KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Před několika dny se Donald Trump tetelil blahem a novinářům ukazoval soukromý list od anglického krále Karla s pozváním na Balmoral. „To je ale podpis!“ rozplýval se, když psaní ukazoval na kameru. Dopis mu doručil britský premiér Starmer a zároveň amerického prezidenta pozval na druhou státní návštěvu Británie – této výsady se dosud nikomu nedostalo. Pocta se však může velmi rychle změnit v ponížení, a to pokud by toto pozvání bylo veřejně zrušeno.
Donald Trump svým chováním vůči Ukrajině totiž v Británii pobouřil mnohé, mimo jiné i některé poslance Konzervativní strany, o labouristech nemluvě. K rostoucímu znepokojení samozřejmě přispívají i kroky Trumpovy administrativy vůči Kanadě. Ta je členem Commonwealthu (Britského společenství národů) a její hlavou není Trumpem nenáviděný premiér Trudeau, nýbrž britský král Karel III.
Ostatně už teď Danielle Smithová, premiérka nejbohatší kanadské provincie Alberta, veřejně vyzvala krále, aby se vůči Trumpovu chování vymezil – doslova řekla, že to je „přímá konfrontace“ britské svrchovanosti. A některé provincie Kanady mají i přes ekonomické vztahy s USA kulturně stále velmi blízko k Británii: třeba v Britské Kolumbii se mluví s přízvukem hodně podobným tomu, který Trump obdivoval na Starmerovi.
Trumpova „transakční“ politika zde zjevně naráží na komplexnosti, které si jeho administrativa nedokáže nebo nechce uvědomit. Už během svého prvního období – přes některé dobré úspěchy v zahraniční politice – si způsobil řadu problémů tím, že prostě nedokázal vidět „za roh“. Obchodní válka s Čínou nevedla nikam: čínské zboží do Spojených států stejně proudilo, akorát že přes jiné země, americké spojence. Jediný důsledek? Tyto země se staly ještě ekonomicky závislejší na Číně.
Donald Trump respektuje, možná i obdivuje „silné“ vůdce, jako jsou čínský nebo ruský prezident. Jisté bizarní sympatie chová i k vůdci KLDR. Zároveň ale pochází z té části světa, totiž ze Západu, který pro tyto leadery nemá pochopení, ba co víc, opovrhuje jimi coby barbary.
Pro řadu lidí na Západě – a pro většinu v Britském společenství národů – je naopak respektovanou postavou britský monarcha. Tedy právě ten muž, jehož pozvání Donalda Trumpa tak dojalo. Že si bude muset vybrat, si americký prezident asi úplně neuvědomuje.
Své druhé období začal smrští výnosů a dekretů. Bohužel většinu z nich namířil proti svým spojencům. Pokud za svého největšího protivníka považuje Čínu, není to moc moudré. Ekonomicky ani vojensky.
Při svých operacích v Pacifiku se budou Spojené státy potřebovat opřít o podporu – tu jim může poskytnout Austrálie a Nový Zéland. Obě tyto země jsou ovšem též členy Společenství národů a jejich hlavou je britský monarcha.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
