Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Počet teroristických útoků v EU loni vzrostl téměř o polovinu, nejvíc obětí mají na svědomí islámští radikálové

Počet teroristických útoků v EU loni vzrostl téměř o polovinu, nejvíc obětí mají na svědomí islámští radikálové

Státy Evropské unie loni čelily 205 teroristickým útokům, ať už dokonaným, nedokončeným nebo zmařeným. Oproti roku 2016 počet těchto případů vzrostl o 45 procent. Při útocích zemřelo 68 lidí, dalších 844 utrpělo zranění. Většinu obětí - celkem 62 - mají na svědomí islámští radikálové. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Europol.

Počet obětí v Evropě v roce 2017 poklesl, před rokem za sebou teroristé zanechali 142 mrtvých. Europol ale upozornil, že útoky džihádistů se více než zdvojnásobily a je velmi pravděpodobné, že jejich akce budou pokračovat.

„Data uvedená ve zprávě nejsou pouhými statistikami. Nikdy nesmíme zapomenout na to, že za každým číslem se skrývá nevinná oběť. Je proto samozřejmé, že podporování členských států v boji proti terorismu zůstane pro Europol vrcholnou prioritou. Pro boj s terorismem je nezbytná výměna informací a přesné údaje,“ uvedla nová šéfka Europolu Catherine De Bolleová.

Zmíněných 205 útoků se odehrálo nebo mělo odehrát celkem v devíti členských státech EU. Nejvíce jich řešila Británie (107), následovala Francie (54), Španělsko (16), Itálie (14) a Řecko (osm). Po dvou útocích řešila policie v Belgii a Německu, jedním útokem se zabývali také Finové a Švédi.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Nejvíce teroristických útoků (67 procent) loni spáchali nacionalisté a separatisté, z toho více než polovina případů se stala v Severním Irsku. Následují džihádisté s 16 procenty. Levicové a anarchistické teroristické skupiny i jednotlivci stáli za 12 procenty útoků.

Počet útoků islámských radikálů vzrostl z 13 na 33, přičemž z tohoto počtu bylo dokončeno deset z nich. Nedokončeno zůstalo 12 a 11 policie zmařila předem.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232