GLOSA MICHALA BORSKÉHO I Zimní olmypijské hry jsou tady a o Češích se mluví ještě dřív, než se začalo pořádně soutěžit. Proč? No ovšem, zase ty naše reprezentační oděvy, které jsou – přes jistě enormní a poctivou snahu tvůrců – zase takové nějaké nepovedené. Ceremoniální kolekce vyrobená českou firmou Alpine Pro prostě vypadá jako laciný kýčovitý suvenýr z dovolené. Ale všichni o ní mluví.
„Slíbili jsme, že kolekce bude docela jiná oproti předchozím. Inspirujeme se zimními olympijskými hrami v Cortině 1956 a italskou módou celkově,“ řekl u příležitosti představení nové olympijské oděvní sady pro oficiální i neoficiální příležitosti Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru.
No, nejsem sice žádným módním policistou, ale nemohu si odpustit onu slavnou horníkovskou otázku: „A vám se ten outfit jako líbí?“
To, v čem vyjdou už tento pátek (6. února 2026) večer do zahajovacích průvodů v Miláně, resp. Cortině, vystrojeni David Pastrňák, resp. Lucie Charvátová, se prostě do análů italské módy (nebo aspoň módy na italském území) zlatými písmeny zjevně nezapíše.
Ano, je to docela jiné než minule – hezčí ale určitě ne.
Umění nemožného
Proč to neříct na plná ústa - dílo akademického malíře Milana Jaroše inspirované tvorbou grafika Vojtěch Preissiga, které si dalo za cíl spojit nespojitelné, přineslo geometrický chaos s pixelovými vzory v osmdesátkovém duchu á la svetr s ramenními vycpávkami mojí mámy, tmavými barvami připomínajícími spíše vlajku německou a mixem retra s něčím, co vůbec nejde pojmenovat, protože to tam možná vůbec není. Připadá vám ta věta zmatená? Mně taky a přesně taková je i česká olympijská kolekce.
Už od představení v listopadu 2025 se naše outfity staly terčem různých nehezkých poznámek. Pletené svetry s Preissigovými ornamenty, dlouhé šály, punčochy a kraťasy v tlumené trikolóře (která vypadá spíš jako německá vlajka) – tohle není móda, to je recept na memy.
Fanoušci na sociálních sítích to nazývají „maškarní“, „cirkus“ nebo rovnou „ostuda.“ Typické sdělení je asi toto: „Kdo to povolil? Vypadá to jako kostým z divadla, ne reprezentace země.“
Sám šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval ve slabé chvilce někde přiznal: „Je to ulítlé, já bych si to nevybral.“ Slavný biatlonista Michal Krčmář brání barvy, ale jedním dechem říká: „Není to pro každého.“ Jo, jasně – pro ty, kdo mají rádi pixelový chaos, který se ztratí na sněhu, to má nepochybně velké kouzlo. Sociální sítě vřou: „Červenka hraje za Německo?“
Ano – ani fotbal, ani lední hokej, ale kritika olympijských kolekcí je co dva roky národním sportem číslo jedna. Letošní módní etuda à la osmdesátky v OP Prostějov, to není reprezentace národní hrdosti, ale něco na způsob o něco mladšího Anděla na horách. Kraťasy v únoru? Punčochy s palčáky? To je pro děti ze zvláštní školy na saních, ne pro olympioniky na světovém fóru.
Mongolský hit, americká klasika
O Američanech si možná můžeme myslet, že jsou zabednění a nevkusní, to ale vůbec neplatí o jejich olympijských outfitech - pravidelně. Ostatně, taky je nešijí u Alpine Pro, ale už podesáté v řadě u Ralph Lauren.
Ceremoniální outfity? Bílé vlněné toggle kabáty s dřevěným zapínáním, svetry s intarzií americké vlajky, kalhoty s puky, rukavice a čepice v bílo-modro-červené. To je nadčasová Amerika: optimistická, moderní, s nádechem vintage ski stylu. Žádný chaos, jen elegance, která křičí „USA!“ - ale bez křiku. A funguje to: je to teplé, funkční, a dostupné i pro fanoušky. V Miláně, módní metropoli, to bude hit – bílá na sněhu září.
Černým módním koněm nadcházející jsou ale Mongolové a jejich nádherné oduševnělé vyjádření národní identity. Tato kulturní bomba od značky Goyol Cashmere využívající inspirace z tradičních dlouhých rób nomádů 13. století s vysokými límci, bočními rozparky pro snažší pohyb, dlouhými čepici a hedvábnými dekory.
To vše z pravého mongolského kašmíru, který chrání před extrémními zimami a nemusela by se za něj stydět ani naše kolegyně Lenka Zlámalová. Přenést starověké mongolské oblečení na globální scénu se prostě fakt povedlo – takový mix etno detailů se sportovní módou je jedinečný a přitom funkční a nadčasový. Žádný pixelový nesmysl jako u nás, ale poetická zimní elegance, která vypráví příběh drsného národa.
Mé amatérské resumé? Naše outfity mají snad retro v srdci, ale chybí jim nadhled, hrdost, elegance a... prostě skoro všechno. Ne jako nadčasově elegantní a sebevědomá americká zimní výbavička, natož mongolská kulturní poezie, ba revoluce – obojí praktické a inspirující.
Pokud naši vyhrají nějaké ty medaile (a se 114 sportovci na startu by to snad mohlo klapnout), můžeme na přiblblé svetříky s německým nádechem zapomenout. Ale teď? Teď bych si radši zašel koupit pro sebe bombera od Ralph Lauren nebo pro paní kašmír z Mongolska.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
