„Češi mají zkreslenou představu o Vietnamcích. Promítají si do nás své představy o tom, jak by vlastně měla vypadat úspěšná integrace emigrantů do většinové společnosti. Často Čechům sloužíme jako protiargument k romské komunitě, která si stále žije svůj typický ‚nečeský‘ příběh. Jenže i my jsme stále více Vietnamci než Češi, a to i v druhé a třetí generaci,” říká Thành Sơn Hải v podcastu Maxim Pavla Vondráčka.
Thành Sơn Hải je obchodník vietnamského původu. Říká se mu srozumitelně Háj, proto si nepřivlastnil žádný český ekvivalent svého jména. Hải je typickým představitelem vitenamské subkultury, která již po několik desetiletí působí v Česku. Představuje druhou generaci vietnamské diaspory, nebydlí v Praze, ani na malém městě, ale v relativně velké Plzni, je obchodník s asijskými potravinami, ale neprovozuje klasickou večerku, prodává výběrové zboží, začínal podnikat na česko-bavorské hranici, aby i na něj dopadly všemožné krize, včetně té největší, covidové.
Narodil se sice ve Vietnamu, ale „k rozumu“ přicházel již v Česku, zná tedy obě strany, které ho formovaly, velmi dobře – jak tu vietnamskou, tak tu českou. V novém díle podcastu Maxim Pavla Vondráčka glosuje tento dvojí svět střídmě, ironicky a pozitivně. Vysvětluje, proč je česká vietnamská komunita mnohem více konzervativnější než samotní Vietnamci ve své vlastní zemi, zda se skutečně Vietnamců dotýká, když jim Češi tykají, co je to vlastně typická vietnamská kuchyně a proč tu skutečně identickou najdete v tržnici Sapa, jak se vyznat ve vietnamských jménech, jakou roli hraje v jejich životě jídlo a obchod, kdo z rodiny patří k nejváženějším, zda se Vietnamci integrují do české společnosti, nebo vytvářejí paralelní společnost a proč Vietnamce moc neuvidíte na fotbale, na exkurzi po českých hradech a zámcích, nebo v galeriích moderního umění a samozřejmě odpovědi na další otázky spojené se životem Vietnamců v Česku.
