Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslední dny do politické smrti Merkelové? Cesta je v „ušmudlaném kompromisu“, říká expert

Poslední dny do politické smrti Merkelové?  Cesta je v „ušmudlaném kompromisu“, říká expert

Čas na hodinkách Angely Merkelové neúprosně ubíhá. Na hledání „evropského řešení“ migrace má prostor jen do začátku července, kdy má sesterská strana CSU zhodnotit, čeho německá kancléřka dosáhla na summitu EU i mimo něj. Na čtvrteční jednání Evropské rady se tak upíná pozornost právě i v souvislosti s ostrým sporem mezi CDU a CSU, který může skončit rozpadem vlády nejsilnější ekonomiky Evropy. Sama Merkelová ale přiznává, že k celounijní dohodě na summitu nedojde. Je tedy vůbec šance, že se podaří krizi v Německu zvrátit? Podle experta na německou politiku Jakuba Eberleho ano – vedle optimistického tu je ale také scénář, který může skončit černě.  „Je tu velké množství proměnných a Merkelová hraje naráz několik šachovnic, které musí zvládnout,“ říká odborník pro INFO.CZ.

Ostrý spor kvůli vracení migrantů na německých hranicích, který se rozhořel mezi sesterskými stranami CDU Angely Merkelové a CSU Horsta Seehofera, zachvátil Německo před dvěma týdny a hrozí, že může skončit rozpadem těžce sestavované německé koalice.

Kancléřka, která se obává, že pokud přistoupí na Seehoferovy návrhy, spustí v Evropě nekontrolovatelný dominový efekt protiimigračních opatření, si na hledání „evropského řešení“ vyžádala u koaličního partnera dva týdny. Termín stanovený na 1. července se ale neúprosně blíží a Merkelová musí mít brzy v ruce něco, co krizi může zvrátit.

Čtrnáctidenní termín nebyl stanoven náhodou – Merkelová chtěla počkat na summit evropských lídrů, který se koná tento čtvrtek a pátek v Bruselu. Po nedělním „předkole“ v podobě minisummitu 16 zemí EU je ale stále jasnější, že čtvrteční jednání Evropské rady ovoce – tedy celoevropskou dohodu o migraci – nepřinese. „Do pátku nedospějeme k řešení celého azylového balíku, tedy pro všech sedm směrnic,“ přiznala včera Merkelová. Německá kancléřka se proto soustředí především na dojednávání dvoustranných dohod s jednotlivými státy unie i zeměmi, ze kterých migranti do EU míří. I to se ale za dva týdny dá stihnout jen stěží.

Šéf CSU přitom zůstává nekompromisní – jak potvrdil o víkendu, ze svého požadavku o navracení migrantů, kteří už byli registrováni v jiné zemi EU, prý ustupovat nehodlá. Pro list Süddeutsche Zeitung také zopakoval, že pokud čtvrteční summit prezidentů a premiérů EU nepřinese účinné řešení, zavede dočasné kontroly na hranicích a začne migranty navzdory vůli kancléřky na vlastní pěst odmítat. Takový krok by zřejmě vedl k pádu vlády a měl by mimo jiné i přímý dopad na Česko. Odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů a Katedry německých a rakouských studií FSV UK Jakub Eberle však věří, že se černý scénář stále ještě dá zvrátit.

Migrace

„Je potřeba si uvědomit jednu věc, která se děje mezi CDU a CSU, jak historicky, tak poslední tři roky od migrační krize v létě 2015 – opakuje se tady spirála významné rétorické eskalace, která byla vidět například už při debatách o horní hranici pro přijímání uprchlíků a dalších opatření, která se pak vždy vyřeší nějakým ušmudlaným kompromisem,“ říká Eberle pro INFO.CZ s tím, že nyní je tato spirála vyhrocená až příliš, protože se blíží bavorské volby, které jsou pro CSU naprosto zásadní. Seehoferova strana přitom má spoustu důvodů se bát, že pro ní nedopadnou právě nejlépe.

„Nicméně, já si celou dobu říkám, co je pro Seehofera a bavorského premiéra Markuse Södera vlastně ten konec hry, protože oni vědí, že pokud by bylo cílem sestřelit Angelu Merkelovou a pokračovat s někým jiným, je to pro ně šíleně rizikový scénář. To by znamenalo, že proti nim bude kandidovat CDU v Bavorsku, že se celá ta frakce rozpadne a že právě oni budou ti, co za to můžou, což pro ně nebude dobré. Tohle jim tedy vyjít nemůže,“ uvažuje Eberle.

Jestli Merkelová nepřiveze nic, má problém

Kvůli zažehnání nebývalé krize má teď Angela Merkelová plné ruce práce a přebíhá vyjednávat od jedné fronty ke druhé. Po nedělním summitu, který byl svolán Evropskou komisí na její popud, se včera kvůli migraci sešla s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, následně se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a večer kancléřku čekalo jednání se špičkami stran německé koalice. Tato schůzka lídrů CDU, CSU a německé sociální demokracie (SPD) však zásadní kroky při řešení krize nepřinesla.

Přestože účastníci noční schůzky označili spor CDU a CSU za velmi vážný, podle Eberleho po jednání zazněly i smířlivější výroky, které by mohly věštit zlepšení situace. „Tři vládní strany po jednání nevydaly žádné komuniké, ale ta atmosféra byla taková, že se zástupci CDU a CSU snažili situaci deeskalovat a tvrdili, že konec společné frakce nehrozí,“ říká Eberle s tím, že po včerejšku jsou šance na zažehnání německé krize o krok blíž.

„Po včerejším jednání to teď vypadá, že se objevují první smířlivé signály. Takže bych si tipnul, že se to opět svede na nějaký ušmudlaný kompromis. Je jasné, že ke komplexní dohodě o migraci na summitu nedojde, ale může dojít k nějakým dílčím krokům. Angela Merkelová bude například souhlasit s přitvrzením nějakého jiného konkrétního opatření, třeba co se týče režimu v azylových centrech nebo urychlení procedur. Pokud se Merkelové podaří uzavřít bilaterální dohody – například s rakouským premiérem Sebastianem Kurzem, s Italy nebo s Francouzi, bude to vnímáno také jako další malý krok. To je tedy ten optimistický scénář a myslím, že mu jsme blíž než před pár dny,“ tvrdí Eberle.

Podle odborníka z Univerzity Karlovy by tak řešením vyostřeného sporu mezi CDU a CSU mohla být shoda na nějaké zlaté střední cestě. „Dělají to tak vždycky, že na začátku mají dvě nesmiřitelné pozice – buď kontroly ano, nebo ne – a nakonec se najde řešení někde mezi tím,“ dodává Eberle s tím, že je třeba si také uvědomit to, že do slavného Seehoferova „Masterplanu“ o řešení migrace, jehož součástí je právě i odmítání běženců na hranicích, zatím měl možnost nahlédnout jenom velmi úzký okruh lidí. Nikdo vlastně neví, jak si tedy právě on představuje ideální řešení. 

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

„Seehoferův plán vidělo minimum lidí – Seehofer, Merkelová a lidi kolem nich, ale že by ten plán znala předsednictva stran a frakcí, nebo nedej bože poslanci, to ne – drtivá většina z nich to vůbec neviděla,“ říká odborník o tajemném 63bodovém plánu, ze kterého zná veřejnost jen velmi malý útržek. Nezveřejnění plánu tak podle něj Seehoferovi dává větší manévrovací prostor.

„Plán ukazuje možnost ústupků – pokud by chtěl být Seehofer úplně nekompromisní, tak plán nějakým způsobem unikne na veřejnost. On tvrdí, že ze svých stanovisek neuhne a pokud by do toho střetu chtěl jít naplno, tak se plán dostane na veřejnost a pak by se dalo posoudit, kde ze svých plánů uhnul. Když ten plán není venku, jak my poznáme, že on ustoupil, nebo ne?,“ říká Eberle.

„Jedna věc jsou tedy deklarované principy a druhá jejich uvedení do praxe – můžeme říct, že obnovíme kontroly na hranicích, ale jak by se to udělalo, je velmi složité. Seehofer nemůže lusknout prstem a uzavřít hranice, které jsou otevřené 30 let,“ říká Eberle, podle kterého se spor Merkelové se Seehoferem vyřeší určitým typem výměnného obchodu. „V něčem dojde k přitvrzení politiky, což bude moct Seehofer veřejně prodat, ale zároveň to bude ujednání, které může Merkelová uvést jako něco, co je v souladu s dohodou s ostatními. Ale říkám, to je optimistický scénář,“ dodává Eberle.

Pořád je totiž ve hře i černý scénář, který může skončit rozkladem frakce CDU/CSU nebo koncem současné vlády. Pokud totiž Seehofer bude jednat navzdory vůli kancléřky a kontroly na hranicích ze své pozice ministra vnitra zavede, nebude mít Merkelová jinou možnost, než ho z vlády vyhodit. To by opět mohlo vést k rozpadu mnohaleté spolupráce CDU/CSU a připravit vládu o parlamentní většinu. V čele země by pak mohla stanout menšinová vláda v čele s Merkelovou, vyloučeny by však nebyly ani předčasné volby. „Psalo se také o variantě nebo spíš spekulaci, že by mohlo dojít na takovou heroickou kolektivní sebevraždu, že by skončil nejdřív Seehofer a pak Merkelová. To ale není styl, jakým tyto strany dělají politiku,“ říká expert.

Který ze dvou scénářů se nakonec vyplní, je zatím ve hvězdách. O tom, zda se nová německá vláda ocitne na pokraji zhroucení, bude Německo i celá Evropa vědět víc v neděli. Právě první červencový den se totiž má sejít vedení CSU, aby o zavedení kontrol na hranicích rozhodlo.

„Je tu velké množství proměnných a Merkelová hraje naráz několik šachovnic, které musí v tuto chvíli zvládnout. Důležité je, jestli kancléřka dosáhne něčeho, co se bude dát prodat jako úspěch. Víme, že na summitu nějaké významné řešení nebude, ale pokud se podaří uzavřít jen některé ze zmiňovaných směrnic a k tomu se Merkelová s určitými státy EU na něčem dohodne, bude mít v ruce něco, s čím se dá něco dělat. Pokud by ta Evropská rada úplně spadla a Merkelová nepřivezla domu vůbec nic, byl by to samozřejmě velký problém,“ uzavírá Eberle.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744