Není to ovšem ten Miloš Zeman, který z Pražského hradu osm let rozděloval českou společnost. Je to jméno estébáka z Jičína, který mladému odpůrci režimu před rokem 1989 zásadním způsobem ničil a ztrpčoval život. Srážka se zástupcem totalitního režimu předurčila jeho osud, i proto Radek Schovánek velkou část svého života věnoval a věnuje odhalování zvěrstev komunistického režimu.
Od revoluce v roce 1989 tento rok uběhne již třicet pět let, což je o patnáct let více, než trvala první republika, k níž mají lidé dnes již zidealizovaný vztah. Tento časový příměr používám proto, abych ilustroval tekutost nejen času, ale i vyhlazování vzpomínek. Urputní badatelé, jako je Radek Schovánek, jsou proto velmi důležití, protože nám stále připomínají, že totalitní minulost byla ostrá, zlá a bolela fyzicky i psychicky.
Když probíhá diskuze o naší „socialistické minulosti“, je dobré znát pojmy, proto v podcastu Radek Schovánek vysvětluje i základní věci: kdo byl agent, kdo držitel konspiračního bytu, kdo kandidát tajné spolupráce, co jsou registrační protokoly atd.
Radek Schovánek, rodák z Jičína, není historik, ale sám se nazývá badatelem. Od počátku devadesátých let působil jako dokumentarista a odborný pracovník v různých institucích zabývajících se výzkumem československého komunistického režimu: v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ve slovenském Ústavu pamäti národa, v Ústavu pro studium totalitních režimů a dnes pracuje v Centru pro dokumentaci totalitních režimů.
Je také autorem mnoha publikací a knih, stálým spolupracovníkem našeho webu INFO.CZ, kde společně s kolegou Peterem Rendekem pravidelně přispívají do seriálu Ucho v archivu.
Radek Schovánek v podcastu osvětluje mnohé věci kolem fungování Státní bezpečnosti, jak se verbovali její agenti včetně toho, proč Andrej Babiš byl bezpochyby jejím spolupracovníkem, jak probíhala skartace dokumentů po roce 1989 a zda se máme stále obávat vlivu Stb na současnou společnost.
Popisuje také rozdíly s pátráním po minulosti na Slovensku, Maďarsku nebo třeba v Polsku. „Situace v Polsku je jiná. Tam jsou archivy také částečně zničené, hlavně rozvědka, ale dnes to mají velmi dobře zpracované. Vy si můžete najít každého příslušníka polské ‚esbeky‘ – ekvivalent naší Stb a na internetu zjistíte průběh jeho služby. Najdete tam třeba spisy Zygmunta Baumana, slavného sociologa, který byl příslušníkem statní bezpečnosti, podílel se na likvidaci Armii Krajowej (Zemské armády) a pravděpodobně i na vraždě několika protikomunistických odbojářů,“ říká badatel Radek Schovánek.
Dozvíte se také, v čem byla československá Státní bezpečnost výjimečná, jakým způsobem pronikala např. na ambasády „nepřátelských“ zemí, jak probíhá dnešní bádání o Stb, kde si může i amatér zjistit podstatné informace, co lze najít na ebadatelna.cz a co na ibadatelna.cz atd.
Radek Schovánek mluví srozumitelně, k věci a nekompromisně. To sami zjistíte, když si pustíte podcast a možná také jako já dáte Radkovi za pravdu, že demokracie je neustále ohrožená rudou i hnědou agresí a že její existence není nikdy delší, než je termín příštích voleb.
