Česko zaspalo, naše dynamika je pryč, říká ekonom Kovanda. Co nám ukazuje vývoj v Polsku a na co „dojíždíme“?

Pavel Vondráček

V podcastu Maxim Pavla Vondráčka padla otázka, zda za dynamickým ekonomickým rozvojem Polska a Rumunska v posledních letech nestojí i fakt, že se jedná o země, v nichž jsou americká vojenská zařízení. „Samozřejmě, že je to důležitý signál pro americké investory, že se jedná o bezpečné země, ale také to zvyšuje vyjednávací pozice těchto zemí v Bruselu, když mají USA za zády. To se týká především Polska a v menší míře i Rumunska,“ odpověděl ekonom Lukáš Kovanda.

Pro mnoho lidí, kteří si pamatují Polsko a Rumunsko v dobách chudého hlubokého komunismu, je dnes těžké přijmout fakt, že tyto dvě země Česko dohánějí velkou rychlostí - anebo ho rovnou předběhly.

„Jedna věc je vizuální dojem a druhá jsou fakta a čísla. A fakta jednoznačně ukazují na silnou dynamiku nejen těchto dvou zemí, ale i jiných postkomunistických států. Česko v posledních letech zaspalo a náš náskok se snižuje. Nejde ani tak o porovnání současného stavu, ale právě o tu dynamiku, která se u nás vytratila,“ komentuje hlavní ekonom Trinity Bank ekonomickou situaci zemí ve střední a východní Evropě. 

Připojuje pro ilustraci také jeden vizuální poznatek: „Z padesáti nejvyšších staveb v zemích Visegrádské čtyřky jsou jen dvě v Česku – jedna v Praze a druhá v Brně – potom jedna v Budapešti. Zbytek je v Polsku a na Slovensku. Skyline Varšavy se podobá panoramatu německého Frankfurtu a dnešní Bratislava je takový kapesní Hongkong. Nepodceňoval bych tento fakt, protože stavba mrakodrapů svědčí o byrokratické pružnosti, technické vyspělosti i o schopnosti využívat moderní technologie.“

Když si poslechnete tento díl podcastu Maxim Pavla Vondráčka zcela nezaujatě, vynoří se před vámi obraz Česka jako unavené, vyčerpané země, která úspěšně doběhla do jakéhosi pomyslného cíle, ale která nyní sbírá sílu pokračovat ve stejném tempu a odevzdaně sleduje, jak ji pomyslní outsideři dohánějí a předbíhají. „Otázka ale je, zda tyto dynamické země východní Evropy nepostihne stejný osud jako nás. Možná se také zastaví, možná budou mít větší dynamiku,“ říká Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda má dar vysvětlit svět ekonomiky i naprostým laikům; je schopen odpovídat i na banální otázky a „polopaticky je vysvětlit“. Tím se odlišuje od jiných ekonomických komentátorů. Možná k tomu přispívá i fakt, že díky svým rozhovorům s giganty světové ekonomiky byl částečně novinářem a postrádá tak aroganci typickou pro mnohé odborníky.

V podcastu odpovídá mimo jiné na tyto otázky:

- co se to stalo, že už nejsme premianti Východu

- jakou roli hrají národní, nikoliv ekonomické emoce v rozhodování, zda přijmout euro

- proč je Česko zemí nekvalitních potravin a proč Češi dávají stále přednost slevám a ceně před kvalitou

- proč v chudší lotyšské Rize funguje skvělá velkotržnice a bohatší Praha na ni stále čeká

- do jakých zemí odešly pobočky velkých globálních firem, které ještě nedávno sídlily v Praze

- čím si vysvětlit, že v žebřících kvality univerzit je před Českem i Polsko, Portugalsko nebo Řecko

- jak se dá zlomit nechuť Čechů platit za informace v médiích

- zda Češi opravdu tráví v práci mnohem déle času než lidé v jiných zemích Evropy

- proč by se v severozápadních Čechách měla podporovat přirozená sukcese na místech po těžbě uhlí a peníze vyčleněné na rekultivaci věnovat na důležitější projekty

- hrozí Česku ekonomická krize v souvislosti s budoucností automobilového průmyslu

- jak Československo ekonomicky doplatilo na vyhnání sudetských Němců

- proč se ekonomové dívají s despektem na novináře atd.

sinfin.digital