Česko zažívá boom barefoot obuvi. Při nošení bot často děláme nesmysly, říká Klimpera

Pavel Vondráček

„Boty jsou s námi krátkou dobu, rozšířeněji jen nějakých sto generací. A pokud se nosily boty, pak většinou jen kvůli ochraně před zraněním a počasím. Nebyly to tedy boty, které deformovaly chůzi. Sám vlastně nevím, co se stalo, že dnes v 99 % případů nosíme boty, jejichž konstrukce je v protikladu s lidskou přirozeností,“ říká Lukáš Klimpera, fyzioterapeut a výrobce barefootové obuvi Ahinsa.

„Je to Česko,“ odpověděl na otázku, ve které zemi je teď velký boom barefootové obuvi a vůbec zájem o zdravou chůzi. „Možná je to trend, móda nebo opravdu zažíváme období uvědomění si, jakým způsobem chůze formuje náš život, naše zdraví a vlastně i pohled na svět,“ vysvětluje v novém díle podcastu Maxim Pavla Vondráčka. „Všimněte si, že když jde člověk rovně, nehrbí se, nesklání hlavu, tak je přirozeně veselejší a radostnější, na svět se dívá z výšky a vnímá jej ze široka. A naopak, když je člověk shrben, hledí k zemi, je smutný a jeho fyzické vidění světa je mnohem užší. Na začátku toho všeho je ale často nesprávná chůze a obuv,“ říká Lukáš Klimpera a poznamenává, že stovky tisíc let chodil člověk bez bot a podle nálezů kosterních pozůstatků lze říct, že chodil dobře a zdravě.

Lukáš Klimpera mluví pomalu, tiše a rozvážně, jako kdyby pozorně našlapoval kdesi v lese, když nechce vyrušit zvěř. „Takhle by se vlastně mělo chodit, pozorně, uvědoměle a trochu i s rozumem. Nastavení našeho těla totiž není dáno svaly ani klouby, ale mozkem, který si od dětství ukládá specifické pohybové programy. Takový program můžeme kdykoliv změnit pomocí rehabilitace nebo fyzioterapie. Důležitý je přitom princip centrace, tedy pokud je naše tělo vyrovnané, napětí v něm je rovněž vyrovnané. Když ale nějakou část těla vychýlíme, začne se zvyšovat napětí. To má potom vliv třeba na klouby, jejich rychlejší opotřebení, ale také na svalové napětí a vlastně na celé držení těla,“ vysvětluje Lukáš Klimpera.

Použije přitom dobrý příměr: „Zkuste celý den chodit v rukavicích nebo si sešněrujte prsty. A pak v nich pracujte, jezte, pište na klávesnici. Přijde vám to jako nesmysl. A přesně takový nesmysl děláme v tom, když nosíme boty na podpatcích nebo třeba úzké boty, v nichž nemohou pracovat prsty. Ty tam přece nemáme pro nic za nic, mají svůj smysl, ale my ten smysl potlačujeme,“ říká majitel české obuvnické firmy Ahinsa specializující se na výrobu barefootových bot.

Hlavním tématem podcastu je zdravá chůze, chůze v barefootových botách a také běh a chůze naboso. „Na Masarykově univerzitě se již několik let učí běh naboso. A ukazuje se, že to vede k menšímu počtu zranění kotníku. Noha totiž dokáže lépe reagovat na terén, jelikož má o něm více informací. A také používá víc svalů, které takto mohou reagovat, čímž se kotník také lépe stabilizuje,“ vypočítává Lukáš Klimpera důvody, proč chůze a běh naboso je zdravější než obutí nohou. „Samozřejmě, že v dnešní společnosti by neobutý člověk vyvolával pozdvižení a bylo by to i společenské faux pas. Na trhu jsou ale už i barefootové boty, který imitují chůzi na boso a zároveň je téměř nerozeznáte od společenské obuvi,“ říká Klimpera.

Lukáš Klimpera pracoval jako ajťák v Praze. Nekonečné hodiny seděl u počítače, programoval systémy pro e-commerce, dělal aplikace. Počítače ho bavily, neuměl si nic jiného představit, slušně vydělával a… nakonec klasicky vyhořel. V 25 letech proto udělal radikální změnu. Odešel z práce, začal se zajímat o fyzioterepii, udělal zkoušky na Karlovu univerzitu, a nakonec ji i vystudoval. Získal místo v prestižní soukromé klinice Logo v Brně, kde pracoval pod vedením Kateřiny Moráňové. „Rozčilovalo mě, když jsem viděl, jak hodinu pracujete s pacientem, dáváte ho dohromady a on si pak vleze do bot, které ho zase kompletně rozhodí,“ vysvětluje důvod, proč začal podnikat a vrhnul se do dosti obsazeného obuvnického byznysu.

„Na univerzitě mě zaujala fyzioterapeutka Clara Lewitová, která nás učila o přirozené funkci nohy a „bosé“ obuvi. Je neuvěřitelné, jak velký vliv má chůze na zbytek těla a jak může ze špatných bot bolet třeba hlava. Napravit to pomáhají právě boty s velmi tenkou podešví, kde má zároveň noha dostatek prostoru pro prsty, ve kterých musí lidé klást nohy na zem citlivě, a vracejí se tak k přirozenému a zdravému pohybu. V té době bylo na trhu jen málo barefootových značek, takže bylo vcelku logické, že jsem se rozhodl, že je budu vyrábět sám,“ říká Lukáš Klimpera.

Začínal zcela od píky, jen s proužkem papíru, tužkou a telefonem. A užil si klasické porodní bolesti: výrobu, prodej, marketing, e-shop atd. Dnes prodává své boty v Česku, Austrálii, USA, Německu, Beneluxu, Švédsku i jinde. „Jsme zajímaví pro ty, kteří chtějí barefootové boty, i pro ty, kteří žádají veganské zboží. Na Západě je o tenhle segment velký zájem a hodně lidí zajímá i naše etická a zároveň ruční výroba. Nejvíc zákazníků přitahuje barefoot, ale vidím, že třeba v Německu je pořád trendem veganství a jsou tam schopni tomu přizpůsobit nejen svůj jídelní styl, ale i ten životní,“ dodává Lukáš Klimpera.

V podcastu se dozvíte, proč šije své boty především v Chorvatsku a ne v Česku, co je důvodem útlumu českého obuvnictví, jak správně našlapovat, na co dát při chůzi největší pozor, zda jsou či nejsou barefootové boty vhodné i na tvrdý městský povrch, proč by měla být bota co nejširší, jaké nemoci a deformace vznikají při používání špatné obuvi a čím lze například nahradit pravou kůži.

sinfin.digital