Po desetiletích podfinancování zůstala česká protivzdušná obrana odkázána na zastaralé systémy krátkého dosahu. Až ruská invaze na Ukrajinu ukázala, jak zranitelný je český vzdušný prostor. Dnes se sice začíná budovat moderní vícevrstvá obrana založená na izraelském systému SPYDER, ale proti hrozbám typu Kinžal by země stále spoléhala spíš na štěstí než na techniku.
Když v únoru 2022 Rusko napadlo Ukrajinu, česká protivzdušná obrana (PVO) byla v tristním stavu. „Byla extrémně slabá,“ říká vojenský analytik Lukáš Visingr. Připomíná, že po roce 1989 se PVO stala spíše popelkou armády – vyřadily se systémy středního dosahu a zůstaly jen systémy krátkého dosahu.
Podle analýzy Ministerstva obrany byly po roce 2005 jediným prostředkem ochrany vzdušného prostoru přenosné komplety RBS-70 a několik systémů KUB, které byly vyvinuty v 50. letech v Sovětském svazu.
Nové hrozby z ukrajinského bojiště
Lukáš Visingr upozorňuje, že ruská agrese ukázala úplně nové spektrum hrozeb: „Masivní použití střel s plochou dráhou letu, balistických raket a levných dronů změnilo pravidla hry. Útoky jsou kombinované a směřují na klíčovou infrastrukturu.“
Ukrajina musela během měsíců vybudovat vícevrstvý systém PVO – od kanónů proti dronům po systémy Patriot. Česká republika by v takové situaci byla bez šance.
„Nemáme žádnou možnost, jak se bránit tzv. hypersonickým střelám nebo balistickým raketám. Kdyby na Temelín letěl třeba ruský Kinžal, spolehli bychom se spíš na štěstí než na techniku.“
Podle vojenských analytiků jde v případě Kinžalu jen o upravenou balistickou raketu Iskander, která je odpálena z letounu a chová se stejně jako jiné balistické střely – po odpálení vystoupá a následně spadne na cíl.
Kinžal, který Rusko označuje za hypersonickou zbraň, letí podle Visingra většinu dráhy vysokou rychlostí, ale v koncové fázi zpomalí na mach 3, aby mohl zaměřit cíl. A to je chvíle, kdy ho Ukrajinci dokážou sestřelit Patriotem, v Česku ale ekvivalent chybí.
SPYDER: první moderní systém po letech
Během úřadování ministra obrany Lubomíra Metnara za ANO vláda rozhodla o nákupu izraelského systému SPYDER. „Primárně bude chránit významné objekty – Prahu, jaderné elektrárny a další kritickou infrastrukturu,“ říká Visingr.
SPYDER zasahuje cíle do vzdálenosti kolem 80 km, poradí si s letouny, vrtulníky, střelami s plochou dráhou letu, velkými drony a v omezené míře prý i s balistickými cíli.
Výhodou SPYDERu je modulární architektura – systém lze postupně rozšiřovat a modernizovat.
„Můžeme dokupovat další komponenty, třeba odpalovací zařízení, a zapojovat je do stávající struktury. Velká výhoda je, že radary MADR, které máme, jsou stejné, jaké používá SPYDER, Iron Dome, Barak i Davidův prak,“ vyjmenovává výhody této varianty Visingr a dodává, že „jsme jediní na světě, komu Izraelci dali licenci na tuto technologii – konkrétně nitridgaliové moduly pro radary, které vyrábí pardubická RETIA.“
Je to pro nás i byznys, protože tyto radary chce například Indonésie. „Ta si objednala turecké systémy, ale chtěla k nim izraelské radary. Protože největší muslimská země od Izraele oficiálně kupovat nemůže, koupí licenční verzi vyrobenou jinde – v ČR,“ vysvětluje Visingr.
Další vrstvy ochrany: RBS-70, Skyranger
Krycí vrstvu blízké obrany poskytují švédské střely RBS-70, původně v přenosné verzi, nově by se měly objevit na obrněných vozech MARS.
Pro boj s malými drony se zvažuje německý Skyranger – věž s rychlopalným kanónem a programovanou municí.
„Skyranger je mobilní systém protivzdušné obrany na velmi krátkou vzdálenost. Má bezosádkovou věž s rychlopalným kanónem ráže 30 nebo 35 mm, která se dá umístit na různé kolové nebo pásové podvozky. Střílí programovanou střepinovou munici – ta má časový zapalovač, který se nastaví podle vzdálenosti cíle změřené laserovým dálkoměrem. Střela pak exploduje v určeném bodě a rozpráší kolem sebe množství střepin.“
Specifickým českým řešením je také Viktor – Toyota Land Cruiser se dvěma kulomety ráže 14,5 mm a moderním zaměřovačem. S tím se ale pro české obranné využití nepočítá. Projekt však ukazuje na ekonomickou asymetrii války na Ukrajině, kde tento systém za pár korun zachránil mnoho životů.
