KOMENTÁŘ JANA MALINY I María Corina Machado, venezuelská opoziční politička. Norský výbor její výběr zdůvodnil „neúnavným úsilím o demokratická práva venezuelského lidu a o spravedlivý, pokojný přechod od diktatury k demokracii“. V posledním roce žila v utajení, přesto zůstala v zemi a sjednotila roztříštěnou opozici kolem požadavku svobodných voleb.
Machadová patří k nejvýraznějším civilním lídrům Latinské Ameriky. Velikou oblibu si získala díky ochotě dobrovolně čelit systematickému nátlaku režimu Nicoláse Madura – od kriminalizace až po krátké zadržení při demonstraci letos v lednu. Z českého pohledu je zajímavé, že se vloni stala držitelkou Ceny Václava Havla za lidská práva.
Udělení ceny právě Machadové předcházely měsíce spekulací a debat o možných vítězích, přičemž okruh favoritů byl letos obzvláště sledovaný.
Mezi nejvýraznější postavy, o kterých se v souvislosti s cenou hovořilo, patřil americký prezident Donald Trump, který o ocenění dlouhodobě usiloval a jehož šance byly podle médií i sázkových kanceláří poměrně vysoké (Tipsport a Chance vypsaly na jeho vítězství kurz 11.00.) a jeho nominaci veřejně podpořil například izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Zaznívaly ale i skeptické hlasy poukazující na jeho konfrontační politický styl, který podle kritiků není v souladu s ideou této ceny.
Kdo je Machadová? Od průmyslové inženýrky k hlasu občanské společnosti
Machadová vystudovala průmyslové inženýrství na katolické univerzitě Andrés Bello (UCAB) v Caracasu a finance na IESA. V roce 2009 absolvovala program Yale World Fellows. Kombinace ekonomického a manažerského vzdělání se později promítla do jejího důrazu na institucionální reformy a obnovu vlády práva.
V roce 2002 spoluzaložila organizaci Súmate, občanský „watchdog“, který školil dobrovolníky, monitoroval hlasování a mobilizoval voliče – včetně podpisové akce k referendu o odvolání Huga Cháveze v roce 2004. Za tuto činnost čelila ona i kolegové trestním obviněním a případ se stal mezinárodně sledovanou zkouškou prostoru pro občanský sektor ve Venezuele.
Ve volbách 2010 získala poslanecký mandát (funkční období 2011–2014). V březnu 2014 přišla o mandát poté, co vystoupila k venezuelské situaci na půdě Organizace amerických států, což vládní strana označila za porušení ústavy. Při následném pokusu vstoupit do budovy Národního shromáždění ji zablokovali vojáci a policie rozháněla její stoupence slzným plynem.
Následující roky řežim Machadovou omezoval opakovaný zákazy výkonu funkcí. Tyto restrikce přesně rámují její současnou roli: politiku dělá bez možnosti kandidovat, ale s širokou občanskou základnou a podporou.
Drtivé primárky, zákaz a „předání štafety“
V říjnu 2023 Machadová drtivě vyhrála opoziční primárky (necelých 93 % hlasů). O několik měsíců později však nejvyšší soud v lednu 2024 potvrdil její víceroletý zákaz zastávat veřejné funkce, čímž jí znemožnil kandidovat v prezidentských volbách.
Po diskvalifikaci podpořila nejprve historičku Corinu Yoris, kterou režim k registraci nepustil, a následně bývalého diplomata Edmunda Gonzáleze Urrutiu.
Tyto kroky byly velice důležité, stejně jako její následná práce v terénu - pomohla totiž udržet jednotu opozice a sítě dobrovolníků po celé zemi.
Před volbami 28. července 2024 opozice mobilizovala statisíce pozorovatelů a shromáždila zápisy sčítání hlasů, které podle ní potvrzují její vítězství. Režim výsledek neuznal a u moci setrval. Nobelův výbor právě tuto občanskou, nenásilnou mobilizaci – a Machadové roli v ní – cituje jako klíč k ocenění.
Za vytrvalý nenásilný odpor a obhajobu lidských práv získala Cenu Václava Havla (2024) a Sacharovovu cenu EP (2024) – společně s Edmundo Gonzálezem Urrutiou.
V roce 2025 ji časopis TIME zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností světa.
Sázkaři byli opět mimo, i když...
Až do posledních hodin před vyhlášením se María Corina Machado řadila mezi outsiderky. Zatímco nejnižší kurzy bookmakerů směřovaly k Donaldovi Trumpovi, Julii Navalné či humanitární organizaci Sudan’s Emergency Response Rooms, její jméno se v tabulkách objevovalo až ve druhé desítce.
Například bwin nabízela na její vítězství kurz 29,00, zatímco platforma Oddschecker uváděla 33 ku 1. Pro srovnání – na Donalda Trumpa se sázelo s kurzy mezi 2 ku 1 a 5,00, tedy s násobně vyšší pravděpodobností.
Zlom přišel doslova v předvečer oznámení. Na predikčních trzích, například na kryptoměnové platformě Polymarket, její šance během čtvrteční noci prudce vzrostly až na 70 %, zatímco Trumpovy klesly na pouhá 3 %.
Znamenalo to, že se v poslední chvíli objevily nové (zřejmě „insiderské“) informace ve prospěch Machadové – signál, který tradiční sázkové kanceláře už nestihly promítnout do kurzů.
Příště už to bude určitě Doník?
Nobelův výbor letos obdržel celkem 338 nominací, z nichž 244 tvořili jednotlivci a 94 organizace. V souladu s původně nastavenými pravidly jsou podrobnosti celého procesu volby utajeny po dobu 50 let. Nobelovy ceny se s výjimkou té za ekonomii udělují od roku 1901.
Americká média po vyhlášení psala o ceně právě ve vztahu k americkému prezidentovi a to především v tom ohledu, že jistě existují důvody, proč by ji mohl dostat – ovšem ne letos, ale až příští rok.
Tak uvidíme, dnes gratulujeme statečné ženě.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
