Již mnoho let funguje v Česku zvláštní praxe: peníze z jisté části životních pojistek doputují po určitém čase na konta pojišťoven. Ty totiž dosud nemají žádnou jasně stanovenou povinnost aktivně vyhledávat tzv. obmyšlené osoby, které jsou v pojistné smlouvě uvedeny coby příjemci v případě naplnění pojistné události, tedy úmrtí pojištěnce. Zvláštní je, že se na to přišlo vlastně úplně náhodou a že se dosud ani přesně neví, o jaké částky takto lidé přicházejí.
Marek B. měl u jedné z pojišťoven sjednanou životní pojistku. Coby obmyšlenou osobu uvedl ve smlouvě českou pobočku organizace UNICEF – peníze lze odkázat jak fyzickým, tak právnickým osobám. K „naplnění“ smlouvy došlo v roce 2004, když tragicky zemřel.
Tři roky poté volá do české pobočky UNICEFu neznámé číslo. Na druhém konci je pracovnice pojišťovny, jejíž sdělení se dá stručně parafrázovat takto: „Není to sice oficiální postup, ale protože s vámi a s tím, co děláte, sympatizuji, chtěla bych vám říct, že se právě dívám na životní pojistku, podle které vám náleží jeden a půl milionu korun. Musíte se ale aktivně přihlásit, jinak po promlčecí lhůtě tato částka propadne pojišťovně,“ vzpomíná na zvláštní telefonát Pavla Gomba, výkonná ředitelka české pobočky UNICEFu.
Podobný případ, kdy byl obmyšlenou osobou v životní pojistce český UNICEF, se odehrál v roce 2013. Pojištěná Jiřina B. o tom informovala notáře při sestavování své závěti – bez jeho upozornění by se organizace o svém nároku na více než 300 tisíc korun také nedozvěděla.
To je však jen pouhá „špička ledovce“ – pár příkladů za všechny, na které se podařilo přijít jen díky souhře nestandardních okolností. Ale protože podobné případy nebyly ojedinělé, začala Pavla Gomba i jiní, jako například Klára Šplíchalová z organizace Fórum dárců, upozorňovat na to, že jde o vážný a především systémový problém, který je třeba řešit na úrovni legislativy.
Což se právě teď i děje, resp. byl učiněn předposlední krok – ve čtvrtek 10. dubna schválila horní komora parlamentu senátní novelu k životnímu pojištění v případě smrti, která nyní míří k projednání a schválení do dolní komory.
Nepříliš morální praxe
Pojišťovny mají samozřejmě povinnost bez prodlení vyplácet plnění z životního pojištění a také to dělají, ale nyní platná zákonná úprava nestanovuje povinnost aktivně vyhledávat a kontaktovat tzv. obmyšlené osoby, a tak to nedělají.
„V praxi se tak stává, že se tyto osoby o svém nároku ani nedozvědí, a pokud o výplatu samy nepožádají, žádné plnění nedostanou,“ říká Jitka Seitlová (místopředsedkyně Senátu, senátorka za KDU-ČSL), předkladatelka senátního návrhu novely občanského zákoníku, který má za cíl tuto (zatím) legální, ale nepříliš „morální“ praxi změnit.
Přesnější dostupné statistiky o tom, jaký objem financí „propadá“ pojišťovnám, neexistují – pojišťovny nemají povinnost své interní dokumenty z této oblasti zveřejňovat. Avšak podle odhadů České národní banky je nyní v Česku uzavřeno bezmála pět milionů smluv o životním pojištění, z nichž nemalá část může být právě tohoto charakteru.
Pojišťovnám přitom podle zákona propadají nevyplacené částky po uplynutí desetileté lhůty, pokud se o ně obmyšlená osoba nepřihlásí. Tyto částky se u jednotlivých smluv pohybují od stovek tisíc až po miliony korun.
