„Zabte je všechny!“ Pentagon čelí nejtěžšímu obvinění posledních let

Ten rozkaz byl podle zdrojů deníku Washington Post stručný a brutální: „Zabte je všechny.“ Právě tato slova měla definovat postup amerických speciálních sil během operací v Karibiku. Pozornost se upírá především na incident z letošního 2. září – tehdy se u pobřeží Trinidadu odehrálo drama, které nyní právní experti označují za potenciální válečný zločin.

Podle informací citovaných v článku The Washington Post zasáhla raketa podezřelé plavidlo a proměnila ho v hořící vrak. Velitelé operace sledovali situaci v reálném čase prostřednictvím živého přenosu z dronu. Když se kouř rozplynul, kamery zachytily dva přeživší, kteří se drželi trosek lodi.

V tu chvíli měl přijít klíčový moment celého případu: velitel speciálních operací, který na útok dohlížel, nařídil podle dostupných svědectví druhý úder (tzv. double tap). Účelem nebylo zničit loď (ta už byla zneškodněna), ale usmrtit oba muže ve vodě, aby bylo vyhověno „Hegsethovým instrukcím“. Na zpravodajské přípravě a zaměřování této akce se měl podílet elitní tým SEAL Team 6.

Vysvětlení podané Bílému domu a zákonodárcům ovšem mělo znít jinak: druhý úder měl údajně potopit vrak, aby neohrožoval námořní dopravu. Kongresmani této verzi ale moc nevěří a domnívají se, že Pentagon v popisu událostí „mlží“.

Pentagon přešel okamžitě do protiútoku. Mluvčí Sean Parnell označil celou zprávu Washington Post za smyšlenou a založenou na anonymních zdrojích. Sám ministr Hegseth vydal prohlášení, v němž trvá na tom, že veškeré operace v Karibiku jsou v souladu s americkým i mezinárodním právem a jsou schvalovány vojenskými i civilními právníky v celém řetězci velení.

Hegseth však nezůstal jen u oficiálních tiskových zpráv. Krátce po propuknutí skandálu se vyjádřil i na svém osobním účtu na platformě X, kde si ještě přidsadil s tím, že boj proti „narko-teroristům“ teprve začíná.

Zajímavým detailem, který ukazuje spíše na pravdivost tvrzení zdrojů Washington Post, je náhlá změna postupů po tomto údajném incidentu 2. září : námořnictvo podle všeho začalo podezřelé pašeráky zachraňovat a  vracet do jejich domovských zemí.

To podle různých komentátorů naznačuje, že někdo uvnitř systému – v Pentagonu či na ministerstvu spravedlnosti – zatáhl za pomyslnou záchrannou brzdu a ukázal na nelegálnost takového jednání.

Právní experti citovaní ve zdroji mají jasno: pokud se události staly tak, jak je popsáno, neexistuje pro ně omluva. Todd Huntley, bývalý vojenský právník a ředitel programu národní bezpečnosti na Georgetownu, upozorňuje, že rozkaz zabít všechny pasažéry, kteří již nejsou schopni boje, se rovná rozkazu „nedávat milost“ (show no quarter). I kdyby byly USA ve válečném stavu s pašeráky, šlo by o válečný zločin.

Ještě ostřeji se vyjádřil Jack Goldsmith z Harvard Law School, bývalý šéf Úřadu právního poradce ministerstva spravedlnosti. Ten cituje přímo manuál ministerstva obrany pro vedení války (sekce 5.4.7), který výslovně zakazuje odmítnout kapitulaci nebo vést boj s cílem nenechat nikoho naživu.

„Pro to, co uvedl Washington Post, neexistuje žádné myslitelné právní ospravedlnění,“ tvrdí Goldsmith. Pokud se nejedná o ozbrojený konflikt, čin by byl podle něj klasifikován jako vražda.

Zásadní je i otázka odpovědnosti vojáků. Podle vojenského práva má velitel povinnost odmítnout rozkaz, který je zjevně nezákonný. Vina by tak nepadala jen na ministra Hegsetha, ale i na operátory, kteří stiskli spoušť.

Tuto neblahou situaci řipomíná nápadně případ z druhé světové války známý jako proces Peleus. V roce 1944 nařídil kapitán německé ponorky U-852 střelbu na trosečníky z potopeného řeckého parníku. I tehdy obhajoba argumentovala „vojenskou nutností“ (aby trosky neprozradily polohu ponorky) a tím, že posádka „jen plnila rozkazy“.

Soud tehdy argumenty zamítl. Konstatoval, že povinnost uposlechnout neplatí pro zjevně nezákonné rozkazy, jako je zabíjení bezbranných námořníků.

Kapitán i dva členové posádky, kteří rozkaz vykonali, byli odsouzeni k  smrti. Paralela s dnešním argumentem Pentagonu o „odstraňování navigačního rizika“ (vrak lodi) je v tomto kontextu podle mě minimálně znepokojující.

Politická reakce samozřejmě následovala okamžtě – senátní výbor pro ozbrojené síly v čele s republikánem Rogerem Wickerem již potvrdil, že zahájil vyšetřování a požaduje od ministerstva fakta. 

Demokratický kongresman a veterán Seth Moulton varoval, že pokud se zprávy potvrdí, Američané budou stíháni buď za válečné zločiny, nebo za vraždu.

Další zákonodárci, včetně Eugena Vindmana, požadují okamžité vydání nerevidovaných videozáznamů z útoku a nahrávek rádiové komunikace. „Na válečné zločiny se obecně nevztahuje žádná promlčecí lhůta,“ připomněl kongresman Ted Lieu.

Zatímco Pentagon trvá na nevině, situace pro ministra Hegsetha i zapojené vojáky se stává skutečně velmi nepříjemnou.

Takzvaný „double tap“ – česky bychom tomu mohli říkat třeba „rána jistoty“ – je věc, která se v praxi naprosto běžně děje v situacích reálného boje třeba speciálních jednotek, které jsou na nepřátelském území a musí se ujistit, že nikdo z protivníků pouze nepředstírá smrt, aby pak začal střílet vojáky do zad. 

Nelegálnost tohoto postupu se obchází tím, že místo „double tap“ se řekne nahlas „vidím zbraň!“ – v tu chvíli je voják teoreticky oprávněn střílet i do zraněného. To se však nedá extrapolovat na případ, kdy na nějakou bárku střílíte z dronu Reaper. Tam vám žádné „dodatečné riziko“ nehrozí.

Pokud záznamy potvrdí verzi o cílené likvidaci trosečníků, půjde o jeden z nejtemnějších momentů v historii amerických speciálních operací.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.