KOMENTÁŘ RADKA KOVANDY | Vsadili byste se, že Grónsko je stejně velké jako Afrika? Většina z vás to má možná díky optické paměti vryté pod kůží ze školních atlasů. Ale prohráli byste. Afrika je ve skutečnosti čtrnáctkrát větší. Nejde o „drobnou chybu“, ale o masivní zkreslení, které po staletí formuje naše vnímání světa. A nyní opět zasahuje i do geopolitiky.
Africká unie, sdružující 55 států, což je největší počet v porovnání s ostatními kontinenty, vyzývá svět k radikální změně: přestaňme používat mapy, které po staletí formovaly naše vnímání světa. A rozjela kampaň Correct the Map. Já osobně bych ji (na rozdíl od jisté nedávné výzvy, která zarezonovala českými médii) podepsal všemi dvaceti.
Tradiční „Mercatorovo zobrazení“, které najdete ve většině starých atlasů, ale i na mnoha digitálních mapách, totiž hrubě zkresluje realitu. Zmenšuje Afriku a další země globálního Jihu, zatímco Evropu a Severní Ameriku – a především Rusko – nepřiměřeně zvětšuje.
Učitelé zeměpisu nám sice kdysi vtloukali do hlavy tyhle záludnosti různých geografických projekcí, přesněji řečeno nám dali k prostudování předsádku školního atlasu, kde to bylo jasně a názorně vysvětleno, ale nikdo nás z toho nezkoušel.
Starý vynález pro starý svět
Mapy jsou bezesporu jedním z průlomových vynálezů lidstva, který nám pomáhá vidět a pochopit svět „z výšky“. Aniž bychom do ní museli fyzicky vystoupat.
Když v roce 1569 vlámský kartograf Gerhard Mercator vytvořil svou „nadčasovou“ projekci, stala se neocenitelnou pomůckou pro mořeplavce, protože zachovávala úhly a umožňovala navigaci v přímých liniích.
Problém ale je, že převést povrch trojrozměrné koule na dvourozměrný papír bez kompromisů nelze. A Mercatorova metoda si vybrala daň v podobě masivního zkreslení ploch. Čím dále od rovníku, tím větší se pevnina na mapě zdá, a naopak.
Výsledek? Grónsko na mapě vypadá daleko větší než Austrálie a bezmála stejně velké jako Afrika. Ve skutečnosti je ale Austrálie 3,5krát větší a Afrika dokonce čtrnáctkrát větší.
Kdysi to tolik nevadilo, protože šlo primárně o spolehlivost námořní navigace, ale tenhle raně novověký geografický mem se úspěšně replikuje až do postmoderních dob, a právě to je jádrem současné stížnosti.
Afrika se už nechce dívat na svůj „okrajový“ obraz
„Zdá se to být jenom mapa, ale tak tomu není,“ vysvětluje Salma Haddádíová, místopředsedkyně Komise Africké unie. Podle ní Mercatorovo zobrazení vytváří dojem, že Afrika je „okrajová“, ačkoliv jde o druhý největší kontinent světa s více než miliardou obyvatel. Toto vizuální ponížení se pak podle ní promítá do médií, vzdělávání i politiky.
Toto kartografické zkreslení po staletí podporovalo euroatlantický pohled na svět, v němž Evropa a Severní Amerika prezentují dominantní centra zeměkoule.
A k tomu je tu Rusko, které je – díky svému umístění na sever od rovníku – opticky „nafouknuto“ do nerealisticky gigantických rozměrů. Je sice stále, i po rozpadu SSSR, co do rozlohy největším státem světa, ale mapa jeho vizuální dominanci ještě umocňuje, což může povědomě rezonovat s jeho velmocenskými ambicemi.
Naopak země jako Demokratická republika Kongo, která je ve skutečnosti větší než Skandinávie, Španělsko, Francie, Německo a Itálie dohromady, působí na mapě podstatně skromněji.
Vyzkoušejte si to sami
Jak moc se velikosti jednotlivých zemí v plošném zobrazení mění v závislosti na zeměpisné šířce, si můžete sami vyzkoušet na sice již letité, ale dodnes fascinující webové stránce thetruesize.com. Stačí zadat název jakéhokoliv státu (třeba „Czech Republic“) a poté jej myší táhnout po mapě. Sledujte například, jak se naše pidirepublika ještě víc „scvrkává“ poblíž rovníku, a naopak „bobtná“ směrem k pólům.
Nová mapa pro nový svět?
Snahy o nápravu velikostního zkreslení tu ale byly již dříve. V 70. letech představil německý historik Arno Peters takzvané Gall-Petersovo zobrazení, které zachovává správné proporce kontinentů. Ačkoliv ho přijaly některé mezinárodní organizace, nikdy se masově neprosadilo.
Současný tlak Africké unie, podporovaný i dalšími regiony jako je například Karibské společenství, má však díky digitální době a rostoucí citlivosti na postkoloniální témata mnohem větší šanci na úspěch. Nejde jen o změnu v atlasech, ale o změnu myšlení.
Příště, až se podíváte na mapu světa, zeptejte se sami sebe: dívám se na geografickou realitu, nebo na 500 let starý politický narativ? Odpověď může být překvapivější, než si myslíte.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
