Řezníků je jako šafránu. Ženám maso přijde sexy a umím přeučit i vegetariána, říká Zlatohlávek

Ač si většina lidí ráda pochutná na dobrém mase, řezníků je málo a řeznic ještě méně. „Když jsem tátovi v patnácti říkal, že bych chtěl jít na řezníka, tak to kvitoval s tím, že lidé budou pořád jíst. A měl pravdu,“ vzpomíná Adam Zlatohlávek, kterého můžeme potkat za pultem řeznictví Naše maso. V práci si jak Zlatohlávek, tak jeho kolegové potrpí na komunikaci a individuálním přístupu ke klientovi, aby mu prodali přesně to, co chce a co mu chutná. I díky tomu Zlatohlávek říká, že vlastně neexistuje něco jako ideální steak. „Chodí k nám lidé, co mají rádi každý jiný typ vlákna, jinak propečené. A vlastně vůbec nejde říct, který kus masa je nejlepší, každý má jiný charakter a chuť je individuální. Já sám mám rád jemnější, ale jsou lidé, co milují ty chuťově výrazné kusy, je to o tom poznat zákazníka a vědět, co má rád,“ vysvětluje Zlatohlávek.

Zásadní pro kvalitu masa je podle něj i to, jak bylo zacházeno se zvířetem, z něhož maso pochází. „Nejhorší pro kvalitu je stres zvířete. Když se k němu chováte jako hovado, tak nikdy mít dobré maso nebude,“ říká Zlatohlávek s tím, že kvalita českého masa je nyní na světové úrovni a mnoho lidí dá přednost domácímu masu před masem například z Argentiny. „Chodí k nám i vegetariáni, co ochutnali naše maso a změnilo jim to pohled na svět. Jsou z počátku nedůvěřiví, vidí v tom jen zlo, ale když se jim řekne, s jakou láskou to děláme, tak často změní názor a přijdou znova. Sám mám na kontě tři,“ uzavírá Zlatohlávek.

Jak poznáme skutečně dobré maso? Jaké nože bychom pro práci s masem měli mít a proč je důležité i kvalitní prkénko? Poslechněte si celý podcast.