Zákaz účasti prezidenta Petra Pavla na nadcházejícím summitu NATO v Turecku odpálil v české politice bombu nevídaných rozměrů. Co stojí za náhlým obratem premiéra Andreje Babiše, který ještě před pár měsíci sliboval harmonii s Hradem? Komentátor Martin Schmarcz v nejnovějším speciálu podcastu Česká jízda rozkrývá brutální vnitrokoaliční nátlak i osobní motivace, které mohou premiéra dovést k největší porážce jeho kariéry.
Co se dozvíte:
Proč je vládní stopka pro prezidenta Petra Pavla na summit NATO největší politickou chybou Andreje Babiše?
Jakou roli hraje v premiérově postoji zákulisní vliv Petra Macinky a „domácí násilí“ uvnitř vládního tábora?
Proč by pro prezidenta Pavla znamenalo nepodání kompetenční žaloby politickou kapitulaci a ztrátu tváře u voličů?
V čem spočívá chabé vládní alibi s nabídkou cesty na valné shromáždění OSN v New Yorku?
Může Ústavní soud rozhodnout o kompetenční žalobě v rekordním čase čtrnácti dnů?
Babišův hazard s ústavou: Největší politická chyba kariéry?
Vojtěch Kristen: Vláda na svém pondělním jednání rozhodla, že na nadcházející summit NATO v Turecku nebude pozván nejvyšší ústavní činitel, prezident Petr Pavel. Podle Martina Schmarcze jde o největší politickou chybu Andreje Babiše za celou dobu jeho kariéry. Proč?
Martin Schmarcz: Andrej Babiš udělal hromadu chyb, má stíhání, má střet zájmů. Ale být první premiér, který prohraje kompetenční žalobu s prezidentem, to je tedy opravdu zásek. To je, to je něco, co už se s ním potáhne do konce volebního období. A prohra, ta sakra bolí.
Ruka v rukávu a bleskový obrat: Kdo drží premiéra pod krkem?
Vojtěch Kristen: Jak jsme se vůbec dostali do té současné situace?
Martin Schmarcz: Podle mě je ten způsob, jakým Andrej Babiš jednal s prezidentem, ta hlavní složka toho, proč si myslím, že to prohraje. Tam nešlo o to, že by prezident a premiér v rámci řady cest prostě se dohodli, nebo že by premiér řekl, že na tuto a tuto konkrétní cestu prezident nepojede. To se může stát. Ale ono se stal pravý opak.
Oni se de facto dohodli, dali si na to ruku. Pak premiér odešel z Hradu, evidentně se potkal s Petrem Macinkou, jinak si to neumím vysvětlit, otočil o 180 stupňů a přes média vzkázal Petru Pavlovi „nikam nejedeš“. A to si myslím, že je ten problém. Prezident totiž nemusí být úplně na každé cestě. Ale tohle bylo postaveno tak, že nebude nikde, kde s tím nebude souhlasit Petr Macinka, a to je skutečně porušení Ústavy.
Vojtěch Kristen: Takže hlavní viník té situace v pozadí je podle tebe Petr Macinka?
Vnitrokoaliční „domácí násilí“: Jak Motoristé a SMS vydírání ohnuli Babišovu páteř
Martin Schmarcz: Jasně. Vzpomeňme si, jak byl k Babišovi Petr Pavel vstřícný, když ho proti radám řady zkušených lidí jmenoval premiérem, přestože nebyl vyřešen střet zájmů. A už od začátku říkal, že ho prostě jmenuje, že mu stačí, když to řekne. Takže prezident byl vstřícný. Naoplátku byl vstřícný i premiér k prezidentovi. Premiér nedělal žádné velké problémy, když Filip Turek nebyl jmenován ministrem. Všechno to vypadalo v pohodě, jenže pak se to otočilo ve chvíli, kdy evidentně prostě Petr Macinka začal provádět na Andreji Babišovi „domácí násilí“ a začal ho tlačit k tomu, že tohle přece nejde. Je to úplně evidentní.
Vojtěch Kristen: Takže za tím je vnitrokoaliční spor?
Martin Schmarcz: Vydírání. Několik měsíců jsme viděli, navzdory tomu, co všichni říkali, že spolu nevyjdou a budou spolu válčit, tak jsme viděli vztah dvou státníků, kteří možná mají jiné názory, ale vzájemně k sobě chovají úctu a respekt. A to trvalo přesně do té doby, než Macinka začal psát ty vyděračské SMSky a než začal tlačit na to, že prostě: „Ty jsi mi nejmenoval Turka, já tě nikam nepustím.“ Je to strašlivé, ale takhle se u nás dělá vysoká politika.
Vojtěch Kristen: No počkej, já bych to s tou úctou a respektem mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem úplně nepřeháněl.
Martin Schmarcz: To máš pravdu, ale to přišlo až po té úvodní fázi, ano. To je součást součást toho, že změnil názor a že se otočil.
