Trump na Aljašce: Jde mu o mír pro Ukrajinu, nebo o nobelovku pro sebe?

Evropská unie učinila z podpory Ukrajině v posledních letech hlavní prioritu své zahraniční politiky. Investovala do ukrajinské armády, ekonomiky i státní správy obrovské prostředky. Drží se soustavně (až na Maďarsko a částečně Slovensko) linie, že napadené zemi je nezbytné pomáhat a že její svrchovanost a územní celistvost musí být obnovena. 

Proti Rusku zavedla 18 balíků sankcí a chystá devatenáctý. Přesto však nemá takovou politickou a zejména vojenskou váhu, aby přiměla Putina k jednání o míru.

Donald Trump sní o „nobelovce za mír“. Dělá vše pro to, aby se zapsal do dějin jako mírotvorce – urovnal nedávný vojenský střet mezi Thajskem a Kambodžou i desetiletí trvající válku mezi Ázerbájdžánem a Arménií. 

V Putinovi však má jinak tvrdého, ostříleného a lstivého protihráče, který se bude snažit ho všemi prostředky nalomit, přesvědčit ho o své pravdě a získat ho na svou stranu, což se mu v minulosti nejednou dařilo.

Trump – na rozdíl od svého předchůdce Joea Bidena – dával zprvu zapravdu jaksi oběma stranám, ale očividně tíhnul spíše k moskevskému než kyjevskému narativu. Proti Rusku nikdy nezavedl tvrdá opatření, ačkoli jimi šermoval.

Ukrajinu naopak opakovaně obvinil, že si konflikt způsobila sama – což je nehorázné překrucování skutečnosti. V posledních dnech se zdálo, že už se na Putina „zlobí“ více než na Zelenského. Jenže všichni vědí, jak nepředvídatelné jsou Trumpovy nálady.

Právě proto mají Evropané obavy a snaží se všemi silami jednání předem ovlivnit. Napřed skupina lídrů minulý víkend vyhlásila společné cíle, které pak podpořily všechny členské státy Unie včetně Česka a s výjimkou Maďarska.

Ve středu jednali napřed mezi sebou lídři Německa, Francie, Itálie, Británie, Polska a Finska, šéfové institucí EU a NATO; posléze přizvali Zelenského. Takto připravení se spojili s Trumpem.

S výsledkem byli všichni spokojeni. „Jsme jednotní,“ radoval se generální tajemník Sveroatlantické aliance Mark Rutte. „Budeme dál těsně spolupracovat,“ přidala se šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Její kolega v čele Evropské rady António Costa dodal, že „postupujeme ruku v ruce a sledujeme stejný cíl“.

Ukrajina i Evropa trvají na tom, že prvním krokem k mírovému urovnání musí být okamžitý klid zbraní. Teprve poté – řečeno s německým kancléřem Friedrichem Merzem – se „v řádném sledu“ může začít jednat o podmínkách míru, včetně případných územních nároků či změn hranic. 

Ostatně už letos v únoru popsal přesně tuto trajektorii jednání vedoucích k ukončení ruské agrese na Ukrajině finský prezident Alexander Stubb při třetím výročí zahájení „speciální operace“. 

Jeho projev v Kyjevě možná mediálně poněkud zapadl, ale je dobré si jej připomenout, protože (i na základě historických zkušeností) pregnantně formuluje stav věcí současných a budoucích.

Trump totiž v minulých dnech mluvil jedním dechem o „příměří“ a „výměně území“, což Ukrajincům i Evropanům nahánělo husí kůži. Obávali se, a nepochybně ještě obávají, že Trump zbrkle přistoupí na některé ruské územní požadavky a bude se takový „deal“ snažit vnutit jak Ukrajině, tak Evropě.

Tím by je postavil před krušné dilema: zda na to kývnout a spokojit se s ostudnou porážkou výměnou za mír, nebo zda to odmítnout a pokračovat v boji – se vší pravděpodobností bez americké podpory.

„Doufáme, že příměří bude hlavním tématem schůzky,“ řekl Zelenskyj po videohovoru s Trumpem. Přes všechny obavy jak on, tak Evropané vidí, že se poprvé po třech letech konfliktu zhmotňuje naděje na zastavení krvavých jatek na Ukrajině.

„Za tři roky a několik měsíců, co ten konflikt trvá, jsme nikdy nebyli tak blízko skutečnému průlomu a možnosti dosáhnou příměří. Nyní tu šanci máme,“ řekl britský premiér Keir Starmer. A zákonitě se poklonil Trumpovi za jeho „dobrou práci“.

Pozitivní zprávou je, že si besedu s Evropany pochvaloval i sám Trump; dokonce jí dal známku deset z deseti. Evropské naléhání podle všeho zabralo. Mluvil o příměří a o tom, že vzápětí by se měla konat další schůzka, tentokrát už se Zelenským. Rusku pohrozil blíže neurčenými „velmi vážnými důsledky“, pokud se ukáže, že mu nejde o mír. 

Zároveň si ovšem ponechal otevřená vrátka, aby mohl z procesu vycouvat – „pokud nedostaneme ty odpovědi, které potřebujeme dostat.“

Trump se vedle příměří dokonce nejasně zmínil také o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu jako součásti mírového ujednání. Podle serveru Politico, který se odvolává na tři nejmenované zdroje, jsou Spojené státy ochotny se na takových zárukách podílet – aniž by bylo řečeno, v čem by měly spočívat. 

Právě tato zmínka je podle serveru Politico jedním z důležitých důvodů evropského „opatrného optimismu“ vpředvečer setkání v Anchorage.

Navzdory faktu, že americký a ruský prezident budou jednat o Ukrajině bez Ukrajiny a o Evropě bez Evropy, panuje v Evropě před aljašskou schůzkou mírný optimismus. Pokud se potvrdí (a Trump se neodchýlí od dosavadní linky dohodnuté s Evropany ve středu), rozběhne se další kolo jednání. 

V němž už půjde nutně o to, za jakých podmínek a kdy by bylo možné nějaký (s)mír na Ukrajině nastolit. Pro Zelenského bude na stole několik variant – všechny víceméně špatné.

Pro ruského prezidenta by naopak nemělo být těžké prodat jakýkoli výsledek jako obrovský úspěch. Už sám fakt, že se s ním Trump baví, že ho pozval poprvé od roku 2018 na území Spojených států, že s ním jedná jako rovný s rovným, je pro ruského diktátora značným zadostiučiněním.

Nezapomínejme, že rozpoutal v rozporu s mezinárodním právem agresi proti sousední zemi, že se zmocnil části jejího území, že má na svědomí desetitisíce lidských životů a že na něj Mezinárodní soud OSN v Haagu vydal zatykač pro masové únosy ukrajinských dětí. 

Trumpovi podle všeho půjde, jak odpovídá jeho nátuře, vedle prestiže spíše o obchod – kromě Ukrajiny by se mohl chtít bavit o amerických těžebních zájmech na Sibiři nebo o společném počínání v Arktidě.

Evropa se tak vpředvečer aljašského setkání pohupuje mezi nadějí a obavami. Evropští lídři udělali za daných okolností, co mohli. Vědí však, že nebudou moct ovlivnit to, co se odehraje, až Trump a Putin budou jednat „mezi čtyřma očima“.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.