KOMENTÁŘ JANA ŽELEZNÉHO A PAVLA HLAVÁČKA | Jedním slovem šokující. Tak by se snadno daly popsat závěry čerstvě zveřejněné Strategické obranné revize, stěžejního strategického dokumentu Spojeného království. Ten totiž naplno odhalil, že dřívější koloniální supervelmoc, královna moří a evropská mocnost je, co se týče své vojenské moci, doslova nahá. Potvrdily se tak dlouhodobé spekulace o špatném stavu tamějších ozbrojených sil.
V článku se dozvíte:
- Proč dokument označuje britskou armádu za „nahou“ a naprosto nepřipravenou na vážný konflikt.
- Proč jedna z autorek zprávy varuje před scénářem podobným „třetí světové válce“ a tvrdí, že je Británie „v pěkně velkém průšvihu“.
- Jaké grandiózní plány na zbrojení Británie má a proč jsou kvůli nedostatku financí prakticky nerealizovatelné.
- V čem je britské dilema „děla, nebo máslo“ varovným mementem i pro Česko a její ochotu obětovat část komfortu za bezpečnost.
Londýn se tak probudil do chladné reality, kdy mu dle autorů studie hrozí závažné nebezpečí především ze strany Ruska.
Závěr je jednoznačný – britská společnost není ani přinejmenším na potenciální střet připravena. Jaká jsou tedy východiska z této prekérní situace, o co jde ve zjitřené britské debatě a jaká jsou poučení pro spojence Velké Británie v Evropě, včetně České republiky?
Zjitřené emoce a zděšení nad vlastní slabostí
Velká Británie platí stejně jako většina zemí západního světa za tzv. welfare state, tedy společnost založenou na vysoké míře přerozdělování národního bohatství, společnost nárokovou se sociálně tržní ekonomikou, kde je blahobyt jednotlivce, závislého na státu, stavěn na oltář nejvyšší. Zřejmě proto nepřekvapí, že politické debatě v tamním parlamentu povětšinou dominují domácí, převážně hospodářská témata.
V posledních dnech však rozdmýchalo silné emoce téma naprosto odlišné – otázka národní obrany. Vše začalo vystoupením premiéra sira Keira Starmera ve Skotsku, kde představil závěry výše zmíněné Strategické obranné revize.
Ministerský předseda uvedl, že ambiciózní dokument má odstartovat „novou éru obrany a bezpečnosti“ v dějinách Spojeného království. Ministr obrany John Healey následně v parlamentní debatě prohlásil, že strategie má učinit britské ozbrojené síly až „desetkrát smrtonosnější“ než doposud.
Tato silná slova však nedokázala zakrýt fakt, že zpráva byla především otevřeným přiznáním ohromné nepřipravenosti Britů čelit jakémukoli vážnějšímu konfliktu na evropském bojišti a zároveň zoufalým voláním po urychlené nápravě stavu, dokud je ještě čas. Hrozba Ruska pro britskou nezávislost byla totiž explicitně vyjádřena.
Politicky výbušná zpráva
O co se tedy přesně jedná? Strategická obranná revize je výsledným dokumentem komise vládou jmenovaných odborníků v čele s bývalým labouristickým ministrem obrany a následně i generálním tajemníkem NATO lordem Robertsonem.
Jejím úkolem bylo zmapovat současnou bezpečnostní situaci ve světě, identifikovat největší hrozby britské státnosti a porovnat je s připraveností země čelit těmto hrozbám. Závěry jsou poměrně šokující.
Zpráva otevřeně hovoří o Rusku jako výrazné hrozbě pro bezpečnost monarchie, a to jak v klasickém, tak moderním pojetí (kyberbezpečnost, otázka dezinformací apod.). Dále jmenuje vliv Číny a její technologické převahy stejně jako působení regionálních aktérů v podobě Íránu či Severní Koreje.
Spolu s tím konstatuje chabý stav nejenom vlastních sil, ale i odolnost britské společnosti. Spojenému království dle ní chybí dostatek bojové techniky (ať už pozemní, letecké či námořní), stav té současné je chabý, přičemž jednotky trpí chronickou podfinancovaností. To platí i pro prostředky jaderného odstrašení či moderní technologie v podobě působení v kyberprostoru či vesmíru.
Počet jednotek ozbrojených sil je po dlouhých letech škrtů pod konzervativními a labouristickými vládami absolutně nedostatečný, chybí i průmyslové kapacity na výrobu a zabezpečení munice a vybavení pro již existující jednotky. Závazek země poskytnout v případě krize obrněnou divizi vojskům NATO visí na vlásku.
Britská společnost navíc dle zprávy postrádá dostatečnou materiální, především pak psychickou odolnost čelit jakémukoli konfliktu na evropském kontinentě.
