Pandemické dezinformace dohnaly Evropskou komisi k odvážnému kroku

Martin Kovář, Karel Barták

11. 06. 2020 • 12:24

Evropská komise ve středu vyzvala on-linové giganty jako Facebook, Twitter, Google, Microsoft a další, aby jí pravidelně poskytovali zprávy o tom, jak se potýkají s dezinformacemi souvisejícími koronavirem. Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové, odpovědné za tuto oblast, mají platformy dobrovolně dodávat údaje o tom, jak čelí manipulativním pokusům, jak informují lidi o riziku dezinformací a jak dávají prostor obsahu z důvěryhodných zdrojů. 

 

Komise internetové hráče nabádá, aby se řídili existujícím pracovním kodexem, a některé, jako Whatsapp či TikTok, vyzývá, aby se k němu také připojily. Právě signatáři kodexu by měli komisi informovat o tom, jak se jim daří omezovat dezinformační reklamu uvnitř vlastních platforem, a také poskytovat podklady pro monitorování tohoto typu reklamy jinde na internetu.

Jourová zdůraznila, že úlohou komise není dohlížet na obsah sdělení kolujících na Twitteru či Facebooku, či je dokonce nějak cenzurovat, ale zajistit, aby na síti byla chráněna základní práva jako svoboda projevu, nediskriminace a právo na bezpečnost. Stejně se vyjádřila také šéfka komise Ursula von der Leyenová: „Evropa může a musí být vzorem při vytváření křehké rovnováhy mezi svobodou projevu a bojem proti dezinformacím.“

Je to dokonalý příklad toho, jak se tato komise pod tlakem pandemie pouští do riskantních věcí, které by mohla v normálnějších časech nechat klidně být, protože nejsou opodstatněny ani mandátem členských zemí, ani unijní legislativou. Využívá své „měkké moci“ tam, kam se jednotlivé členské státy sotva mohou vydat. Stačí si jen představit, jak by sedmadvacet vlád pochodilo, kdyby se každá z nich pokoušela vyjednat nějaký postup se zmíněnými sociálními sítěmi.

Iniciativa je součástí obsáhlého dokumentu, ve kterém Evropská komise analyzuje společenské a psychologické aspekty tři měsíce trvající krize. Konstatuje, že pandemii doprovázela takzvaná infodemie, záplava chybných a zavádějících informací, převážně právě na sociálních sítích, které mají potenciál vyvolat zmatek, nedůvěru a poškodit úsilí zdravotníků. Obavy o vlastní zdraví a nedostatek informací o novém viru se staly živnou půdou pro šíření lží, konspiračních teorií a zavádějících informací.

Jako příklad jsou uváděny kampaně „nemyjte si ruce, je to k ničemu“, nebo „virus zabíjí jen staré, není se čeho bát“. Nebo konspirační teorie o tom, že se nákaza přenáší skrze síť 5G. A také nenávistné či rasistické báchorky, že infekci úmyslně spustily některé vlády nebo že jejím zdrojem jsou příslušníci té či oné rasy. Komise nabádá, aby se zkoumalo, které z těchto projevů „infodemie“ se dají považovat za trestnou činnost a kde šlo o fámy šířené spíše z naivity a neznalosti.

Čína a Rusko na tapetě

Při výpočtu zdrojů tohoto počínání komise nečekaně otevřeně obviňuje Rusko a Čínu z cílených dezinformačních operací v souvislosti s pandemií, a to jak v EU, tak globálně. Jejich cílem bylo podle Bruselu poškodit demokratickou výměnu názorů, vyhrotit sociální napětí a také vylepšit vlastní obraz a pověst na pozadí kritiky chabé a laxní reakce evropských vlád a institucí unie. Uvolněním restrikcí prý tyto snahy nekončí – například pokračující dezinformace kolem vývoje očkovací látky mohou zkomplikovat důvěryhodnost i distribuci vakcíny v okamžiku, kdy bude k dispozici.

