KOMENTÁŘ JANA MALINY | Barevná škála na mapě předpovědi počasí není jen záležitostí estetiky. Je to výklad založený na psychologii barev. Jenže ten dnes často vypadá hrozivěji, než by odpovídalo realitě. Proč meteorologické mapy stále častěji vypadají jako plakát ke katastrofickému filmu? Je za tím nějaký skrytý úmysl, nebo jen „grafická móda“ kopírující cizí trendy?
Zamysleli jste se někdy, podle jakého klíče se tvoří barevná škála na meteorologických mapách? Já až donedávna ne. Navíc se člověk neubrání pocitu, že se rázem ocitá na nebezpečném minovém poli klimatických otázek a mně osobně debata o globálním oteplování mimo odborné kruhy nezajímá a obtěžuje. Včera jsem se už ale neudržel.
Spouštěčem byl tento příspěvek na sociální síti X od Českého hydrometeorologického ústavu, prestižní vědecké instituce, konkrétně příloha „Denní maxima – pondělí“. Posuďte sami. Rád bych váženého čtenáře poprosil o bližší prozkoumání barevné škály v závislosti na teplotě a srovnání dat s intuitivním pocitem, který z této mapy má.
Oranžová barva (zhruba odstínu plamene) začíná na příjemných 22 stupních. Rudá, která alespoň u mě evokuje brány pekelné, připadá na 26 stupňů. Celá mapa navíc vypadá, že Česko zachvátil požár extrémně vysokých teplot. (Přitom oněch 26 stupňů je podle odborníků v ideálním teplotním rozmezí z hlediska lidského pohodlí.)
„Oblíbeným letním indexem je tzv. univerzální teplotní index. Ten popisuje fyziologické pohodlí lidského těla, což zahrnuje jak teplotu, tak i vlhkost, vítr i sluneční svit. Rozlišuje 10 kategorií tepelného stresu, přičemž jako ideální teplotní rozmezí je bráno 9 až 26 °C. Extrémní zatížení horkem je až od 46 °C,“ vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová.
Psychologie barev a relativita teplotních hodnot
Působení barev na lidskou psychiku se věnují různé vědní obory a všechny se shodují v tom, že červenou/rudou barvu si mozek spojuje primárně s horkem, nebezpečím, varováním. Naopak modrá či zelená evokuje klid a bezpečí – proto jsou mnohé reklamy seriózních institucí typu bank laděny do těchto tónů. A mnohé filmové plakáty naopak kombinují obě barvy – typicky modrou s oranžovou/červenou.
Problém teplotních map spočívá v tom, zda chcete barevně odlišit teploty vzhledem k sobě navzájem, vzhledem k ročnímu období nebo vzhledem k dlouhodobému průměru. Rozdíl můžete vidět v příspěvku níže – podobné teploty, jen jiný způsob interpretace.
Poctivě a cíleně jsem si zakázal přemýšlet pod tíhou ideologického nánosu a uvažoval jsem, jaký může mít důvod, že mapy zobrazující běžné teploty vypadají jako obrázek z pekelných apokalyptických filmů. Přitom dříve, ještě před pár lety, tomu tak nebylo.
Dobrý úmysl s pochybným výsledkem?
Britský meteorolog Aidan McGivern tvrdí, že tyto mapy s různými odstíny jedné barvy jsou lépe čitelné pro barvoslepé lidi. OK. A co dělá větší škody z hlediska společnosti – horší čitelnost mapy pro barvoslepé, nebo podvědomé strašení většinové populace?
Věřím Aidanovi, že mapy nejsou takto barveny s cílem někoho úmyslně vyděsit, nicméně strach podvědomě vyvolávají, úmysl neúmysl.
— AB (@Bjell4nd) July 22, 2022
Z Českého hydrometeorologického ústavu jsem dostal díky ochotné mluvčí paní Míčové rychlou zprávu, která ale pouze konstatuje, že takhle se mapy barví už dlouhou dobu. „Barevnou škálu nestanovuje meteorolog, ale je to nastavením programu, který se používá dlouhodobě,“ píše v odpovědi.
Proč je ale rudá barva v televizních předpovědích často přiřazena k „nežhavým“ teplotám, mi stále uniká. Neví to ani meteorolog a bývalý mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák. „Netuším. Spekuluje se, že to má evokovat v lidech ‚děs z oteplování‘, ale těžko říct. Může to být také jen určitá móda...“
Z jakého důvodu meteorologické mapy po celém světě rudnou, je mi ale vlastně jedno. Spíše mi vadí, že prestižní vědecké instituce ignorují dopady svých výstupů na lidskou psychiku. Nestálo by to zase po letech za přehodnocení? Pokud vyvolávat strach ovšem skutečně není hlavním cílem a přínos pro barvoslepé není jen vhodnou záminkou.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