Hradní dilema: Proč by ústupek Petra Pavla znamenal politickou smrt
Vojtěch Kristen: Martine, byl jsi politický poradce několika top politiků. Kdyby jsi nyní byl v týmu Petra Pavla, co bys mu radil?
Martin Schmarcz: Já si myslim, že to nepotřebuje. Nicméně radil bych mu: když tu žalobu nepodáš, tak jsi u mě mrtvej prezident. Prostě se neustupuje z boje. Ten boj byl vyhlášen, byl vyhlášen vládou. Prezident dlouho měl trpělivost, ale naprosto jasně a konzistentně říkal: pokud se mi nepovede se slušně s vámi domluvit, budu muset podat kompetenční žalobu, aby to vyjasnil Ústavní soud. Kdyby ji nepodal, je to jeho naprostá kapitulace a ztráta tváře a i hlavně u svých voličů. Jeho voliči mu podobně vyčítají už to, že tu vládu jmenoval.
Vojtěch Kristen: Nemohlo by být případné nepodání kompetenční žaloby naopak bráno jako symbol určité státnickosti?
Ústavní soud v časové tísni: Zvládne Brno rozhodnout za 14 dní?
Martin Schmarcz: Ne, vůbec. Macinka prostě ten boj chce a Babiš mu ustupuje. To, co ty jsi řekl, by byla poloviční porážka Petra Pavla, protože Macinka původně říkal, že nepojede ani do OSN. Z toho nakonec vláda ustoupila z jednoho důvodu. Oni věděli, že jejich ústavní pozice je slabá, a přesně jak ty říkáš, chtěli mít to alibi: „My mu přece nezakazujeme všechno, vždyť jel do toho New Yorku.“ Otázka je, jestli tohleto bude platit na Ústavní soud.
Vojtěch Kristen: Čekal bys, že Ústavní soud o té kompetenční žalobě dokáže rozhodnout poměrně rychle? Protože ten summit NATO v Ankaře, pokud se nepletu, je první nebo druhý týden v červenci, to znamená zhruba za 14 dní. Zvládne to Ústavní soud posoudit?
Martin Schmarcz: Nevím všechno samozřejmě, ale říkalo se, že Ústavní soud by mohl mít předpřipravené nějaké rozbory. Takže teoreticky, kdyby hodně chtěl, tak to stihne, protože tu aktualitu může předřadit. A kdyby rozhodl ještě před tím summitem, že tam prezident pojede, to by byla opravdu pecka. Ale jednak je to opravdu hodně rychlé a nevím, jestli Ústavní soud bude chtít takhle spěchat. A druhá věc je, podle mě, že to pro podstatu věci není důležité. Tam je důležité, jak to dopadne. A pokud to dopadne v neprospěch vlády, tak to bude nejtěžší politická porážka Andreje Babiše, kterou utrpěl za celou dobu, co je v politice. Tak to prostě je. A je potřeba, aby on se na to připravil, protože podle ústavních právníků ta pravděpodobnost jeho prohry je poměrně vysoká.
Šelma zahnaná do kouta: Když se hraje o stamiliony pro Agrofert a holé přežití
Vojtěch Kristen: Z mého pohledu Andrej Babiš masivně doplácí na ten spor mezi Petrem Macinkou a mezi Petrem Pavlem. Stojí mezi nimi, ta pozice je mu nekomfortní a nemá moc úniku.
Martin Schmarcz: Tohle je velice důležitá věc, co jsi řekl. On je v koutě. A to ale je věc, která je nebezpečná nikoli pouze pro něj, je nebezpečná pro celou Českou republiku. Když takto mocná šelma, kterou Andrej Babiš nepochybně je, je v koutě, my si možná ani neumíme představit, co všechno je schopen ještě této zemi způsobit. Není dobré hnát takového člověka do kouta. My jsme doufali, tady jsme to říkali, že to odnese Macinka. Ale zatím to tak nevypadá. Babiš totiž potřebuje hlasy Motoristů.
Vojtěch Kristen: Prostě proto, aby mohl vládnout. Už to není o nevydání k trestnímu stíhání.
Martin Schmarcz: Jasně, na dovládnutí. Ale je ještě tu další věc, která je ještě důležitější. A to jsou peníze. To jsou peníze pro Agrofert. V tu samou dobu, kdy vláda rozhodovala o tom, že definitivně nedovolí, aby Petr Pavel jel na ten summit, tak ten samý den úřad evropského žalobce podal žalobu na jednu z firem Agrofertu za tu linku na 100 milionů za ten toasťák a na konkrétní lidi.
A tady vidíme, že Babiš strašně nutně potřebuje ty peníze. Nechce se vzdát funkce premiéra. A v té chvíli si Macinka může říct skoro, co chce. Takhle to prostě bohužel je. On je v koutě. Ale kdo to odnese? Odnesou to občané České republiky podle mě.
Celý rozhovor ve videu:
