu města, které Izrael navzdory mezinárodnímu právu v roce 1967 sjednotil pod svou správu, se tak většina zahraničních ambasád nachází v Tel Avivu.

Evropská unie dlouhodobě zastává názor, že jediným možným řešením izraelsko-palestinského konfliktu je vznik dvou států – kromě Izraele i Palestiny – s tím, že se Jeruzalém stane hlavním městem obou z nich. Současnou pozici Jeruzaléma unijní lídři v závěrech prosincového summitu znovu potvrdili, připravované prohlášení, které Česko s Rumunskem a Maďarskem smetly ze stolu, ale mělo jít nad rámec těchto závěrů. Podle diplomatických zdrojů totiž obsahovalo také zmínku o tom, že členské státy svá vlastní vyslanectví do Jeruzaléma stěhovat nebudou.

„To prohlášení jsem neviděl, takže si nejsem jistý, co v něm bylo, ale myslím si, že v této krizové zóně a v tomto krizovém momentě je důležité, aby existovala společná evropská pozice, a ne vedle rozkolu se Spojenými státy Evropu a Západ ještě víc štěpit. Je to právě roztříštěnost Západu, která je podle mého názoru riziková,“ komentoval pro INFO.CZ rozhodnutí Česka unijní prohlášení zablokovat sociolog a politik KDU-ČSL Ivan Gabal s tím, že je důležité držet společnou evropskou pozici i s ohledem na rostoucí riziko konfliktu v regionu.

„Je to opět rána pro jednotný evropský postoj v zahraniční politice, ale myslím si, že evropské partnery česká pozice nepřekvapuje, protože to je stabilní charakter české zahraniční politiky, že v otázce Izraele a Palestiny vystupuje naprosto jednoznačně,“ vysvětluje odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová, která zároveň připomíná, že od okamžiku oznámení přesunu ambasády z úst amerického prezidenta se k problému Češi stavěli tak, že to je otázka bilaterálních vztahů mezi Izraelem a USA a není rolí unie, natož České republiky, pozici USA hodnotit nebo kritizovat.

Že je blokace prohlášení z minulého týdne v souladu s dlouhodobou pozicí Česka, které je v rámci Evropské unie výrazně proizraelsky orientovaná, si myslí také ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.

„V tomto konkrétním případě si ale myslím, že nebylo úplně šťastné blokovat společnou rezoluci Evropské unie, protože postoj unie je v souladu s řešením dvou států. Unie nechce dělat žádné neuvážené kroky ve prospěch jedné nebo druhé strany, dokud nebude rozhodnuto o konečném řešení, což náhlý přesun ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma je,“ říká pro INFO.CZ odborník. „Nechci spekulovat, zda za tímto krokem stojí to, že Česká republika uvažuje o přesunu ambasády, ale pokud by to byla pravda, nepovažoval bych to za nejšťastnější řešení,“ dodává Bartovic.

Kalhousová však připomíná, že „Evropská unie nikdy neměla úplně jednotnou pozici vůči izraelsko-palestinskému konfliktu“. Zatímco Česko nebo Polsko patří k zemím, které jsou v kritice Izraele opatrné, Slovensko je v táboru jakéhosi středu a na opačném pólu stojí například Švédsko, které je výrazně propalestinské.

Návštěva Bílého domu za Jeruzalém Zemana nečeká

Rozhodnutí tří unijních zemí, které prohlášení kritizující přesun americké ambasády stoply, pochopitelně rozhořčila Palestinskou samosprávu. Palestinské ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že postoj trojce zemí odmítá, protože je v rozporu s politikou EU, předchozími unijními prohlášeními a také s mezinárodním právem a rezolucemi OSN. Krok Česka, Maďarska a Rumunska tak podle Palestiny bude mít důsledky pro jejich budoucí vztahy s arabským a islámským světem.

Podle Kalhousové však Palestincům nic jiného nezbývá, v praxi to však takové dopady mít rozhodně nebude. „Já si to vysvětluji tak, že arabský svět už nepovažuje izraelsko-palestinský konflikt za ten nejdůležitější a vidíme to v tom, že má Izrael v současné době velmi zajímavé vztahy s arabskými zeměmi Perského zálivu. Už to není tak horké téma a nemyslím si, že by arabské země nějakým způsobem chtěly potrestat Českou republiku za to, že blokovala společné prohlášení Evropské unie,“ říká pro INFO.CZ analytička.

Kdo Česko naopak chválí, je samozřejmě Izrael. Za „pevnou pozici“ v otázce Jeruzaléma jako hlavního města Izraele a podporu případného přesunu české ambasády dnes prezidentu Zemanovi poděkoval i jeho izraelský protějšek Reuven Rivlin. „Doufáme, že k tomu opravdu v blízké budoucnosti dojde,“ napsal v dopise, který dnes zveřejnil hradní mluvčí.

Premiér v demisi Andrej Babiš navíc před měsícem oznámil, že do konce května Česko v Jeruzalémě znovu otevře honorární konzulát. Do konce roku by pak měl být v Jeruzalémě otevřen i Český dům. Myšlenku přestěhování ambasády do Jeruzaléma však Babiš v prosinci odmítl. „Tenhle nápad prezidenta Trumpa není dobrý, protože jsou vidět ty reakce. My jsme malá země, ale ty velké by měly usilovat o klid a mír,“ nechal se tehdy slyšet Babiš.

Současné rozhodnutí zablokovat prohlášení 28 členských zemí Izrael určitě potěšil, větší vliv na vzájemné vztahy to ale mít zřejmě nebude. „Izrael českou pozici samozřejmě vnímá a vnímá ji velmi pozitivně, ale nějaký větší dopad to na vztahy mít nebude, protože to je stabilní pozice České republiky. Co se týče Spojených států, ty to zaznamenají, ale nemyslím si, že by to vyústilo v pozvání Miloše Zemana do Bílého domu, to určitě ne,“ uzavírá Kalhousová.

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.