Jak se stát závislým na Kleti: V čem spočívá kouzlo jihočeské hory, nejvyšší v Blanském lese?

I když se v Česku chodí, běhá nebo jezdí na kole na celou řadu kopců a hor, jihočeská hora Kleť nedaleko Českého Krumlova je přece jen v něčem výjimečná. Pro ty, kteří na vrchol Kleti ve výšce 1084 m n.m. pravidelně vycházejí, se výstupy staly skutečně určitým druhem závislosti, která ve své míře nemá zřejmě v republice obdobu.

Důkazem je statistika výstupů, která se vede už takřka čtvrtstoletí. Kdo má zájem, může se nahoře v hospodě zapsat do vrcholové knihy, přičemž se každý rok vyhodnocuje, kdo na Kleť vystoupal nejčastěji. U neznalých tato statistika vyvolává nevěřícné kroucení hlavou.

Nejúspěšnější Kleťák loňského roku (Tomáš Marek) vystoupal na horu 390krát, nejúspěšnější Kleťačka Lenka Bártová pak má na kontě jen o tři výstupy méně. V první dvacítce je řada dalších, kteří překonali hranici 300 výstupů. Jak je to možné? Kdo může chodit na Kleť každý den?

Tady je potřeba malá odbočka. I když Kleť s 1084 m n.m není rozhodně nejvyšší jihočeskou horou, určitou fyzickou zdatnost výstup na ni přece jen vyžaduje. Ze všech obvyklých nástupních bodů, kterými jsou stanice vlaku v Holubově, Zlaté Koruně, Plešovicích nebo Českém Krumlově je cesta na vrchol s nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách dlouhá šest až sedm kilometrů. 

Nahoru se lze dostat v létě také lanovou dráhou od parkoviště nad Krasetínem, tou ale pravověrní Kleťáci zásadně nejezdí, byla by to potupa. Někteří (kteří přijedou autem) však chodí pod lanovkou po nejkratší, zhruba dvoukilometrové trase s převýšením 419 metrů.

Nyní se dostáváme k té závislosti. I když se na Kleť chodilo od nepaměti (název hory je původně keltský), teprve zavedení určité (byť dobrovolné) statistiky výstupů ukázalo, jakou závislost může hora vyvolat. A proč právě ona? Jedno vysvětlení spočívá údajně ve zvláštní pozitivní energii, kterou hora vyzařuje, druhé, racionálnější vychází z rozmanitosti přírody a zážitků, která hora nabízí naprosto každému.

Můžete si jako sportovec měřit čas během s ostatními po nejkratší a nejvíce frekventované cestě pod lanovkou, nebo jít nahoru třeba z Chvalšin a nepotkat po cestě „živáčka“. Po Kleti můžete jezdit na kole, sportovat, stejně jako se hodiny a hodiny jen tak toulat hustým bukovým nebo smíšeným lesem, lézt na skály nebo pít ze studánek.

Ať už je ale důvod pro výstup na Kleť pro konkrétního člověka jakýkoliv, může se – jak už bylo řečeno – stát snadno na Kleti závislým. Čísla hovoří neúprosně. „Největší Kleťák ze všech Kleťáků“ Roman Hommer z Českého Krumlova vystoupal na horu mezi lety 2000 až 2023 celkem 7 296krát, což dělá úctyhodný průměr 317 výstupů za rok. Druhý je Václav Šilhavý (5 720 výstupů) a třetí Karel Jírovec z Křemže (5 082 výstupů). K této statistice se ještě tento týden oficiálně připočtou loňské výstupy.

Ti, co chodí na Kleť jen s malými výjimkami prakticky denně (je jich celá řada), to berou jako běžnou a vítanou součást života, žádný extrémní sport. Změnit se to může pouze ve chvíli, kdy se někdo z Kleťáků rozhodne soutěžit o nejvyšší počet výstupů v konkrétním roce. V tom případě mu totiž nestačí chodit na Kleť každý den (to je pro obsazení předních příček absolutní nutnost).

Každému se započítává maximálně jeden výstup denně, byť by šel na vrchol třeba třikrát. K těmto každodenním výstupům ale lze přidat další ještě dvěma způsoby. Pokud absolvujete před každým z osmi státních svátků noční výstup a zůstanete na vrcholu přes půlnoc, můžete si zapsat dvě čárky zároveň.

Poslední možností, jak nahnat „vstupy“, jsou pak dva kleťské závody, v nichž se soutěží, kdo vícekrát vyběhne na Kleť po zhruba dvoukilometrové trase pod lanovkou v určitém čase. Prvním z nich je v zimě Himálajský medvěd s časovým limitem šest hodin. Loni vyhrál „medvěda“ absolutně nejrychlejší kleťský běžec současnosti Václav Bauer, který vyrovnal svůj rekord – nahoru a dolů vyběhl za sněhu a náledí během šesti hodin celkem desetkrát. Stejný běžec navíc drží rekord i při letním Himálajském tygrovi, kdy je časový limit 9 hodin a vítěz dosáhl už údajně nepřekonatelného rekordu 15 výstupů za sebou.

