KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Takzvané útulny, které začaly po desítkách budovat Lesy ČR, mají turistům v českých lesích zajistit větší komfort a pohodlí. Spíše se ale jedná o nebezpečný experiment, který může přírodě více škodit než pomáhat.
Abych nebyl pokrytec, je třeba
se hned na začátku přiznat, že v jedné z takových útulen jsme
minulý týden se synem přespali. Jedeme na kole po
Novohradsku a s přicházející tmou hledáme po cestě mezi rybníky
místo, kde bychom pod nějakým dubem nebo smrkem mohli na noc
rozložit spacáky.
A
ejhle! Najednou úplnou náhodou narazíme těsně před setměním
na krásném místě u rybníka, zhruba dva kilometry od nejbližší
vesnice, na prázdnou chatu. Dole komfortní posezení, nahoře místo
na spaní nejméně pro šest lidí. Dokonce i s jednou matrací.
Chata k pohledání a přitom úplně zadarmo.
Jak
se totiž dočteme na stěně chaty, jedná se o jednu z takzvaných
útulen, vybudovaných podnikem Lesy ČR ve spolupráci se
zakladatelem projektu dálkových stezek Českem Via Czechia.
Útulny začal budovat podnik spravující státní lesy v roce
2024. Dnes by jim mělo v republice stát už přes 30. Podle Lesů ČR mají sloužit k tomu, aby si v nich turisté mohli odpočinout, přečkat
nepřízeň počasí a v případě potřeby maximálně jednu noc
také přespat. To jsme také udělali. Lákadlo bylo příliš
velké.

Jenže ráno mě kromě křiku ptáků z rybníka vzbudily i pochybnosti, střídající počáteční nadšení z nalezeného nočního útočiště.
Má opravdu smysl nabízet lidem v kulturní přírodní krajině podobné možnosti přespání? Pokud by totiž někdo chtěl lidem nabídnout dočasnou ochranu před náhlou nepřízní počasí, úplně stačí běžný jednoduchý přístřešek, jakých dnes stojí u českých rybníků nebo v lesích tisíce. To, co nabízí Lesy ČR v podobě útulen nejsou nouzové přístřešky, jsou to prostě a jednoduše chaty na přespání.

Česko není tajga
Každý může namítnout, že například v severní Evropě jsou podobné útulny běžné (sám jsem je ve Finsku navštívil), dokonce i s možností topení a vaření. Ovšem zpravidla se jedná o chaty ve skutečné divočině a na odlehlých místech, kde je člověk opravdu rád za každé bezpečné noční útočiště.
Útulna, ve které jsem přespali my, stojí v zalesněné kulturní krajině rybníků, zhruba dva kilometry od nejbližší vesnice. Není to tedy nic, co by mělo zachraňovat zdraví a životy před přírodními „živly“, přepadajícími poutníka uprostřed cesty.
Je to zcela jednoznačně jistá atrakce, nabídnutá Lesy ČR zdarma lidem, kteří chtějí zdarma a pohodlně přespat na pěkném místě v přírodě. Komfort je srovnatelný s běžnou chatou. A těžko může někdo zkontrolovat, zda tady turisté opravdu přespali (jak je požadováno) jen jednu noc.

Pro někoho je možná tento záměr Lesů ČR a autorů projektu Via Czechia bohulibý a prvoplánově svádějící k myšlence, že tato iniciativa může přivést více lidí do přírody a vést tak k jejímu lepšímu poznání a pochopení. Jenže tak jednoduché to zase není...
Mimo jiné o tom svědčí fakt, že za prkno v „naší“ útulně někdo zastrčil na papíru napsaný vzkaz s poděkováním za možnost přespání, zároveň ale vyjádřil určitou kritiku lidí, kteří nejsou schopni po sobě důkladně zakopat to, co po nich zbude po ranní toaletě. Les vedle útulny, kde z pochopitelných důvodů není žádná toaleta, je totiž plný papírů. A občas i nějakého odpadku.
Pohodlí v lese?
Jistě, bylo by nečestné a nesportovní dávat přímou úměru mezi budování útulen a zaneřádění lesa. Pokud se někdo neumí v lese chovat a dělá v něm nepořádek, je jedno, zda spí v útulně, pod stanem nebo pod širákem, případně jen tak lesem prochází. Jak se říkávalo už v jedné prvorepublikové satirické básni: „Hubte skauty, kadí v lese.“
Na druhou stranu, nově budované útulny evidentně vytvářejí v české přírodě jakási nová centra shlukování a soustředění lidí, která sama o sobě znamenají zvýšené nebezpečí problémů s tímto osidlováním přírody spojenými. Nejedná se o o udržované trampské osady, ani o nouzová nocovistě, známá třeba z Národního parku Šumava.

Na šumavských nouzových nocovištích se spí pod širým nebem a v okolí je chemický záchod. V případě útulen Lesů ČR jde ale (s výjimkou neexistence záchodu) o poměrně komfortní chaty. A je trochu s podivem, že právě Lesy ČR budují na atraktivních přírodních místech taková lákadla pro soustředění lidí, se kterými si kvůli jejich vlivu na okolní přírodu za chvíli nemusejí vědět rady. Proč?
Jak říká jeden známý jihočeský ochranář a lesník (který si však pro potřeby toho textu přeje zůstat v anonymitě), „do lesa by se střechy tahat neměly“. V Česku mají lidé při návštěvě přírody dostatek možností, kde mohou legálně přespat. V lese by měl být v noci od lidí klid. A pokud lidé touží po přespání přímo v lese, pak by to měli dělat stejně jako zvířata. Přespat na zemi a nenechat po sobě žádné stopy.
Autoři projektu útulen sice prvoplánově navozují dojem, že jde o způsob, jak sblížit lidi s přírodou. Ve skutečnosti se ale jedná o zbytečný pokus „obohatit“ přírodu o určitý nový typ atrakce, která do ní (v českých poměrech) nepatří.
Příroda v Česku je atraktivní sama o sobě. A to včetně určitého nepohodlí, které je – a doufejme, že i bude – s její návštěvou spojeno. Vytváření „útulen pro lidi“ přírodě určitě nepomůže.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.