PŮR! — Hampl

Nepodpořit Smartwings by bylo nefér. Po krizi létání zatím vždy zlevnilo, říká Hampl

Michal Půr, Jan Palička

09. 06. 2020 • 09:00
Okolní evropské státy finančně podpořily své domácí aerolinky, bylo by proto nefér, kdyby česká vláda neudělala to samé pro Smartwings, míní publicista a vydavatel leteckého serveru Airways.cz Tomáš Hampl. Kdyby Smartwings podporu nedostaly, podle Hampla by je to znevýhodnilo vůči konkurenčním dopravcům. Jak koronavirová pandemie zahýbe s cenami letenek? A proč už Praha není tak atraktivním letištním bodem jako v minulosti? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

V diskusi o poskytnutí či neposkytnutí finanční podpory ze strany státu pro Smartwings je nutno zohlednit přístup ostatních evropských zemí, které se rozhodly své domácí aerolinky podpořit, říká v rozhovoru se šéfredaktorem INFO.CZ Michalem Půrem publicista a vydavatel serveru Airways.cz Tomáš Hampl. V opačném případě by podle Hampla přístup vůči Smartwings nebyl v evropském kontextu férový a aerolinky by to znevýhodnilo.

„Kdyby nastala hypotetická situace, že by Smartwings zmizely z trhu, nemyslím, že by došlo k jejich plnému nahrazení. Jiné letecké společnosti by ale tu uvolněnou kapacitu zaplnily,“ říká Hampl.

Například nízkonákladový Ryanair by podle něj jen stěží nahradil veškeré lety Smartwings do turistických destinací v Řecku, Turecku a Egyptě. Cestovní kanceláře by si tak musely pro dopravu svých klientů pronajmout lety jiných zahraničních dopravců. „Smartwings mají na tomto trhu většinu. Cenu pronajímaných letů by pak ovlivnilo, zda by dopravci bázovali své lety v Praze, a záleželo by i na objemu letů,“ dodává Hampl.

Hampl upozorňuje i na to, že pražské letiště již není pro aerolinky tak atraktivní jako v minulosti. „Ve velké míře ho předhonilo varšavské letiště díky společnosti Lot, která uplatňuje síťový model. Tedy model, kdy si koupíte letenku například s Lufthansou a ta vás přepraví do kteréhokoliv bodu v jejich síti,“ vysvětluje Hampl.

Právě síťový model podle něj vede k tomu, že z letišť se stávají frekventované přestupní huby, což je výhodné i pro letiště samotná. „Praha by něčím takovým mohla být, ale musela by tu být společnost, která by tento model nabízela,“ uvádí Hampl.

Koronavirová krize podle Hampla letecký průmysl nepoloží. „Letecká doprava kontinuálně roste už od vzniku Světové letecké organizace v roce 1945, kdy se začala jednotně zaznamenávat data. Krize, ať už v podobě ropného šoku v 70. letech, 11. září nebo velká recese před deseti lety, vedly jen ke krátkodobému poklesu, který byl po několika letech překonán. A odpovědí byla větší expanze a překreslení mapy trhu,“ říká Hampl s tím, že například po teroristických útocích z roku 2001 šly nahoru nízkonákladové letecké společnosti.

Cena letenky je podle Hampla vždy odrazem střetu nabídky a poptávky. „Může to být různé, ono z praxe všichni vědí, že nezáleží na vzdálenosti, cena se odvíjí spíše od konkurence. Pokud není, tak toho monopolu aerolinky využijí,“ říká Hampl s tím, že letecké společnosti nyní mají kapacitu a není po ní poptávka.

„Nejprve asi přijdou s nějakým stimulem, aby obnovili zájem o létání. Krátkodobě je pravděpodobný pokles cen, ale v delším horizontu by to mohlo zase stoupat. Po každé krizi ale nakonec byly letenky levnější než před ní,“ uvádí Hampl.