Maňák: Babiš budoucnost Česka utopil ve svých kauzách. Žehlí to podkuřováním voličům | info.cz

Články odjinud

Maňák: Babiš budoucnost Česka utopil ve svých kauzách. Žehlí to podkuřováním voličům

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | V politicky vyhrocené atmosféře začíná Babišova vláda rýsovat obrysy státního rozpočtu na příští rok. Už z prvních náznaků lze dedukovat důležitý závěr: Babišův vstup do politiky a vládnutí v době ekonomické konjunktury zmařily obrovskou šanci na pozitivní změnu. Zůstala jen systematická „výroba“ dluhů a účelové přesuny peněz motivované snahou koupit si přízeň části voličů.

Ekonomika v uplynulých letech rostla, ale vláda pod taktovkou ANO se ani nepokusila o zefektivnění státního sektoru. Naopak: Stát bobtná a ministři provádí udržovací politiku řízenou hlasem nejbližších voleb. Babiš nepřeměnil Česko na ekonomického tygra. Masivní nárůst příjmů nedokázal přetavit v cokoliv všeobecně přínosného. Většinu prostředků, v nadsázce řečeno, předhodil zvěři a nechává ji projíst. 

Šanci na skutečnou transformaci země premiér utopil ve vlastních kauzách a střetech zájmů, které se snaží žehlit a kompenzovat vysokou dávkou politického marketingu a ještě vyšší dávkou „finančního podkuřování“ vybraným voličům nebo expanzí státu a počtu jeho zaměstnanců; to vše formou projídání budoucnosti na úkor příštích generací.

V marnotratně rozhazovačné a populisticky neodvážné rozpočtové politice (ANO drží resort financí od roku 2014), kterou je bez skrupulí možné označovat jako „navěky deficitní“, hodlá Babišovská vláda pokračovat i v dalších letech. Nejsilnějším rysem připravovaného státního rozpočtu na rok 2020 jsou mechanické „transfery obyvatelstvu“, spočívající v navyšování důchodů, sociálních dávek a platů státním zaměstnancům. Zvyšování platů a dávek je z pohledu příjemců líbivé, jenže pokud k tomu dochází za cenu dalšího zadlužování obyvatelstva, jde o typickou politickou nezodpovědnost.

Snad nejsilnější výpovědní hodnotu má plánovaná rozpočtová politika vlády v oblasti důchodů. V příštím roce chce kabinet zvýšit penze o téměř 37 miliard korun, ve volebním roce 2021 to bude ještě pořád slušný nárůst o 27 miliard, zatímco v roce povolebním (2022) „spadne“ valorizace na 17 miliard korun. Inu, volby jsou posvátné, zdroje budou docházet a penzistů bude přibývat… Aneb důkaz toho, že státem řízené penze jsou klíčovým nástrojem sociálně-politického inženýrství vůči významné skupině obyvatelstva. Nemluvě o tom, že Babišovi politici rezignovali na reálné systémové reformy vedoucí k odpolitizování a dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému.

Nechce se skoro ani věřit tomu, co dosud o novém rozpočtu vyplavalo na povrch. Výdaje resortu dopravy se mají snížit o 12,3 miliardy korun. Kde že zůstaly snové vize o Babišových rychlodráhách? „Stovky kilometrů dálnic bude stát stavět za co?“ chtělo by se ptát. Naopak, růst mají výdaje pro resort práce a sociálních věcí… V časech rekordně nízké nezaměstnanosti a dramatického zvyšování platů v ekonomice se mi posilování výdajů sociálního resortu jeví jako nepochopitelné.

Nejvíce ovšem na novém (zatím předběžném a neschváleném sněmovnou) rozpočtu zaráží samotný fakt, že resort financí naplánoval opětovně deficit, tedy dluh ve výši 40 miliard Kč a to nejenom na rok 2020. S tímtéž schodkem hodlá vláda „hospodařit“ i v dalších dvou letech… Přinejmenším v tomto politik Babiš selhal. Připomeňme, že na startu své vládní kariéry sliboval, že zázračně změní hospodaření státu (dle konceptu „stát je jen firma a já jsem superpodnikatel“) a že přestane zemi nadále zadlužovat. Vábil na vyrovnaný rozpočet, teď ale na tuto ambici rezignoval. Pokud plány vlády bereme vážně, už se tu v tomto volebním období nic takového konat nebude.

Z důvodu absence skutečné dlouhodobější vize a z důvodu slábnoucí politické pozice – kvůli četným kauzám a nutnosti hasit osobní požáry – nenašel Babiš odvahu k přehození rozpočtové výhybky. Republika se proto má dále nesmyslně zadlužovat, i když pozitivní ekonomický vývoj země (výhradně díky soukromému sektoru a mezinárodně příhodné situaci) nahrával pravému opaku. Tedy splácení starých dluhů a vytváření přebytků na horší časy.

Rudým hřebem do rozpočtové rakve je absurdní situace, kdy koaliční „polopartner“, tedy Filipova komunistická strana, žádá snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok na 30 miliard korun… To je pro ANO vskutku nelichotivá vizitka. Pokud se ultralevicová strana vůči vládnímu rozpočtu vymezuje jako ta zodpovědnější, pak to vypovídá o totální rezignaci dominantního hnutí na budoucnost této země. Přednost před uzdravováním ekonomiky dostaly Babišova osobní politická záchrana, prodlužování pobytu u moci a nejbližší volby.

Vláda si zatím na rok 2020 naplánovala nárůst příjmů o 93 miliardy korun. Ty se však v mlýnici mandatorních výdajů, platových transferů a bobtnajících sociálních dávek vypaří jak pára nad hrncem. Vůbec už nepřekvapuje, že mezi hlavní výdajové priority rozpočtu na příští rok nebyl zařazen růst investic. Jistě, Andrej Babiš už nějakou dobu šermuje a bude zřejmě ještě silněji šermovat svými ohromujícími investičními plány. Jeho Národní investiční plán se 17 tisíci „superprojekty“ za celkových 3,5 bilionu korun se tváří jako svatý grál, jež navěky spasí tuto zemi. A u toho zřejmě také zůstane… Bude to vždy primárně jen nádherný a všeobjímající plán sloužící k uchlácholení veřejnosti. Papír či elektronický dokument unesou všechno. A místo skutečných změn tu zůstane hlavně marketingový dým.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud