KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Čeká nás klimatické peklo. Ne, nemyslím růst teplot, ale naopak pokles životní úrovně. Ten mohou už během pár let čekat čeští občané, pokud se nepodaří zrušit takové nesmysly, jakými jsou snížení emisí o devadesát procent do roku 2040 či zavedení povolenek na paliva a topení. A politické subjekty, které se proti tomu jasně nevymezí ve volební kampani, dopadnou špatně.
Hnutí ANO získalo velkou výhodu, když se jeho europoslanec Ondřej Knotek stal zpravodajem k návrhu Evropské komise seškrtat emise do roku 2040 na pouhou desetinu – oproti stavu v roce 1990.
Post získal díky spojenectví frakce Patriotů s
Evropskou lidovou stranou (EPP) a Evropskými konzervativci a
reformisty (ECR). Andreji Babišovi a spol. to umožní demonstrovat
svůj význam a boj za české národní zájmy.
Jistě, máme i klima hysterické strany, tedy Piráty a Starosty. Ty cílí na onu menšinu Čechů, jimž nevadí utáhnout si kvůli válce s uhlíkem opasek (byť je otázkou o kolik, protože ani oni nejspíš netuší, jak moc je budou bolet politiky, které mají brzy vstoupit v platnost).
Jde však o extrémně zelené partaje, takže od nich
lze čekat, že budou za každou cenu stát za Green Dealem.
Naopak by jeden nečekal, že koalice SPOLU, složená ze stran, které patří k EPP nebo k ECR, nebude jednoznačně proti.
Byť Petr Hladík (KDU-ČSL) je ministrem životního prostředí, jeho snaha bagatelizovat dopad povolenek EU ETS II – jež by zdražily benzin, naftu, plyn, uhlí a sekundárně i vše ostatní – je zarážející. Vždyť na lidovecké voliče, kteří často bydlí ve vlastních domech, tento zelený bič hrozí dopadnout ještě bolestivěji než na jiné.
Obecně se velká většina Čechů odmítá omezovat kvůli Green Dealu a má strach z jeho dopadů. V průzkumu Europeum/STEM z listopadu 2024 jen 27 % respondentů odpovědělo, že „Zelený úděl“ vnímá jako příležitost, 30 % ho vidí spíše jako ohrožení a 29 % v něm spatřuje ultimátní hrozbu.
Ve výzkumu Česká (ne)transformace 2022 od STEM a Institutu 2050 by pouze 9 % dotázaných bylo pro uhlíkovou daň a 18 procent by s ní „spíše“ souhlasilo.
Takže tři pětiny obyvatel se evropské klimatické politiky obávají a jen celkem 27 % souhlasí se zdaněním výrobků a služeb, jež produkují skleníkové plyny.
Což byl navíc od zadavatelů průzkumu tak trochu podraz, protože pokrytecky zamlčeli, že už máme něco horšího – totiž emisní povolenky. Ty nám zatím zdražily „jen“ elektřinu a teplo od velkých výrobců. Avšak nový systém EU ETS II, bude-li skutečně zaveden, zvedne ceny všeho a všem.
Osobní oběti Češi odmítli
Autoři měli zjevně velkou snahu získat od občanů legitimizaci a podporu pro klimatickou ideologii, čemuž odpovídá návodné znění mnoha dotazů. Dokud šlo jen o otázky typu „mělo by se“, tak jim to ještě vycházelo. Avšak „zelená kosa narazila na kámen“ českého národa, když po lidech žádali přinést osobní oběti.
Zdražit leteckou dopravu? Pro 9 %, spíše pro 16 %. Uzavřít uhelné elektrárny do roku 2033? Jen 7 % pro a spíše pro 16 %. Vyvlastnit továrny a elektrárny a pak je zrušit? Pro 7 %, spíše pro 14 %. Dát každému bydlení a elektřinu a teplo rozdělovat na příděl? Pro 6 %, spíše pro 9 %. Ukončit výrobu aut do roku 2035? Pro 4 %, spíše pro 8 %.
Průzkum financovala Evropská klimatická nadace, Heinrich Böll Stiftung (politický institut německých Zelených) a skupina Evropského parlamentu Zelení/ESA. Kdo platí, rozhoduje?
Proto cinklé“ otázky. A k tomu nezbytný neomarxismus projevující se ve snaze vnutit lidem pod rouškou války za klima válku s buržoazií, té zabavovat majetek a bytové domy, či zavést přídělové hospodářství. U českých občanů se to nesetkalo s úspěchem.
Ekonomická a politická sebevražda
Z opatření, která se již realizují, či mají realizovat, hrozí uzavření uhelných elektráren dokonce dřív než v roce 2033 (s čímž i tak souhlasilo jen 23 % respondentů). Zdražení letecké dopravy (což chtělo 25 % dotázaných) zařídí právě povolenky EU ETS II a auta se spalovacími motory to nejspíše mají spočtené, nestane-li se zázrak (byť si to přálo jen 12 % lidí).
A k tomu chce Evropská komise protlačit další šílený cíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040 (oproti roku 1990).
Česko od roku 1990 omezilo emise zhruba o 50 %. Ovšem jen díky tomu, že velký skok jsme učinili v prvních letech po pádu komunismu, kdy se omezoval těžký průmysl a přecházeli jsme na efektivnější technologie.
Před vstupem do EU v roce 2004 jsme tak dosáhli poklesu o 27 % za 14 let. Za dalších dvacet let už pouze o 23 %. Experti a podnikatelé varují, že 90 % je nebezpečný nesmysl a pokračující ekonomická sebevražda.
Pro změnu politickou sebevraždou je nepostavit se „na zadní“ a celé to jasně neodmítnout. Tedy u většiny stran, vynechme Piráty a Starosty, ti jsou „zelení až za ušima“. Možná, že jejich voliči jsou masochisté a nevadí jim zcela zbytečné a brutální zdražení všeho ve jménu klima fanatismu.
Ale SPOLU si nemůže dovolit nevyjádřit jednoznačný a nezlomný odpor. Tak, jako to předvádí Knotek, který chytil příležitost za pačesy a rovnou jako zpravodaj navrhl hlasovat o zamítnutí návrhu Evropské komise na prudké urychlení snižování emisí.
Jasně, takto radikální postup nemá v Evropském parlamentu šanci. V tom má další europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL pravdu. Ale plete se, pokud si myslí, že to je od kolegy z ANO chyba.
Zdechovský argumentuje, že měl Knotek vyjednávat a mohlo se mu podařit dosáhnout kompromisu. Kdyby šlo o něco normálního a v klidné době, zřejmě by takový postup byl rozumný a správný. Ale platí to i u Green Dealu? A v těchto časech? Nemyslím si.
Předně je vůbec nejisté počítat s nějakými ústupky klimatické kliky, které by opravdu stály za to. Frakce socialistů a liberálů posílené o Zelené se rvou o totální válku s uhlíkem podobně zuřivě, jako Goebbels v roce 1943 o tu skutečnou. S naprostým fanatismem nehledícím na oběti a omezení životů občanů.
A EPP je s nimi stále ještě v koalici. Šéfku Komise Ursulu von der Leyenovou, která je z této skupiny, zelení levičáci zle vydírají a tlačí na ni.
S pravděpodobností hraničící s jistotou by se dosáhlo jen dílčích ústupků, ale jádro návrhu by zůstalo zachováno. Za druhé, i kdyby změny byly větší, už je pozdě na „mírný pokrok v mezích zákona“.
Evropská unie si nemůže dovolit pokračovat v šíleném podniku jménem Green Deal. Lidé už trpěli dost. A hlavně, chystá se nový útok na jejich peněženky, který jim je vyrabuje více, rychleji a bezprostředněji než povolenky na elektřinu, teplo a průmysl.
Nyní už jsou dopady války s uhlíkem tak tvrdé, eskalující a blízké, že je na čase uvažovat o vzpouře proti „Bruselu“.
Snížení emisí o 90 % do roku 2040 je nakonec „jen“ symbol a politický cíl. To EU ETS II představují nástroj, jak obyvatelům zdražit po energiích vše ostatní a neúnosně tím zatížit rozpočty domácností. Rozhodně nejde o „pár stovek“, jak slibuje Hladík, ale o desetitisíce ročně.
Už tímto hloupým prohlášením ministr koalici SPOLU hodně ublížil. Nyní to dorazil tvrzením, že Česko nemá sílu na cestě do zeleného pekla v Bruselu cokoli změnit.
Toto je obrovská politická chyba. Jistě, nemáme potřebnou většinou ke zrušení EU ETS II. Je rovněž jasné, že hysteričtí bojovníci za klima spustí v Radě EU peklo a zasypou odpůrce výčitkami, výhrůžkami a hlavně arogantním a povzneseným: „Už jsme si to odhlasovali a přes to nejede vlak“.
Jenže politika není racionální disciplína. Lidé prostě od svých politiků čekají, že když jde o něco tak zásadního, budou za ně bojovat do posledního dechu.
Vzpoura proti Bruselu
„Zelený úděl“ je zlo. Přináší obrovské škody, obrovské utrpení a žádné zisky, žádné výhody. Můžeme samozřejmě nakonec prohrát, ale vláda nesmí tuhle bitvu vzdávat předem, rozhodně ne konzervativci z koalice SPOLU.
Ta menšina lidí, které se klimatická pomatenost líbí, ji nevytrhne. Hnutí ANO získá svým nesmiřitelným postojem mnohem více bodů.
Ani vláda Andreje Babiše, ani ta Petra Fialy nedosáhly v Bruselu prakticky ničeho, pokud jde o změkčení Green Dealu. Nyní se vzájemně obviňují, kdo co pokazil víc. Ale faktem je, že prohráváme všichni a jsme v menšině celou dobu. Nyní už jsou dopady války s uhlíkem tak tvrdé, eskalující a blízké, že je na čase uvažovat o vzpouře proti „Bruselu“. Jinak se také mohou vzbouřit lidé doma.
Už patnáct let pozorujeme, jak vadná klimatická politika podráží nohy demokratům, nahrává extremistům, vyvolává nenávist k Unii a pomáhá Rusku. Nyní celý tento proces zrychluje a graduje.
Z českého hlediska nyní jde o to postavit se snížení emisí do roku 2040 o 90 % a zastavit povolenky EU ETS II. Ty by trestaly už nikoli „jen“ fosilní elektrárny a velké firmy, leč vynucovaly by vysoké výpalné za osobní uhlíkovou stopu za každého z nás.
Zmíněné průzkumy byly dělány v době, kdy ještě lidé úplně netušili, co vše strašného mohou čekat od Green Dealu. Ne, že by to zasvěceným nebylo jasné, ale obyvatelé neměli dost informací a důsledky obludné doktríny na ně zatím tolik viditelně nedopadaly.
Přesto velká většina z nich odmítala platit za klima hysterii omezením své životní úrovně. Tím spíše nebudou mít chuť pokračovat v pošetilém plánu nyní, když je jasné, kam spěje.
Nastává bitva o získání důvěry občanů: Kdo bude usilovněji a úspěšněji hájit jejich zájmy proti zelené hydře? Green Deal bude bez debat největší problém k řešení pro příští kabinet, důležitější než všechny ostatní dohromady, a to včetně penzí a rozpočtu.
Bojujme. Zázraky se dějí – a hlavně, my se skutečně musíme s klima fanatiky pustit do křížku. Stojíme u zdi a že to „nejde“, není odpověď. Kolem stolku sedí velcí hráči a tahají jednotlivé karty předvolebních slibů. Prohraje ten, komu zůstane v ruce Zelený Petr.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