EU už dlouho obviňuje Rusko, že šíří dezinformace na webu, ale Čína byla v takto významném dokumentu jmenována poprvé. V obou případech to znamená, že si komise byla zcela jista a opřela své obvinění o slušné množství pádných důkazů. „Máme důkazy, neměli bychom se tedy stydět jmenovat,“ řekla Jourová na otázku týkající se role Pekingu. „Byli jsme svědky mnoha tvrzení, že koronavirus byl vyroben v amerických laboratořích, a také toho, jak Čína zveličovala svou podporu EU (v době nákazy).“

Obvinění na adresu Číny ze strany komise přišlo krátce poté, co v Bruselu plápolala aféra kolem dokumentu diplomatické služby EU, v jehož první verzi měla být Čína kritizována jako zdroj dezinformací vedle Ruska, ale text byl nakonec oslaben, údajně pod čínským tlakem. Tentokrát se nic takového nestalo. Postoj k Číně je pro evropskou diplomacii mimořádně citlivý vzhledem k obrovské obchodní výměně a jejímu potenciálu na jedné straně a oprávněným bezpečnostním starostem na té druhé. Komise se nicméně rozhodla nazývat věci pravým jménem.

Sebekritika, ale i nové úvahy

Evropská exekutiva přiznává, že její reakce na dezinformace kolem koronavirové epidemie byla nedostatečná a že vesměs administrativní nástroje, které má k dispozici, se buď neosvědčily, nebo nebyly správně využity. Do budoucna proto doporučuje řadu způsobů lepší koordinace, a to jak na globální úrovni přes Světovou zdravotnickou organizaci, Severoatlantickou alianci či skupinu G7, tak uvnitř EU, kde chce usnadňovat součinnost členských zemí a poskytovat pomoc tam, kde je evropská úroveň účinnější. „Je třeba, aby si byly členské státy vědomy, jaké nástroje jdou k dispozici; krize ukázala, že tomu tak není,“ píše se v dokumentu.

Komise se pak zamýšlí nad hrozbou, že některá opatření proti „infodemii“ by mohla být zneužita jako záminka k útoku na základní práva a svobody, a vyzývá k obraně nezávislosti a plurality médií „Celý mediální ekosystém EU je oslaben a jeho rozmanitost je ohrožena,“ konstatuje dokument a slibuje „ozdravný a opravný balíček“, který by měl pomoci k nápravě okamžitých škod i ke střednědobému posílení nezávislých médií. K tomu mají sloužit programy InvestEU, Kreativní Evropa a Digitální Evropa. Členské státy jsou vyzývány, aby využily chystanou finanční pomoc od EU k podpoře médií a občanské společnosti. Komise za sebe slibuje, že do konce roku předloží akční plán na podporu nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků.

V neposlední řadě se exekutiva EU pozastavuje nad případy „šmejdství“, tedy zneužívání obav a důvěry spotřebitelů k prodeji nebezpečného, neúčinného či zbytečného zboží vydávaného za zdraví prospěšné, často za přemrštěné ceny. Zde se komise pohybuje na známém poli legislativy na ochranu spotřebitelů, ale vedle obvyklých postihů informuje především o dohodě s on-line platformami, aby reklamu na tento typ „zboží“ odstraňovaly, a to na základě doporučení národních organizací pro ochranu spotřebitelů. Na výzvu odpověděl tucet známých i méně známých sítí, včetně Amazonu, Ebaye, Facebooku, Alibaby, Rakutenu, Googlu či YouTube. „Výsledkem je, že byly odstraněny nebo zablokovány miliony zavádějících reklam,“ chlubí se komise.

Středeční „sdělení“ Evropské komise je tak v několika směrech jedinečné. Komise se jím chvályhodně pouští na tenký led vlastní analýzy složité situace, aniž by to musela ze zákona dělat nebo měla jasný mandát od členských států. Pojmenovává problémy a navrhuje vesměs dobrovolná koordinační řešení opírající se jen částečně o evropskou legislativu. Bedlivě a intenzivně se věnuje internetu, což je novinka, a také médiím, která pro ni byla vždy spíše choulostivým a obtížně uchopitelným tématem. Opírá se přitom nikoli o konkrétní směrnice a nařízení, ale o obecná ustanovení smluv ohledně lidských práv a svobod a základních principů EU. Navrhované postupy a řešení jsou často byrokratické, krkolomné nebo s pochybnou efektivitou, některé z nich však mohou fungovat. A sám fakt, že se komise vydala na tuto trnitou cestu, je užitečný a lze ho považovat za jeden z dobrých důsledků šokové terapie koronavirem.

 

SDÍLET