ANALÝZA VOJTĚCHA KRISTENA | Andrej Babiš chce prolomit dlouholetou převahu opozice v Senátu, Starostové s ODS zase soupeří o postavení hlavní opoziční síly a výsledky z okrajových regionů naznačují možné změny ve volební mapě Česka. Druhé kolo senátních voleb není jen o tom, kterých 22 osobností v horní komoře nakonec zasedne – ale ukazuje i širší trendy tuzemské politiky.
Babišův sen o většině v Senátu
Senát je dlouhodobou baštou vládní opozice – a to Andreje Babiše zkrátka štve. Pro jeho vládu to znamená průtahy při schvalování zákonů – horní komora může, a také to tak dělá, vracet legislativu Poslanecké sněmovně, což zákonodárný proces z pohledu premiéra zbytečně natahuje. Lídr hnutí ANO proto před volbami vyhlásil plán na ovládnutí Senátu – aby vyslal signál, i aby se mu vládlo lépe.
Výchozí podmínky měl téměř ideální: ANO obhajovalo pouze jediný mandát a mělo tak velký prostor posílit. V prvním kole sice vypadlo 11 jeho kandidátů, ale pokud by (ve velmi teoretickém scénáři) zvládlo druhé kolo bez ztráty kytičky, mělo by po volbách v Senátu 27 mandátů, třetinu komory. Když k tomu přidáte několik senátorů z jiných stran – například od Našeho Česka – a potenciálně zvládnuté senátní volby za dva roky, mohlo skutečně ANO v horní komoře dominovat.
Jenže po prvním kole se věci pro Andreje Babiše začaly komplikovat a ukázalo se, proč ANO Senát zkrátka neumí. Přestože hnutí postoupilo do druhého kola ve třinácti obvodech, žádný z kandidátů nedokázal zvítězit už v prvním kole a pouze ve dvou obvodech – v Karviné a České Lípě – postoupili kandidáti hnutí z prvního místa. V ostatních případech budou muset dohánět své soupeře. To je i na ANO slabý výsledek.
Co hůř: při pohledu na odhady agentury STEM by ANO mělo po víkendu mít stejně senátorů jako před volbami – analýza počítá pouze s tím, že svůj mandát uhájí Lenka Brzyszkowská na Karvinsku. Jinými slovy – Andrej Babiš nezíská ani jednoho senátora navíc, a to navzdory tomu, že vyzval opoziční strany v celkem 24 senátních obvodech. Pokud volby skutečně dopadnou tímto způsobem, půjde o jednoznačnou prohru Andreje Babiše, kterou ani on nebude moci přejít mávnutím ruky. A sen o ovládnutí Senátu se mu nejspíš definitivně rozplyne.
Spolupráce opozice – nebo boj o „lídra smečky“?
Boj o lídra opozice se nevede jen v průzkumech preferencí, ale pochopitelně i v samotných volbách. Proti sobě v opozičních zákopech stojí hlavně ODS a STAN – strany, které se před volbami (a po zkušenosti z Kroměříže, kde před čtyřmi lety po vzájemném „vystřílení“ kandidátů pětikoalice v prvním kole zvítězila v kole druhém Jana Zwyrtek Hamplová) chtěly domluvit na spolupráci proti hnutí ANO a skutečně si v řadě obvodů vyšly vstříc. Přesto: ne všude si vyhověly. Třeba v Plzni STAN nasadil Karla Řehku, který dokázal v prvním kole vyřadit dlouholetého senátora za ODS Lumíra Aschenbrennera. Že se při tom rozproudilo spousta zlé krve, netřeba dodávat.
Pro občanské demokraty, měřeno počtem poslanců nejsilnější opoziční stranu, je Senát tradiční baštou. Mají tam společně s TOP09 nejsilnější třicetičlenný senátní klub a v návaznosti na něj i předsedu horní komory, což jsou věci, na které je vedení ODS hrdé a opakovaně je zdůrazňuje. Jenže vítr se pomalu obrací – a přestože letos nelze čekat úplný uragán – STAN většinu mandátů „pouze“ obhajuje –, tak počty získaných, ztracených a obhájených mandátů i přímé souboje kandidátů obou stran ukáží, kdo aktuálně drží lepší politické momentum.
Po prvním kole to vypadá, že lépe má našlápnuto hnutí STAN. To postavilo před prvním kolem čtrnáct kandidátů a zatím ani jeden z nich nevypadl. Dva z nich – Jan Sobotka a Zbyněk Linhart – získali mandát už v prvním kole, zbývajících dvanáct postoupilo do kola druhého. Občanští demokraté naproti tomu žádný mandát z prvního kola nemají, ztratili pět ze svých čtrnácti kandidátů a dalších devět čeká druhé kolo. Pro Starosty jde o pozoruhodný výsledek, který navíc přichází v době, kdy se jim daří posilovat také ve volebních průzkumech a v komunální politice.
Třešničkou na dortu pak bude sledování přímých soubojů mezi oběma stranami, respektive jejich kandidáty. Ty se odehrají ve čtyřech obvodech: na Praze 9, v Hradci Králové, Brně a Zlíně. V prvních dvou obvodech vstupují do rozhodujícího hlasování z lepší pozice kandidáti STAN, druhých dvou naopak občanští demokraté. Již zmíněná analýza STEMu však naznačuje, že ODS by z těchto čtyř soubojů měla brát hned tři křesla – všechna kromě Prahy 9, kde je pravděpodobnější výhra Davida Smoljaka.
Změna volbní mapy Česka
Jedním z pozoruhodných trendů letošních voleb je pozvolné překreslování politické mapy Česka. Staré pravdy se mění, v Praze už automaticky nevyhrává „raketa“ Václava Klause a chudé regiony zase bezmyšlenkovitě nevolí kohokoliv, s kým se na billboard vyfotí premiér Andrej Babiš.