„Viktor vznikl během 14 dnů. Byla to improvizace, ale funguje překvapivě dobře. Na Ukrajině ho velmi oceňují a udělali jsme si tam dobré jméno, že jsme takto rychlé a účinné improvizace schopni,“ dodává Visingr.
Co by nás ochránilo před balistickou raketou?
V současnosti by spolehlivou ochranu poskytly jen systémy jako Patriot, evropský SAMP/T nebo izraelský Davidův prak či Barak.
„Patriot je vynikající, ale jeho integrace by byla pro nás nyní složitá a drahá,“ říká Visingr. Izraelská architektura SPYDERu je kompatibilní s výkonnějšími systémy Barak nebo David’s Sling (Davidův prak), které by se daly v budoucnu doplnit.
„Teď u nás nemáme nic, co by to spolehlivě zastavilo. Možná by to zvládl SPYDER, ale nebyla by to spolehlivá ochrana – spíš by to bylo o štěstí.“
Dále je zde evropská iniciativa Sky Shield, která nabízí možnost pořídit státům Patrioty či podobné systémy za výhodnější ceny díky společným nákupům. Nejvyšší vrstvu má pak tvořit izraelský Arrow 3 – obrana proti mezikontinentálním raketám – rozmístěný v několika státech.
Proti balistickým raketám by nám nepomohly ani Gripeny. „Ty dokážou sestřelovat střely s plochou dráhou letu, ale balistické rakety ne. F-35 budou zajímavé senzorově – umí sledovat balistické cíle, to už bylo prokázáno při cvičeních. Zatím ale nemají zbraně, kterými by je mohly ničit. Američani už ale zkoumají možnost vybavit F-35 raketami pro tento účel,“ říká Visingr.
Co slavný izraelský Iron Dome?
Podle vojenského analytika Lukáše Visingra pořízení izraelského systému Iron Dome v Česku zatím není na pořadu dne. „To je věc do budoucna,“ říká.
Iron Dome je systém krátkého dosahu určený k obraně proti dělostřeleckým raketám, granátům a dronům. Visingr dodává, že v delším horizontu by přicházela v úvahu mobilní verze umístěná na nákladním vozidle, zatímco původní varianta se instalovala na zem. „Ale to je záležitost spíš příští dekády,“ doplňuje.
Mýtus, že Izrael dosud Iron Dome nikomu neprodal, podle něj neplatí. „Pár zemí ho už má, jen se tím moc nechlubí. Nedávno si ho objednalo Rumunsko – konkrétně kombinaci Iron Dome a SPYDERů,“ uvádí Visingr.
Připomíná také, že izraelské systémy protivzdušné obrany jako Iron Dome nebo Barak sehrály roli při uzavírání tzv. Abrahámovských dohod.
Izraelský export: zbraně jako diplomatický nástroj
Jak popisuje Visingr, tehdejší izraelský premiér Benjamin Netanjahu tajně navštívil Spojené arabské emiráty a setkal se s princem Mohammedem bin Zayedem, faktickou hlavou Emirátů.
„Oni chtěli Iron Dome strašně moc. Netanjahu jim ale řekl, že to nepůjde za žádné peníze, dokud Izrael diplomaticky neuznají. Pod rukou by jim mohl prodat leccos, ale Iron Dome je klenot izraelské exportní nabídky. Kdyby ho prodal bez nějakého velkého gesta, doma by ho vlastní lidi politicky zničili,“ přibližuje Visingr.
Podle něj právě tato situace přispěla k tomu, že některé arabské monarchie „kously do kyselého jablka“ a rozhodly se Izrael uznat. Dnes je známo, že Spojené arabské emiráty vlastní systémy SPYDER a Maroko má dokonce obojí – SPYDERy i Baraky.
Visingr dodává, že o exportu Iron Dome se hovořilo i v souvislosti s Ázerbájdžánem, zatímco Rumunsko si už oficiálně zvolilo kombinaci Iron Dome pro krátkou a SPYDER pro střední vzdálenost.
Cesta k integrované PVO
„V Česku, ale i všude jinde je klíčové, aby všechny systémy byly propojené do jedné soustavy. Musí spolu komunikovat a sdílet data, jinak je to jen drahá mozaika,“ uzavírá Visingr.
Izraelská architektura podle něj dává Česku flexibilitu – začít se SPYDERem a později přidávat další vrstvy. Po letech stagnace se česká PVO začíná měnit z papírového štítu na reálnou obranu. Zda se podaří vystavět plnohodnotný vícevrstvý systém, ukáže příští dekáda.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