Každý, kdo absolvuje Himálajského tygra a Himálajskéího medvěda, si může výstupy z těchto závodů zapsat do celkové roční statistiky. To je také důvod, proč ti nejlepší Kleťáci dosahují výrazně více výstupů než je dnů v roce.

Každého také musí napadnout, kdy asi ten, kdo usiluje o přední příčky v neoficiální soutěži o „Kleťáka roku“, jezdí na dovolenou nebo vezme děti a manželku třeba na výlet do Prahy. Odpověď je jednoduchá. Pokud se chcete stát „Kleťákem roku“, musíte tomu uzpůsobit i osobní a rodinný život.

A jet na dovolenou třeba na vodu na Vltavu, odkud z každého kempu na řece můžete (než děti postaví stan) vyběhnout na Kleť. Nebo existují soutěživí Kleťáci, kteří vyběhnou na kopec krátce po půlnoci, pak s nevolí jedou s manželkou na dva dny do Maďarska, ovšem musejí se vrátit tak, aby ještě před půlnocí stačili provést výstup.

V tomto případě se ale jedná o ty nejvíce soutěživé typy, toužící v konkrétním roce dosáhnout maximálně možného počtu výstupů. Podvody nepřicházejí v úvahu. Jednak se ti, kteří chodí pravidelně na Kleť, navzájem dobře znají, jednak by každého případného podvodníka, jak říká Karel Jírovec z Klubu přátel hory Kleť, stihla strašlivá odplata od kleťských druidů.

Případy extrémního nasazení při výstupech na kultovní horu se ale týkají pouze těch, kteří chtějí v konkrétním roce tuto neoficiální soutěž vyhrát nebo se umístit na předních příčkách. Naprostá většina těch, kteří chodí na Kleť s malými výjimkami prakticky každý den, to za žádný extrém nepovažuje. A nesnáší často kladené otázky typu „kde na to berete čas“.

„Mně trvá večerní cesta z domova nahoru hodinu a dolů také hodinu. Spousta lidí tráví každý den mnohem více času u televize nebo v hospodě. A nikomu to divné nepřipadá,“ říká Karel Jírovec. Stejně tak ho rozčilují poznámky o tom, že každodenní cesta na jeden kopec už musí časem nudit.

Podle Kleťáků neexistuje den ani hodina, kdy by Kleť byla stejná, hora je při různém počasí a denní době pokaždé trochu jiná. Navíc na vrchol vedou desítky různých cest. „Mně ta cesta přináší fyzickou i duševní pohodu, pozitivní energii, zábavu i potěšení. Někdo si třeba místo toho lepí doma letadélka, já chodím na Kleť,“ argumentuje Jírovec.

Roman Hommer, který má za poslední čtvrtstoletí zaznamenaných přes 7 tisíc výstupů, mi na můj dotaz ohledně případné závislosti kdysi řekl: „Klidně tam napiš, že jsem blázen“. A chodí na Kleť každý den dál.

Nahoře čeká nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, dokončená v roce 1825, a přesně o století mladší Tereziina chata s kultovní hospodou. Obě hlavní kleťské pamětihodnosti tedy letos oslaví významné kulaté výročí. K těmto pamětihodnostem je ale nutné připočíst i světoznámou observatoř, mapující pohyb vesmírných těles potenciálně nebezpečných Zemi.

Obě významná výročí si milovníci Kletě připomenou hned několika způsoby. Někteří badatelé chtějí při této příležitosti lépe zmapovat a odhalit poměrně zamlženou historii vrcholu hory a zdejší hospody během druhé světové války, kdy vrchol spadl po odtržení Sudet do německé říše. O tom, co se během těchto pěti let na Kleti dělo, jsou zatím k dispozici jen velmi kusé a neúplné informace. Stejně jako o návštěvě nacistického vůdce Adolfa Hitlera, který se nechal na Kleť jako na jedinou jihočeskou horu vyvézt v říjnu 1938.

Jak ale ukazuje zájem Kleťáků, na Kleti je stále co objevovat i mimo temná období historie. Regionální muzeum v Českém Krumlově chystá na jaro o hoře a jejím okolí speciální výstavu. Významné výročí připomene i krumlovské Museum Fotoateliér Seidel, které spravuje sbírku slavných krumlovských fotografů Františka a Josefa Seidelových. Ti zachytili Kleť před druhou světovou válkou v mnoha podobách. „Další díl knižního cyklu fotografií Seidelova Šumava se proto bude týkat Kleti a jejího okolí,“ řekl INFO.CZ kurátor musea Petr Hudičák. 

Museum Fotoateliér Seidel také už vydalo na letošek speciální „ Kleťský kalendář“. Několik připomínek dvou výročí na Kleti, včetně koncertu, chystá i současný majitel Tereziiny chaty a Josefovy věže Ladislav Faktor.

Už dnes je ale jistá jedna věc. Závislost mnoha lidí na Kleti zjevně nevymizí ani letos, spíše naopak. A to i přesto, že se přímo pod Kletí, v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, léčí právě různé druhy závislostí. Proti té kleťské, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, ale zřejmě žádná obrana neexistuje. Jak napsal holubovský rodák a znalec hory Jiří Bárta v titulu své knihy: Kleť je milovaná hora.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.