Kultovní jihočeská hora Kleť se za socialismu „snížila“, pak zase zvýšila a nyní vyrostla ještě o celé tři metry navíc. Zdá se vám to podivné? Příklad Kleti jen dokazuje, jak obtížně může být v dnešní digitální době stanovení skutečné výšky hory v Česku.
Když se nějaký turista, třeba z Prahy nebo z Kruhu u Jilemnice, rozhodne navštívit jižní Čechy, na Kleť by neměl zapomenout. Pro Jihočechy je to bez debat kultovní hora! Na vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, postavená v roce 1825, o sto let mladší je sousední Terezina chata. To vše jsou jasná, nezpochybnitelná čísla.
Horší je to ale s výškou hory. Stačí si zadat do vyhledávače heslo „výška hory Kleť“ a nezasvěceného návštěvníka může snadno napadnout, že existuje hned několik Kletí. A každá jinak vysoká. První, co na vás vyskočí, je výška 1087 metrů nad mořem, což je mimochodem i oficiální údaj, uvedený v mapách portálu Mapy.com.
Jenže
třeba na portálu „Kudy z nudy“ , který je obvykle dobře
informovaný, se dozvíte, že Kleť, „nejvyšší hora
Blanského lesa a královna jihočeských hor a kopců“ měří
přesně 1083,2 m/n.m.
Stránky nedalekých Holašovic, obce, zapsané na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO a tedy hojně navštěvované turisty, také uvádějí výšku Kleti 1083 m/n.m. Stejný údaj, pokud k tomu mám přidat osobní vzpomínku, se na pohlednicích a prospektech většinu uváděl i v době socialismu. A já ho mám jako výšku Kleti vyrytý hluboko v paměti dodnes.
Jakmile ale turista vyrazí na vrchol, v Terezině chatě se dozví, že se ocitl 1084 metrů „nad věcí“, což je slogan majitele chaty Ladislava Faktora a oblíbené heslo všech pravidelných návštěvníků hory. Tato výšku mimochodem uvádí na svých pohlednicích z roku 1922 i krumlovský fotograf Josef Seidel. A stejný údaj si řada pravidelných turistů nechává natisknout i na „kleťská trička“ a upomínkové předměty.
Najděte pevný bod
Podle odborníků mohou být drobné rozdíly mezi výškou, uváděnou v historických materiálech a dnešními údaji dány jednak nepřesností měření, jednak tím, že až do padesátých let minulého století se jako základ výškové sítě používala hladina Jaderského moře v Terstu, zatímco dnes se používá systém, odvozený od hladiny Baltského moře. A ta je zhruba o 0,46 centimetru nižší než v případě Jadranu.
Ani tímto rozdílem však rozhodně nelze vysvětlit fakt, že se v současných digitálních mapách (Mapy.com) uvádí výška Kleti 1087 metrů nad mořem. Kde si ty tři metry najednou vzaly?
Obecně vycházejí úpravy výšky řady českých hor, nejen Kleti, z toho, že nové technologie umožňují letecké laserové měření vrcholu, zatímco geodeti využívají výšku tradičních geodetických bodů, Ty slouží k geodetickému mapování a nemusejí být umístěny úplně na samotném nejvyšším bodě hory. A to je i případ Kleti.
Na této hoře je geodetický bod (vedle slunečních hodin) umístěn ve výšce 1084,15 m/nm. To je také pro geodety oficiální výška hory. Jedná se totiž o pevný bod, zatímco výška okolního prostředí se teoreticky může měnit třeba terénními úpravami. Pokud by někdo chtěl uměle zvýšit výšku hory, stačilo by na ní navézt třeba velký kámen. Rozhodující je proto pro geodety právě geodetický bod.
Protože ale výšky reliéfu nejsou oficiálně evidovány v katastru nemovitostí, není podle geodetů povinností tvůrců map ani turistických prospektů, aby jako oficiální výšku hory uváděly právě polohu geodetického bodu. Mohou si prakticky vybrat, jaký údaj a z jakého měření zvolí.
Když by se výška Kleti brala podle výšky vrstevnic, určených laserovým měřením, pak nejvyšší vrstevnice leží ve výšce 1085 metrů nad mořem. A stojí na ní již zmíněná rozhledna. Proč je ale v mapách výška ještě o dva metry větší?
S největší pravděpodobností se tvůrci některých digitálních map inspirovali neoficiálním měřením tvůrců známého portálu Tisícovky z roku 2017. Ti jako nejvyšší bod na Kleti (kromě staveb) určili nenápadnou skalku, přilehlou k západní straně rozhledny. Když její výšku odvodili od výšky oficiálního geodetického bodu vyšlo jim 1087,02 m/n.m. A tato výška se následně dostala i do některých digitálních map.
Kolik tedy měří Kleť?
Jaký údaj si ale vybere běžný návštěvník? A jak odpoví žák českobudějovické základní školy, když se ho paní učitelka zeptá, kolik měří Kleť? Výšku sousední kultovní hory, matky všech Jihočechů, by měl přece znát každý, i kdyby ho vzbudili o půlnoci. Jenže, jak se zdá, odpověď na tuto otázku může být dnes mnohem složitější než by se mohlo zdát. „Já třeba, když mluvím o Kleti, používám dnes už údaj 1087 m/n.m,“ řekl INFO.CZ Jiří Bárta, erudovaný znalec hory a autor knižního bestselleru „Kleť: milovaná hora“.
Spor o skutečnou výšku hor (opět nejen Kleti) se může přitom zdát malicherný. Ve skutečnosti je v něm ale silný marketingový potenciál. Turisté, sportovci a návštěvníci dnes při návštěvě vyhledávají místa s příběhem, přičemž důležitou roli hrají zvlášť v dnešní digitální době čísla, rekordy a kuriozity. A s tímto fenoménem pracují i různé turistické webové aplikace. Stačí metr nebo dva a v éře neustále srovnávání a poměřování může hora získat příběh, který ještě před pár lety neměla.
I když je například nejvyšší horou Česka oficiálně Sněžka (1603 metrů), nejvyšší umělý bod České republiky leží na vrcholu vysílače na hoře Praděd ve výšce 1638 m/n.m. Někteří Jihočeši si zase pohrávají občas s myšlenkou, zda je nejvyšší bodem Jihočeského kraje skutečně Plechý (oficiálně nejvyšší jihočeská hora) nebo vršek rozhledny na Boubíně (vrchol 1362). Nejlepší je proto raději navštívit obě hory.
Česko v tom není ve světě žádnou výjimkou. Rakušané se už celé roky přou o to, zda kultovní Dachstein s oficiální výškou 2995 metrů není ve skutečnosti třítisícovka. A přeměřování hor na základě moderních technologií ohrožuje i některé horolezecké rekordy.
Správci Guinessovy knihy rekordů dali například za pravdu německému horolezeckému kronikáři Eberhardu Jurgalskému, který na základě detailním přeměření nadmořské výšky zpochybnil prvenství slavného horolezce Reinholda Messnera ve zdolání všech 14 světových „osmitisícovek“.
Podle Jurgalského totiž Messner ve dvou případech nedošel až na absolutní vrchol takzvané osmitisícovky, ale výstup nevědomky ukončil na vrcholu o pár metrů nižším. Alespoň v Guinessově knize tak připadlo prvenství americkému horolezci Edmundu Viestursovi. Známý český horolezec Marek Holeček ale v rozhovoru pro INFO.CZ označil rozhodnutí o zrušení Messnerových rekordů za hloupé.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete přesně vědět, kolik měří Kleť. Plus mínus pár metrů. Díky.