Situaci neusnadňuje ani fakt, že téma životních pojistek je v mnoha rodinách tabu – ani nejbližší často nevědí, že jejich příbuzný uzavřel životní pojistku v jejich prospěch. Nebo ve prospěch dobročinnosti.
Navíc životní pojištění pro případ smrti není součástí dědictví – notáři tak nemají povinnost pozůstalé o této skutečnosti informovat. Na většinu podobných případů se tak přichází čistě náhodou nebo „nestandardním postupem“, jako byl na začátku zmíněný telefonát sympatizující pracovnice pojišťovny, byť tím porušila interní předpisy.
Senátorka Seitlová upozorňuje, že se situaci snaží řešit už mnoho let. Již v září 2022 začala jednání s Českou asociací pojišťoven, jejímž výsledkem byla po roce a půl tzv. „dobrovolná dohoda“ o tom, že pokud někdo zemře, vyplní se určitý standardizovaný formulář, na jehož základě budou pojišťovny zjišťovat, zda daná osoba neměla uzavřena životní pojistku, a kdo je jejím „beneficientem“.
„Neexistuje ale žádná kontrola, jak to bude probíhat. Navíc členy České asociace pojišťoven nejsou všechny pojišťovací společnosti působící na našem území a hlavně – je to stále jen dobrovolná dohoda, jejíž plnění není povinné,“ upozorňuje Jitka Seitlová s tím, že řešení této situace musí být systémové, tedy v rámci úpravy legislativy.
Co novela přináší a jak by měla fungovat?
Návrhy novely občanského zákoníku zavádí povinnost pojišťoven aktivně vyhledávat a informovat obmyšlené osoby v případě úmrtí pojištěného. Pojišťovny budou moci využívat základní registry, kde automaticky zjistí, že pojištěný zemřel.
Následně budou mít povinnost kontaktovat obmyšlenou osobu uvedenou ve smlouvě – přičemž novela upřesňuje, že smlouvy by měly měla obsahovat dostatek údajů pro její identifikaci. Vedle jména a příbuzenského vztahu jsou to další identifikátory jako adresa trvalého bydliště nebo rodné číslo. „Je na vůli pojištěného, jaké údaje uvede, ale měly by jednoznačně definovat jím uvedenou obmyšlenou osobu,“ uvedla Seitlová.
Pokud se návrh novely nepodaří schválit do voleb, odsune se řešení o mnoho dalších měsíců.
místopředsedkyně Senátu
Současný stav je podle předkladatelů netransparentní a neférový vůči lidem, kteří uzavírají smlouvy v dobré víře. Dochází i k porušování jednoho z článků Listiny základních práv a svobod, konkrétně článku 10 ve II. hlavě hovořícím o principu důstojnosti, která je nerespektováním vůle zemřelého porušována. Navíc jsme v rámci Evropy snad jediní, kdo podobnou zákonnou úpravu ve své legislativě nemá.
Senátní návrh byl podpořen jednohlasnou většinou a nyní míří do Poslanecké sněmovny. Uvidíme, zda se jej podaří projednat, nejlépe ve zrychleném čtení, ještě před parlamentními prázdninami, protože pak již bude těsně před volbami a jeho schválení by čekalo na další vládu. „Obávám se, že v takovém případě by se přijetí odložilo o další dlouhé měsíce,“ říká Jitka Seitlová a upozorňuje, že pojišťovny musí mít dostatek času na to, aby se na změnu připravily a její plnění zahrnuly do svých interních procesů.
Zatím je tedy při sjednávání životní pojistky třeba myslet na dostatečnou identifikaci obmyšlené osoby a případně ji o tom také dopředu informovat. Naopak při zjišťování, zda po někom náhodou „nedědíte“, aniž byste věděli, že jste byli uvedeni jako obmyšlená osoba, můžete využít online formulář České asociace pojišťoven, který funguje podle výše zmíněné dobrovolné dohody.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