Jak ukazuje analýza PAQ Research, hnutí ANO patřilo v komunálních volbách v chudých krajích k největším poraženým – v Karlovarském kraji ztratilo oproti roku 2022 téměř pět procentních bodů, v Ústeckém přes čtyři a v Moravskoslezském více než tři. Mezi nejkřiklavější příklady pak patří třeba propadák ANO v Ústí nad Labem, ale i výrazné oslabení v Chebu, Teplicích nebo Havířově.
Bude zajímavé sledovat, zda se tato logika propíše i do druhého kola senátních voleb. Pozoruhodný bude například volební obvod na Tachovsku a Chebsku, kde za hnutí ANO kandiduje „manažerka a filantropka“, jinak také manželka místního krále hazardu Sandra Tsoukernik. Přestože Tsoukernik přišla s velkou a okázalou volební kampaní, jejíž součástí bylo třeba mini turné normalizační hvězdy Michala Davida či osobní podpora na místě od Andreje Babiše, pro druhé kolo je kandidátka spíše outsiderem. Proti obhajujícímu senátorovi Miroslavu Plevnému jde z druhého místa a predikce STEMu jí dává jen jednoprocentní šanci na vítězství.
Volby ukazují, že lidé i na okrajích republiky, kde je nezaměstnanost většinou vyšší a příjmy naopak nižší, nevolí automaticky podle stranických linií. Naopak dávají přednost „osobnostem s rodokmenem“, tedy politikům, kteří se osvědčili, mají za sebou konkrétní výsledky práce pro daný region či pro celou zemi a mají tam svou životní historii. Jinými slovy, volební bianco šek, se kterým populistické a extremistické strany v těchto regionech dříve mohly počítat, pomalu mizí.
Pikantní souboje
Pikantních soubojů, které si ve druhém kole zaslouží pozornost, je celá řada. Dva z nich jsme ostatně nastínili výše: Na Chebsku a Tachovsku proti sobě nastoupí dosavadní senátor Miroslav Plevný s podporou opozičních stran a kandidátka ANO Sandra Tsoukernik. Tsoukernik vsadila na výraznou kampaň, kterou jsme popsali v podrobné reportáži – včetně motivů, které se za její kandidaturou mohou skrývat.
Pozornost se pochopitelně soustředí i na Plzeň, kde se utkají Karel Řehka (STAN) a Lucie Kantorová (ANO). Rozdíl mezi nimi v prvním kole činil necelých šest procentních bodů, pro druhé kolo se však nečekanou černou labutí stala podpora kandidáta ODS Lumíra Aschenbrennera pro Lucii Kantorovou. Mimochodem, krok Aschenbrennera měl vytočit nejvyšší vedení ODS na nejvyšší obrátky – a není divu. Strana si celou senátní kampaň postavila ve stylu „Senát jim nedáme“, aby následně jejich člen podpořil hnutí ANO.
Zajímavé ale budou i všechny tři pražské souboje, byť Na Praze 1 půjde nejspíše o formalitu: historik Jiří Padevět se málem stal senátorem už po prvním kole, chybělo mu jen 0,36 procentního bodu. Proti Padevětovi nastupuje Jan Čižinský, známý starosta Prahy 7.
Napínavější souboj bude na Praze 5, kde svůj mandát obhajuje Václav Láska proti vyzyvateli Radku Sáblíkovi. Zajímavostí je, že Láska využil mezery v zákoně a svou senátní kampaň, která má limit 2,5 milionu korun, doplnil i kampaní komunální, která je bez limitu. Jde tak o souboj nejen kandidátů, ale i peněz: ve druhém kole se ukáže, jestli přibližně 10 milionů korun, které za obě kampaně v Praze Láska utratil, bude stačit na Sáblíkův omezený budget ve výši přibližně 500 tisíc korun.
Praha 9 pak nabídne již zmíněný přímý střet ODS a STANu, tedy souboj operní pěvkyně Dagmar Peckové s dosavadním senátorem Davidem Smoljakem. Pokud Smoljak zvítězí, půjde po vítězství STANu v Praze o další náznak toho, že ODS postupně ztrácí svou někdejší neochvějnou baštu – metropoli Prahu.
V neposlední řadě pak stojí za pozornost také Žďársko, kde se o mandát střetne bývalý předseda sociální demokracie Michal Šmarda s lidoveckým senátorem Josefem Klementem. Zajímavostí je, že ten se do druhého kola dostal s náskokem jediného hlasu (!) před kandidátem ODS Radkem Černým. Jinými slovy, Žďársko ukazuje, že každý jeden hlas u voleb může skutečně rozhodnout.
Aktivizovaná společnost
V neposlední řadě se vyplatí sledovat i volební účast. Ta v prvním kole dosáhla 43,31 procenta, což je druhá nejvyšší úroveň v historii senátních voleb. Jenže na první pohled vysoké číslo bylo do velké míry ovlivněné souběhem senátních voleb s těmi komunálními, a politici se pro druhé kolo musejí připravit na výrazný propad účasti.
Že nás ve druhém kole čeká propad účasti, dobře ilustruje pohled do historie: před dvěma lety dosáhla volební účast ve druhém kole jen 17,54 procenta, v roce 2022 to bylo 19,44 procenta a v roce 2020 jen 16,74 procenta.
Kolik lidí přijde ke druhému kolu senátních voleb bude zároveň zprávou o míře aktivizování tuzemské společnosti i o schopnosti politických stran dostat k volebním urnám své voliče. To je pochopitelně zcela klíčové: a v řadě volebních obvodů, zejména tam, kde jsou rozdíly mezi oběma kandidáty velmi těsné, bude tato schopnost klíčem k politickému úspěchu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
