KOMENTÁŘ | Ve velkých českých firmách se dějí překvapivé personální změny, které jsou logické, přestože z tradičního pohledu nedávají logiku.
Z CSG do mediálního světa dopadají informační šípy s lehce bulvárním nátěrem typu: „Strnad k nezastavení. Miliardář kupuje dovozce Ferrari a Maserati“ nebo „Zbrojař Strnad kupuje fotbalovou Viktorii Plzeň“, které se potom dlouze v internetových (nejen) diskuzích přetřásají a rozebírají.
Pod touto čtenářsky zábavnou clonou občas problesknou zdánlivě nezajímavé zprávy jako ta, kterou včera přinesl web E15 pod titulkem „Velká posila pro Strnada. Kellnerův klíčový dealmaker a elitní právník nově radí s akvizicemi CSG“.
E15 píše, že „právník Tomáš Brzobohatý dlouho patřil k nejbližším spolupracovníkům nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. V roce 2022, rok po Kellnerově smrti, však odešel z vedení PPF a od té doby se bytostný introvert vytratil z dohledu médií.” Nyní však e15 zjistila, že působí jako poradce zbrojaře Michala Strnada, který v posledních letech díky válce na Ukrajině zněkolikanásobil své jmění a dotahuje se na nejmovitější české podnikatele.
Ze Škoda Auto do CSG
Dnes prosákla další zpráva: ředitelem komunikace a marketingu skupiny CSG se stává Tomáš Kotera, který až do včerejška zastával pozici ředitele korporátní a interní komunikace Škoda Auto.
Kotera v největší české firmě pracoval dvacet pět let, posledních osm let ve výše zmíněné funkci, předtím působil dlouhá léta v zahraničí, např. jako ředitel PR a komunikace ve Škoda China v rámci Volkswagen Group China.
Je to zdánlivě obyčejná zpráva, která asi nejvíce otřese specifickou subkulturou českých motoristických a ekonomických novinářů a to z několika důvodů.
Ten první je, že „ze škodovky se neodchází“ – v ní buď musíte umřít, nebo vás vyhodí z extrémně vážných důvodů (a pak si podobnou práci už nenajdete). A pokud už z vysoké manažerské pozice v největší a nejbohatší české firmě odejdete, tak do důchodu.
Škoda Auto je totiž známá nejen svým propracovaným bonusovým systémem, kterým si „matka“ své špičkové manažery udržuje, ale především silnou gravitací, která nedovolí opustit její oběžnou práci. Škodovka to dělá velmi chytře, po baťovském způsobu své šéfy nechává rotovat nejen v rámci Česka a evropského zahraničí, ale posílá je po celém světě, aby neustrnuli ve své jistotě.
Mladoboleslavská automobilka se chová podobně jako klasická velká italská rodina z jihu, která udělá vše pro to, aby synové a dcery zůstaly v její blízkosti. Proto je odchod vysokého manažera Tomáše Kotery tak překvapivý, stejně jako ale není překvapivý jeho nástupce na pozici – Jozef Baláž, další dlouholetý „škodovkář“, který v podstatě kopíruje pracovní „curriculum vitae“ svého předchůdce.
Síla pozitivního obrazu
Druhý důvod, proč budou dnes mnozí novináři překvapeni z personální změny, je, že žádná jiná česká firma nemá v mediálním světě tak pozitivní obraz, jaký má právě Škoda Auto. Za poslední léta na ní neulpěla jakákoliv lepkavá kontroverzní pověst, vyhýbají se jí skandály vnější i vnitřní, včetně evergreenu dohadování s mocnými odbory, do okolního světa neprobublalo prostě nic negativního.
Kdo trochu lépe zná fungovaní škodováckého komunikačního oddělení, ví, že je to především zásluha Tomáše Kotery. Ten dokázal propojit logicky těžkotonážní charakter korporátní firmy s lehkostí a vřelostí rodinného podniku. Kotera, hovořící plyně anglicky, německy a čínsky, se na rozdíl od jiných šéfů komunikací velkých firem nikdy nedral do mediálního popředí, neusurpoval si televizní světla...
Naopak využíval schopnosti svého týmu, který záměrně decentralizoval v rozhodování, ponechával svým podřízeným volnost i novinovou známost a věnoval se především vytváření obrazu členů představenstva. Ten nechápavý údiv z jeho odchodu pramení tedy z faktu, že mu v automobilce nic nechybělo, bylo o něj postaráno, firma je ekonomicky velmi úspěšná, vyrábí většinově přijatelné modely, o své zaměstnance se vzorově stará ... takže proč?
Styl nového imagemakera se podobá Vatikánu, z něhož do světa plynou jen nadějné zprávy.
Kromě lidských argumentů typu, že „v nejlepším se má přestat“ a že v „životě mají být změny“, což je po čtvrtstoletí v rámci nejúspěšnější české firmy asi pochopitelné, musela v této rošádě asi sehrát roli trpělivost lovců hlav (protože ze škodovky se neodchází, a pokud ano, tak ne za první nabídkou), tak i příslib jistého druhu ekonomického dobrodružství a komunikační proměny obrazu skupiny CSG.
Jak píše naše sesterská redakce e15 ve svém nedávném textu: „CSG, která dnes patří k nejrychleji rostoucím průmyslovým gigantům ve střední Evropě, se nyní připravuje na možný vstup na burzu. Na realizaci tohoto záměru si už najala velké bankovní domy v čele se světovou bankovní jedničkou JPMorgan, kterou doplní francouzská BNP Paribas, americká Jefferies Financial Group a italská UniCredit. Strnad počítá s primární emisí akcií v příštím roce. Detaily emise zatím nejsou známy, podle agentury Bloomberg však CSG usiluje o valuaci na úrovni 30 miliard eur, zhruba 730 miliard korun. S touto valuací by se Strnad stal bezpečně nejbohatším Čechem.“
Z toho logicky plyne, že Michal Strnad dlouhodobě hledal někoho, kdo nejen zvládne budoucí zásadní a komplikovanou komunikaci související se vstupem na burzu v Amsterdamu, ale kdo mu pomůže i přetvořit jeho dosud nedefinovaný mediální obraz zbrojařského magnáta.
Z tohoto pohledu je volba Tomáše Kotery ideální, protože jeho styl komunikace a „píáru“ se obrazně řečeno podobá Vatikánu, z něhož do světa plynou jen nadějné zprávy, zatímco ty negativní polyká a zpět nevypouští. A třiatřicetiletý možný budoucí nejbohatší Čech Michal Strnad (podle některých údajů již nejbohatší) se bude muset také vypořádat s konfliktní otázkou, jaký svůj obraz si nechá namalovat – bude lehce nepřístupný a tajemný, jako měl Petr Kellner a dnes Daniel Křetínský, nebo naopak bude teatrální a falešně otevřený, jako je tomu u portrétu Andreje Babiše nebo Radovana Vítka?
Vzhledem k tomu, že Michal Strnad podniká v oboru, který byl až do války na Ukrajině velmi kontroverzní, tak logicky by měl zvolit obraz první.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
