GLOSA MARKA KERLESE | V české politice (a nejen tam) přibývá žen, které používají dvojí příjmení, někdy i ve velmi neobvyklých kombinacích. Jak s nimi zacházet? Podle jazykovědců to není vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Pavla Pivoňka Vaňková je jihočeskou poslankyní za hnutí STAN. A také jednou ze známých političek, které používají dvojité příjmení. Namátkou můžeme jmenovat ještě třeba předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou nebo senátorku za ANO Janu Mračkovou Vildumetzovou.
Konstrukce příjmení, které si zvolila poslankyně STAN, je ale přece od většiny jejích kolegyň trochu odlišná. Zatímco si obvykle ženy ponechávají vedle manželova i své dívčí jméno, u Pavly Pivoňka Vaňkové jde o jiný postup.
Za
svobodna se jmenovala Krásná, místo toho se ale rozhodla používat
příjmení obou svých dosavadních manželů. Jejím prvním
manželem byl Vaněk, druhým Pivoňka. „Po druhém sňatku jsem si
ponechala i jméno prvního manžela, zejména kvůli dětem,“
řekla INFO.CZ poslankyně.
Vítáme paní Pivoňka Vaňkovou
Proč ale používá jedno příjmení v přechýlené a druhé v nepřechýlené podobě? „Když jsem se v roce 1992 vdávala poprvé, nepřechylování nebylo možné, ta možnost byla pouze pro cizinky. Po druhém sňatku jsem si už ale mohla vzít manželovo jméno nepřechýlené,“ vysvětluje Pivoňka Vaňková.
Zároveň ale otevřeně přiznává, že jí příjmení Pivoňka v nepřechýlené formě přišlo zajímavější, svěží, a to už v době, kdy ještě vůbec neuvažovala o vstupu do politiky. „A teď, přiznávám, je to i určitý politický brand, lépe se to jméno pamatuje,“ říká poslankyně.
Jenže, a to je možná na celé věci to nejdůležitější, do hry vstupuje i to, jak s takto vykonstruovaným jménem mají zacházet voliči, ostatní politici, političtí konkurenti. Řekněme, čistě teoreticky, že by se Pivoňka Vaňková stala premiérkou a přijímala by jednu delegaci a návštěvu za druhou. Jak by ji měli návštěvníci oficiálně oslovovat, aby dodrželi politické „dekórum“ a přitom neurazili předsedkyni vlády?
„Občas se mi stává, že mě lidé oslovují jen jedním příjmením, což by podle mě nemělo být. Oslovovat by se mělo oběma. A také bez skloňování toho nepřechýleného jména,“ nastiňuje poslankyně. Jinými slovy: pokud by ji měl někdo přivítat na oficiální akci, neměl by říkat „vítáme paní poslankyni Pivoňku Vaňkovou ani Pivoňkovou Vaňkovou“, ale měl by použít spojení „vítáme paní Pivoňka Vaňkovou“.
Jazykovědci se neshodnou
Jenže jazykovědný výklad této konstrukce je sporný. Podle Martina Beneše z Ústavu pro jazyk český se většinový názor na to, jak v češtině zacházet s dvojitými nebo nepřechýlenými příjmeními teprve formuje. Děje se tak především kvůli tomu, že takových jmen (i mezi známými osobnostmi a političkami) začalo v poslední době rapidně přibývat a běžná mluva tento fenomén teprve vstřebává.
„Obecně jazykovědci doporučují, aby se neskloňovala u žen nepřechýlená jména, končící na souhlásku,“ komentoval tento jazykový fenomén pro INFO.CZ Beneš. Jestliže se tedy česká žena oficiálně jmenuje Zuzana Novák, pak bychom měli vítat Zuzanu Novák. Horší je to ale s nepřechýlenými jmény, končícími na samohlásku (což je i příklad Pavly Pivoňka Vaňkové).
„V tomto případě se část jazykovědců přiklání k názoru, že taková příjmení by se měla vždy skloňovat, část je naopak pro striktní neskloňování,“ říká Beneš. Čeština svou bohatostí totiž vytváří pro takové případy řadu někdy až bizarních kombinací.
Pokud by se neskloňované jméno Pivoňka použilo jako vzor i pro zacházení s dalšími podobnými ženskými jmény, pak bychom museli říkat například „zdravíme paní Liška nebo dejme slovo poslankyni Koza“. Neznělo by to divně, možná až směšně či urážlivě?
„Zda se mají jejich jména skloňovat, či neskloňovat, cítí nositelky nepřechýlených příjmení velmi individuálně, případ od případu, takže by se asi mělo individuálně přistupovat i k formě jejich oslovení,“ shrnuje Martin Beneš. „My můžeme vydat nějaké doporučení, stejně ale rozhodne to, jaká forma oslovení se nakonec ujme v běžné mluvě,“ dodává.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
