Slovensko volí prezidenta. Ficův spojenec může v klíčovou chvíli vytáhnout nečekaný trumf

Ještě před rokem, dvěma to byl pohled nezanedbatelné části české společnosti: Slovensko je náš vzor. Zatímco my se pachtíme s českou korunou a Milošem Zemanem v čele země, oni mají euro a Zuzanu Čaputovou. Dnes je patrné, o jak pomýlenou perspektivu se jednalo. 

Politická kultura šla na Slovensku strmě k zemi, ostatně sama prezidentka neobhajuje svůj mandát i z tohoto důvodu. Těžko jí to zazlívat, když vládní poslanci roztleskávají dav k vulgárnímu skandování „Čaputová je ku*va“.

Krátce před prvním víkendovým kolem volby je zřejmé zatím to, že novým slovenským prezidentem bude muž: o post usilovalo jedenáct kandidátů, před pár dny se tato jedenáctka snížila o jednoho hráče, když odstoupil Andrej Danko. Ten přitom podpořil třetího na pásce, proruského kandidáta Štefana Harabina. 

Stojí za pozornost, že Harabin v předvolebních průzkumech získává se svou tvrdě proruskou (a protičeskou) rétorikou asi 15procentní podporu. 

Papíroví favorité prvního kola jsou přesto naštěstí jinde. Podle bookmakerů se ve druhém kole prezidentské volby bude rozhodovat mezi kandidátem s podporou opozice, bývalým ministrem zahraničí Ivanem Korčokem a předsedou slovenského parlamentu a politickým spojencem Roberta Fica Peterem Pellegrinim. Toho mimochodem nedávno podpořil i lídr nejsilnější tuzemské opoziční strany Andrej Babiš.

Slovensko tak pravděpodobně čeká po loňských vyhrocených sněmovních volbách prohlubování příkopů ve společnosti. Nejde totiž jen o volbu hlavy státu, ale také o hodnotové směřování země. O jasné ukotvení na Západě, nebo o přibližování se k Rusku. O snahu navrátit se zpět k demokratickému étosu a svobodné společnosti, nebo o příklon k autoritářství. A o to, aby alespoň část slovenské společnosti mohla říct: „Sice máme ve vládě Fica, ale jako prezidenta jsme si zvolili jasně prozápadního demokrata“.

Průzkumy preferencí mezi oběma hlavními kandidáty jsou vyrovnané, byť mírně vychýlené pro Petera Pellegriniho, jenž by podle predikcí druhé kolo volby získal. 

Do karet mu hraje lepší politická viditelnost, podpora Roberta Fica i to, že se soustředí na nekonfliktní kampaň klouzající po povrchu. Nepředpokládaným trumfem pak paradoxně může být i netransparentní styl vedení politické kampaně, které mu může pomoci obejít volební pravidla. 

Nezisková organizace Transparency International poukazuje například na nezaúčtování plateb, namátkou výdajů na velkou billboardovou kampaň během jara. Tato kampaň byla pravděpodobně největší ze všech kandidátů, ve výdajích se však zatím neobjevila. 

Problém však nejsou jen nezaúčtované platby. „Předseda strany Hlas vykazuje kampaň zejména přes hromadné a slabě popsané agenturní platby a nelze ji tak veřejně téměř vůbec posoudit. Netransparentní je i na příjmové straně, zablokoval si transparentní účet a dary sbírá pouze přes neveřejný účet strany,“ uvádí Transparency International.

Nedostatek transparentnosti může mít praktické dopady. Tým Korčoka podle neziskové organizace utratil už 418 tisíc eur z celkového půlmilionového volebního limitu. To znamená, že před druhým kolem tak může dojít k situaci, kdy Korčok už nebude mít možnost finančních zdrojů pro velkou marketingovou ofenzívu.

Naopak Peter Pellegrini zatím „papírově“ utratil jen přibližně 105 tisíc eur, byť Transparency International usuzuje, že skutečné náklady mohou být až trojnásobné. To dává Pellegrinimu prostor pro silný nápor před druhým kolem, který může mínění veřejnosti definitivně naklonit na jeho stranu.