Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ohrožují nás migranti, ne Rusko. Salvini chce, aby NATO pomohlo Itálii s ochranou jižní hranice

Ohrožují nás migranti, ne Rusko. Salvini chce, aby NATO pomohlo Itálii s ochranou jižní hranice

Itálie chce, aby jí Severoatlantická aliance pomohla chránit jižní hranici před náporem migrantů, řekl dnes italský ministr vnitra Matteo Salvini. Malta by se podle něj měla do věci více zapojit a neziskové organizace, které se podílejí na záchranných pracích ve Středozemí, budou více pod drobnohledem.

Protiimigrační Liga, kterou Salvini vede, chce prosadit masové deportace migrantů, kteří v Itálii žijí bez patřičných dokumentů. Salvini učinil z migrace jedno z hlavních témat předvolební kampaně. Ligu, dříve spíše marginální stranu, v březnu volilo přes 17 procent italských voličů, a nakonec sestavila vládu s protestním Hnutí pěti hvězd.

„Jsem zastáncem NATO, ale čelíme útoku. Požádám Severoatlantickou aliance, aby nás bránila. Mnoho lidí se obává infiltrace teroristů,“ řekl dnes Salvini novinářům po schůzce se dvěma řidiči autobusů, které ve městě Como na severu země údajně zmlátili čtyři žadatelé o azyl, když po nich chtěli jízdenky.

„Na Itálii je veden útok z jihu, a ne z východu,“ připomněl Salvini tradiční zaměření NATO na Rusko. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg má sice navštívit Řím příští týden, ale není jasné, zda italská vláda NATO oficiálně o pomoc požádá.

Itálie koordinuje záchranné práce ve Středozemí, zatímco unijní agentura Frontex má na starost tažení proti pašerákům lidí u libyjského pobřeží.

Na záchranných pracích se podílejí i neziskové organizace. Salvini jejich lodě označil za „taxíky“. „Problémem neziskových organizací se zabýváme. V některých z nich působí dobrovolníci, pro jiné je to byznys,“ myslí si italský ministr vnitra. Řekl také, že Malta je k Africe blíž, ale i tak koordinace pátracích akcí na moři padá celá na Řím. To podle něj musí skončit.

Salvini tento týden rozlítil Tunisko tvrzením, že tato severoafrická země do Itálie posílá "trestance", kteří se vydávají za migranty.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1