Přestože se jmenuje Marek, nikdo mu neřekne jinak než Mára. A Márovi se zásadně tyká. „Vykat? Představ si, že tam nahoře, v těch osmitisícových výškách, v té naprosté odloučenosti, ve vichřici, v mínus šedesáti, kdy ti jde o život, kdy jsi v malém stanu zavěšeném na stěně, tak přece nebudeš vykat kamarádovi, k němuž se musíš přitulit, abys nezmrzl,” říká v podcastu Maxim Pavla Vondráčka jeden z nejlepších horolezců současnosti, držitel mnoha ocenění, např. Piolet d’Or za prvovýstupy alpským stylem na nepálský Chamlang nebo na pákistánský Gasherbrum.
Zpovídat člověka, který pravidelně mizí mimo lidskou společnost, mimo naše často žabomyší války a spory, je potěšení. Mára Holeček za ta desetiletí, kdy se pohybuje vysoko nad námi, získal zvláštní druh humoru a nadhledu. Když komentuje s tíhou na srdci válku na Ukrajině vnímanou z fyzické dálky v Asii, když popisuje úzkost, kterou cítil, když se vzdaloval od těla mrtvého přítele vysoko v Himaláji, když komentuje scénu ve stěně Baruntse, na níž pět dní čekali až přejde bouře, tak doslova cítíte jeho klid, pokoru a zvláštní, nepopsatelné srovnání se s životem. „Je mi 47 let a mám za sebou tak třetinu toho, co chci v životě stihnout. Bude to tedy ještě pořádný fofr, v mém věku spíše downhill rovnou do rakvičky,“ odpovídá Mára na otázku, co ho ještě v životě čeká.
Pokud se chcete dozvědět nejen to, kde byl, kde nyní je a kde bude, poslechněte si celý hodinový podcast. Najdete v něm odpovědi na otázky, proč Mára na vysokohorské výpravy jezdí zásadně bez žen, jak se vychovává čivava, do jaké výšky vylezou horolezečtí psi, proč miluje teplo, ale jezdí do zimy, zda se horolezcům shrnují ponožky v botách, proč je vlněné prádlo Devold nejlepší volba, kolik kil svalové hmoty dá dolů při jednom výstupu, jak se nahoře v těch výškách spí, proč je zdolávání vrcholů v co nejkratší době degradací horolezectví, co znamenají názvy prvovýstupů „Otíkovy mokré sny“, „Fíkův nebeský smích“ a „Ohnivá lýtka Abdulova“, a také proč je život v Česku jeden z nejlepších na světě.
A také co říkal jeho otec na jeho rozhodnutí být horolezcem … ale tuto pointu můžeme rovnou prozradit: „Když jsem mu řekl, že budu horolezec, zamyslel se a pak řekl, že je to dobrá volba, ale čím se budu živit?“
Pokud chcete Máru poznat více, můžete si pořídit jeho novou knihu „Dotknout se duše“ nebo zajděte do kina na dokument „Mára jde do nebe“ režisérky Markéty Ekrt Válkové. Stojí to za to.
Z archivu Marka Holečka:
