Audioverze
Před více než dvaceti lety byl po dvě funkční období vlivným poslancem ČSSD. V roce 2004 se měl dokonce stát ministrem spravedlnosti ve vládě Vladimíra Špidly. Po odchodu z politiky působil jako náměstek nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké. V letošních volbách má reálnou šanci se do politiky opět vrátit, a to na kandidátce SPD. Hostem podcastu Dimun byl advokát a moravský patriot Zdeněk Koudelka.
Zdeněk Koudelka rozhodně nepatří mezi „mazlíky“ českého mediálního mainstreamu. Zvláště jeho přechod z politiky do pozice náměstka nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké mu udělal mnoho nepřátel, hlavně v řadách státního zastupitelství. Další si získal svým údajným podílem na amnestii prezidenta Václava Klause či v mnohém kontroverzními názory.
Na stranu druhou, i mnozí z jeho kritiků uznávají jeho erudici a přímost, s jakou sděluje své postoje.
V letošních volbách má Zdeněk Koudelka, po mnoha letech neúspěšných pokusů o návrat do politiky (Slušní lidé či Trikolora), reálnou šanci opět zastávat funkci poslance. Jak v podcastu potvrzuje, usiluje o místo v čele kandidátky SPD v Jihomoravském kraji. Tady mimochodem možná bude na jedné kandidátce s jiným právníkem a kdysi také výraznou tváří ČSSD Michalem Haškem.
Zajímalo mne tedy, co vedlo kdysi vlivného sociálního demokrata, kterého chtěl Vladimír Špidla dokonce za svého ministra spravedlnosti, do řad uskupení, které v českém politickém prostředí patří k těm, pro něž je liberalismus sprosté slovo.
„Tak jak se dnes vykládá pojem liberalismus, tak byl odcizen,“ říká k tomu v podcastu Koudelka a jako příklad takového odcizení jmenuje mj. „klimatický alarmismus“.
V podcastu jsme se bavili i o programu platformy SPD, Trikolora, Pro a Svobodní pro oblast práva a justice. Musel jsem se tedy Zdeňka Koudelky – přednášejícího ústavní právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity – zeptat, co říká na aktuální výroky šéfa Pro Jindřicha Rajchla o tom, že česká justice slouží politické moci. A zda souhlasí s návrhy hnutí SPD na trestní odpovědnost soudců za rozhodnutí a jejich odvolatelnost.
Závěr podcastu jsme věnovali tématu státního zastupitelství. Zdeněk Koudelka totiž patří mezi jednoho z mála dlouhodobých kritiků Lenky Bradáčové, jejíž jmenování do funkce nejvyšší státní zástupkyně označil v podcastu dokonce za možné ohrožení právního státu.
V případě záměru Bradáčové na zřízení „detašovaného pracoviště“ Nejvyššího státního zastupitelství v Praze Koudelka dokonce mluví o možném trestném činu a oznámil, že vážně uvažuje o podání trestního oznámení.
„Vnímám tuhle její iniciativu jako příklad do mozaiky. Zřizování poboček je v působnosti ministra spravedlnosti, který tak může učinit vyhláškou. Nejvyšší státní zástupce nemá v tomhle ohledu žádnou pravomoc. A ministr může zřídit pobočky u všech státních zastupitelství. S jedinou výjimkou, kterou je Nejvyšší státní zastupitelství. Jestliže Lenka Bradáčová připravuje něco jako detašované pracoviště Nejvyššího státního zastupitelství, tedy fakticky pobočku, tak kašle na zákon. To je tunelování zákona,“ říká v podcastu Koudelka.
A dodává: „Jestliže se takto Lenka Bradáčová staví k zákonu o státním zastupitelství a chová se tak veřejně, jak se chová v jiných případech, kde je to neveřejné?“
Jak a proč by se měl změnit ústavní systém České republiky? Proč se o Lence Bradáčové nebaví se svým kamarádem a spolužákem Pavlem Blažkem? A proč je důležité, aby se ministr spravedlnosti nebál Lenky Bradáčové? To se dozvíte v novém dílu podcastu Dimun se Zdeňkem Koudelkou.
