Audioverze
V České republice patří mezi nejuznávanější odborníky na právo informačních technologií. Založil a donedávna také vedl Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Nikdy v historii se nestalo, že by v důsledku nějaké technologické změny bylo potřeba méně právníků. K čemu to povede, je pročištění naší profese. Nebude se platit za to, že někdo něco ‚nadatluje‘ do počítače, ale bude se platit za myšlenku,“ říká k nástupu nástrojů umělé inteligence profesor Radim Polčák v podcastu Dimun.
Minulý týden proběhl v Praze druh právnický sjezd, jehož tématem byla umělá inteligence obecně a otázka, zda digitální věk prospívá spravedlnosti konkrétně.
Klíčovým řečníkem sjezdu byl profesor Radim Polčák, prorektor Masarykovy univerzity a špičkový český právník, který se specializuje na právo informačních technologií.
„Člověk není nahraditelný strojem, nahraditelná je lidská práce,“ uklidňoval přítomné členy právnické obce před zprávami o zániku právnické profese.
V podcastu Dimun, který jsme natáčeli krátce po jeho projevu, tuto myšlenku ještě rozvedl s tím, že nástup umělé inteligence je naopak pozitivní šancí.
„Můžeme se posunout od toho, že se bude účtovat za stránky, kdy advokáti často ohromují počtem stránek podání, protože ChatGPT dokáže napsat libovolný počet stránek na jakékoliv téma. Může nám to pomoci etablovat skutečnou hodnotu naší profese,“ domnívá se profesor Polčák.
V podcastu také vysvětluje, proč příchod umělé inteligence není žádnou technologickou revolucí. Použil přitom příklad své babičky.
„Ona se narodila v roce 1918, tehdy byl hlavním dopravním prostředkem povoz a zdrojem energie dřevo. Zažila elektrifikaci, příchod spalovacího motoru a pak viděla člověka přistát na Měsíci. To jsou opravdové technologické změny. My se dojímáme nad tím, že tady máme počítače, které se za posledních 30 let prakticky nezměnily, a jenom měníme způsob, jakým je používáme. Generace, které tady byly před námi, zažily mnohem větší technologické turbulence, než zažíváme my,“ vysvětluje v podcastu Dimun profesor Polčák.
V podcastu se věnujeme i rizikům, která jsou s využíváním nástrojů umělé inteligence spojena.
„Technologie jsou schopny vygenerovat velmi ohromující výsledky. Ten stroj je totiž schopný zpracovat mnohem větší penzum informací, než dokáže člověk. Může to na nás dělat dojem, že se můžeme spolehnout na to, co nám stroj vygeneruje, a přestat přemýšlet. A v tom je to nebezpečí. Protože když budeme jen reprodukovat informaci, která vznikla dříve, tak zakrníme a vymřeme,“ říká v podcastu Dimun profesor Polčák.
A uvedl i jeden z případů, kdy se využití jednoho z nástrojů umělé inteligence zakázalo.
„Ve Francii byl přijat předpis, který pod hrozbou trestní sankce zakazuje publikovat prediktivní analýzy rozhodovací praxe konkrétního soudce nebo úředníka, který o něčem rozhoduje,“ říká profesor Polčák a vysvětluje i důvody, proč tomu tak je.
• Proč podle Polčáka mohou nástroje umělé inteligence v justici dobře fungovat jako asistenti soudců?
• Proč máme v Evropě problémy s regulací nových technologií i velkých světových technologických hráčů?
• Proč je debata o svobodě projevu ve vztahu k sociálním sítím podle Polčáka „totální demagogií“?
• A proč a jak by Evropa mohla technologicky dohnat náskok USA a Číny?
To vše v novém díle podcastu Dimun s profesorem Radimem Polčákem.
