Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová je ikonou proruské dezinfoscény, vadí i umělcům

Martina Šimkovičová: 52letá "MILFka", bývalá moderátorka televize Markíza i obskurní TV Slovan, dezinfo influencerka, hrdá vlastenka žijící v Rakousku a nová slovenská ministryně kultury se uvedla fascinujícím dopisem svému českému protějšku Martinu Baxovi. Gramatický a stylistický freestyle okomentoval Deník Sme takto: „Kdo to viděl a má alespoň maturitu, dosud si sbírá pojistky rozmetané po širokém okolí.“ Česká média následně vyhlásila soutěž o nejlépe přihřátou polívčičku.

O Martině Šimkovičové by se ale mělo psát v mnohem širším kontextu. Poslední desetiletí totiž intenzivně šíří dezinformace, homofobní názory, propaguje antisystémové strany a má velmi blízko k proruským dezinformačním aktivitám na Slovensku.

Její rozjetá kariéra moderátorky hlavních zpráv televize Markíza narazila v roce 2015 do zdi, když zveřejnila status v tomto znění: „Už idú..., pripravte im nejaké ubytovanie, plnú penziu, vreckové a vyfešákujte dcérenky, nech sa u nás nenudia... Ešte taká poznámka... kde majú ženy a deti?" 

Ani po vyhazovu z Markízy nepřestala provokovat. Facebook je jejím revírem. Její tempo je vražedné. Její protivníci jsou netradiční lidé a tradiční média. Tedy ta, která ověřují zprávy a nedávají prostor konspirátorům.

Po vyhazovu z Markízy se měla Šimkovičová stát tváří celoplošné INTV, konspirační platformy s velkými plány a neprůhledným financováním. Televize skončila, protože nepožádala o licenci. Šimkovičová se mezitím na kandidátce strany Sme rodina dostala do parlamentu a z projektu odstoupila. 

Kvůli extrémistickým názorům později opustila stranický klub a hlasovala jako nezávislá, ruku v ruce s proruským exposlancem Petrem Marčekem. Za jeho stranu Hlas lidu neúspěšně kandidovala do Evropského parlamentu, mimo jiné i s homofobní agendou. S Marčekem se v roce 2018 coby slovenská poslankyně chystala na návštěvu Krymu, kde chtěla proklamovat podporu ruské anexi. Nakonec se tam vydal jen Marček, který si střihl i setkání se šéfem Nočních vlků.

Hlas lidu se následně přetransformoval za pomoci odpadlíků od kotlebovců v hnutí Republika. Tomu Šimkovičová mohutně mediálně pomáhala prostřednictvím pofidérní online televize Slovan, kterou založila společně s ortopedem Petrem Kotlárem. Kotlár jí posléze bude dělat společnost i v poslanecké sněmovně, kam ho vyneslo kroužkování na kandidátce SNS. 

Amatérské vysílání, do kterého si zvali prokremelské hosty, antivaxery, kotlebovce, redaktora ruského Sputniku, Andreje Danka i Roberta Fica, mělo poměrně značný dosah. Videa, která vznikla na koleně a kopala do leckoho, šířily dezinformační stránky a profily na sociálních sítích. Nejsledovanější příspěvek ze začátku letošního října zhlédlo 94 tisíc lidí. Šimkovičová v něm sama sebe označuje za „dezolé“.

„Martina Šimkovičová není jen šiřitelkou primitivních homofobních statusů, ale léta pomáhala antisystémovým stranám a šíření proruské propagandy. Její jméno v čele instituce, které má vytvářet tolerantní a zdravé prostředí pro svobodné umění, hlídat svobodu slova a podporovat kulturu národnostních menšin, je největším výsměchem léta budované demokratické společnosti na Slovensku,“ píše slovenská mediální analytička Miroslava Kernová na webu omediach.com.

Bývalý slovenský velvyslanec v České republice Peter Weiss okomentoval její zvolení do čela resortu kultury takto: „Vládnoucí strany podcenily význam nominace na post ministra kultury. Smer a Hlas tento resort přenechaly jako ‚něco zbytkového‘ nejmenšímu koaličnímu partnerovi – SNS. Tato strana, která se ráda chlubí tím, že je nejstarší slovenskou politickou stranou, a přísahá na svůj nacionalismus a boj za slovenské národní zájmy, ukázala, jak zoufale touží po personálním obsazení. Nedokázala nabídnout skutečnou osobnost do resortu, který má nejvíce národní charakter. Martina Šimkovičová nikdy nezíská neformální autoritu posledních ministrů, jako byli Rudolf Chmel, Marek Maďarič nebo Silvia Hroncová. Bude ministryní, která nebude těmi, jimž bude vládnout, respektována, ne-li přímo opovrhována. Bude mít pouze administrativní pravomoci. A to je pro povznesení slovenské národní kultury žalostně málo.“

Nadšení ze své nové představitelky nejsou ani samotní umělci. „Je mi jasné, že bude veselo a že to bude fraška. Tu paní vůbec neznám, ani jsem o ní nikdy neslyšela. Konečně mohli oslovit i někoho z ulice. Tak to napsali už klasici slovenské literatury Kalinčiak a Jesenský. Vracíme se někam o více než sto let dozadu jako raci, i tehdy to bylo stejné. I Milan Lasica s Julem Satinským o tom psali: ‚Máš volno? Pojď, budeš ministrem kultury!‘ Milan s Julem by měli radost, vždyť potřebujeme i žertovat. Už jen aby ta paní měla čas. A jen abychom v hanbě nezůstali!“ uvedla Emília Vašáryová pro web pravda.sk.

„Nikdo, kdo touží destruovat, neposlouchá, nevnímá, není ochoten porozumět, nikdo, kdo vnímá jakoukoli skupinu obyvatelstva jako nepřítele, rozšiřuje nebo podporuje hoaxy a nepravdy, obsahuje vztek nebo touhu po pomstě, na tomto postu nemá co dělat. Naopak, měl by nejprve sebereflexivně zavnímat, co v sobě vůbec slovo kultura nese. A pokud toto jako dospělý člověk s mocí v rukou nedokáže, měl by se jí co nejrychleji vzdát a věnovat se raději sebevýchově a seberozvoji,“ míní herečka Ťáňa Pauhofová.

„Kultura skončila v nekultuře. Je hrozné, že kultura je zase na posledním místě. Nevím, proč si SNS myslí, že slovenská kultura je pouze folklór. Folklór sice je součást naší kultury, ale doufám, že se zase neoblečeme všichni do krpců (ručně šité kožené boty, součást krojů – pozn. red.) a nebudeme šířit nějaké hoaxy a výmysly a mstít se umělcům. Pokud tomu tak bude, budeme muset projevit svůj občanský názor. Byli sice zvoleni, slovenský národ jim dal důvěru, ale nedal jim moc dělat cokoli. Doufám, že národ bez kultury zcela nezdivočí, jinak se budeme muset spojit a vyjádřit svůj názor. Ještěže nám zatím nevzali demokracii,“ dodává taneční pedagožka, dramaturgyně a manažerka Mira Kovářová.

Kdo ale nad Martinou Šimkovičovou a jejím vládním angažmá plesá radostí je bývalý předseda Dělnické strany Tomáš Vandas. To nejspíš mluví za vše.