Trump si chystá vlastní Irák. Jeho tajná operace ve Venezuele může rozpoutat krvavou válku

Venezuelský velvyslanec při OSN uvedl v dopise Radě bezpečnosti, že „skutečným cílem Spojených států je režimní změna a ovládnutí obrovských zásob ropy, zlata a dalších přírodních zdrojů“. Tvrdí, že Spojené státy bombardovaly čtyři malé lodě v Karibiku, zabily civilisty a vydávají tyto útoky za boj proti pašerákům.

Prezident Nicolás Maduro se v posledních týdnech snažil obnovit vyjednávání – podle deníku The New York Times nabídl Washingtonu podíl v ropných a zlatých projektech výměnou za zrušení vojenské akce. Nabídka zahrnovala otevření všech budoucích ropných kontraktů americkým firmám a omezení vazeb na Čínu, Rusko a Írán. Americká strana však tyto zprávy oficiálně nepotvrdila.

Z Caracasu zní stále stejné poselství: Venezuela válku nechce, ale „bude se bránit, pokud bude napadena“. To ale – zdá se – nijak netrápí amerického prezidenta Trumpa, který ve středu oznámil, že zmocnil slavnou americkou rozvědku CIA k práci na území Venezuely. 

Podle zdroje z vlády, kterého cituje deník The Wall Street Journal, toto povolení „umožňuje CIA tajně operovat v zemi a potenciálně podnikat kroky proti venezuelskému diktátorovi Nicolásovi Madurovi, jeho vládě a drogovým dealerům“. 

Tajné operace, které jsou povoleny na základě tzv. prezidentského rozhodnutí, mohou zahrnovat řadu aktivit, včetně paramilitárních a smrtících operací, jejichž cílem je ovlivnit politické, ekonomické nebo vojenské podmínky v cizích zemích.

Na otázku, jestli mají agenti povolení zneškodnit venezuelského prezidenta Madura, Trump nedal jasnou odpověď, řekl ale, že není vyloučena pozemní armádní operace.

Trumpův krok přichází uprostřed největšího posilování americké vojenské přítomnosti v Karibiku za poslední desetiletí, včetně nasazení torpédoborců s řízenými střelami, stíhacích letounů F-35B, bezpilotních letounů MQ-9 Reaper a lodi, která slouží jako zázemí a velící středisko speciálních sil, jako jsou třeba slavní NAVY SEALS.

Podle časopisu Newsweek byly v uplynulých dnech spatřeny při cvičných letech nad jižním Karibikem masivní americké bombardéry B-52H Stratofortress, a to jen několik desítek kilometrů od venezuelského vzdušného prostoru. 

Podle pozorovatelů se ve vzduchu objevily tři stroje s volacími znaky BUNNY01, BUNNY02 a BUNNY03, které vyrazily z letecké základny Barksdale Air Force Base v Louisianě. Dlouhé letové dráhy těchto bombardérů – schopných nést jaderné i konvenční zbraně – analytici interpretují jako varovný signál venezuelskému prezidentovi. Jasná připomínka, že americká armáda je připravena na všechny scénáře.

Washington argumentuje, že jeho akce jsou zaměřené výhradně na tzv. Cartel de los Soles – „kartel sluncí“, který je podle amerického ministerstva spravedlnosti řízen samotným prezidentem Madurem. Politický poradce USA při OSN John Kelly řekl, že „Maduro je uprchlík před americkou justicí a hlava brutálního narkoteroristického kartelu“.

Toto tvrzení se stalo oficiálním rámcem celé operace. Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil vznik nové protinarkotické jednotky v rámci velení Southcom, která má „rozdrtit kartely, zastavit jed a ochránit Ameriku“. Vnitropoliticky se tak Washington prezentuje jako obránce veřejného zdraví před přílivem kokainu a fentanylu.

Podle serveru Politico se rýsuje „celovládní strategie směřující k odstranění kartelu, jehož lídrem je Maduro“. Rozdíl mezi operací proti kartelům a útokem proti venezuelské vládě se tak začíná ztrácet.

Vyjednávání mezi Washingtonem a Caracasem prý skončilo neúspěchem, protože (podle amerických zdrojů) Maduro nesplnil tři hlavní požadavky: neodstoupil z funkce, neumožnil přímý přístup k venezuelským surovinám a nepřerušil podporu drogových sítí.

Venezuela naopak označuje mediální obraz o propojení režimu s pašeráky za „americkou propagandu“. Prezident Kolumbie Gustavo Petro – spojenec Madura – tvrdí, že při posledním útoku USA zemřeli kolumbijští civilisté. Prohlásil, že „nejde o válku proti pašování, ale o válku o ropu“. Bílý dům ho vyzval k omluvě, Petro odpověděl: „Spojené státy jsou povinny zveřejnit jména lidí, které zabily raketami v Karibiku.“

Podle informací deníku The New York Times se v karibské oblasti nachází přibližně 10 000 amerických vojáků, bojová letadla, raketové křižníky i jaderná ponorka. Přestože Pentagon tvrdí, že jde o „standardní rozmístění v rámci boje proti narkotikům“, analytici z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) upozorňují, že současné rozmístění odpovídá přípravě na možné „přesné údery“ proti venezuelským cílům.

Odborník Ryan Berg z CSIS uvedl, že „v zákulisí byla připravena právní půda pro vedení ne-mezinárodního ozbrojeného konfliktu“, tedy operace bez souhlasu OSN.

V americkém Senátu se pokusila skupina zákonodárců omezit prezidentovu pravomoc k vedení útoků. Návrh podle zákona o válečných pravomocích, který předložili senátoři Schiff a Kaine, však neprošel – poměrem hlasů 51 ku 48.

Senátor Schiff uvedl: „Neexistuje žádné oprávnění Kongresu použít sílu tímto způsobem. Je to zjevně protiústavní.“ Rand Paul dodal: „Je příliš žádat, abychom znali jména těch, které zabíjíme, a důkazy o jejich vině?“ Oponenti naopak tvrdí, že prezident má povinnost chránit Američany před přímou hrozbou drog a terorismu.

Z právního hlediska se tak operace ocitá v šedé zóně: Kongres ji neschválil, ale administrativa tvrdí, že spadá pod starší zmocnění k boji proti terorismu z roku 2001.

Odborníci varují, že považovat venezuelský režim za „dům z karet“, který se zhroutí po několika úderech, je nebezpečná iluze.

Analytik specializující se na Venezuelu David Smilde z Tulane University upozornil na stránkách Guardianu, že podobná víra doprovázela americkou invazi do Iráku v roce 2003. „Myslet si, že změna režimu bude snadná, je recept na katastrofu,“ uvedl.

Venezuelská armáda mezitím mobilizuje a cvičí milice. Madurův režim hovoří o obraně „každého čtverečního palce země“. I přes slabou ekonomiku je Venezuela rozsáhlá a rozdělená země, v níž působí řada ozbrojených frakcí. Případný zásah by proto mohl být vleklý a krvavý.

Podle závěrů, ke kterým dochází veškeré zdroje citované v tomto článku, se všechny signály sbíhají k jednomu: Spojené státy zvažují přímé vojenské údery na venezuelském území, oficiálně proti „infrastruktuře kartelů“. Caracas to však vnímá jako začátek války o ropu a moc v regionu.

V Kongresu neprošel návrh na omezení prezidentových pravomocí, diplomacie se zhroutila a vojenská přítomnost v Karibiku sílí.

Zůstává jediná otázka: zda se Washington spokojí s demonstrací síly, nebo zda se skutečně vydá cestou, která už v minulosti vedla k mnohem větším konfliktům.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.