KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Zatímco americký prezident Donald Trump vyhrožuje Kremlu dalšími sankcemi, pokud neukončí válku na Ukrajině, Rusko nadále vyváží do USA obohacený uran. Tento příklad ukazuje, jak silně závislá je stále takzvaná euroatlantická civilizace na ruských jaderných technologiích.
To, jak opatrně se kolem tohoto druhu závislosti chodí, dokazují právě aktuální kroky Trumpovy administrativy. Americký prezident kvůli neochotě Putina ukončit válku pohrozil sankcemi nejen ruskému režimu, ale i Indii, která s Ruskem čile obchoduje a odebírá jeho energetické komodity, zejména ropu.
Trump ale ani slovem nezmínil fakt, že jestli jsou Indové v něčem na Rusku závislí, pak je to především jádro. Rusko by mělo podle smlouvy z roku 2010 postavit v Indii až 16 jaderných reaktorů.
Kritizovat ovšem tenhle druh závislosti na Rusku Spojené státy a EU nemohou. Natož aby kvůli němu uvalily na Indii sankce. Co se týče jaderných technologií, je zatím euroatlantický svět na Rusku ještě více závislý než Indie.
Jak USA, tak třeba Francie sice už na jaře ohlásily záměr postupně omezit ruský jaderný dovoz a nahradit ho výrobou z vlastních kapacit, ovšem do této chvíle se jedná pouze o zbožné přání. Bez Ruska se zatím světová jaderná energetika neobejde.
Putin drží svět v jaderném sevření, tituloval před měsícem text o pokračující jaderné závislosti na Rusku The Economist. Britský týdeník připomněl, že Kreml stále naprosto dominuje přeshraničnímu obchodu s jaderným palivem a jadernými technologiemi a konec této závislosti je (na rozdíl od ruského plynu či ropy) v nedohlednu.
Ano, řada zemí, včetně Česka, přistoupila k výměně ruského paliva za palivo ze západních zemí, to ale zdaleka neznamená, že tyto palivové články (například od firmy Westinghouse) nenesou ruskou stopu. V USA stále zhruba čtvrtina obohaceného uranu pro civilní jaderný průmysl pochází z dovozu od ruské společnosti Rosatom.
Rusko je všude
Administrativa předchozího amerického prezidenta Joea Bidena ohlásila, že od prvního ledna 2028 by se už ruský obohacený uran do USA neměl dovážet a do té doby bude jeho dovoz individuálně posuzován, zda nepoškozuje zájmy USA.
Společnost Centrus však bez velkých problémů získala licence pro import uranu i v letech 2024 a 2025. Ročně USA nakoupí z Ruska obohacený uran v hodnotě kolem miliardy amerických dolarů.
Podobné je to s ruským obchodem s EU – a zejména s jadernou velmocí Francií. Loni dovezla EU různé uranové produkty z Ruska v hodnotě kolem 700 milionů eur.
I Francie a Velká Británie přitom už dříve oznámily, že budou investovat do vlastních kapacit v jaderném průmyslu a závislost na Rusku postupně odbourají. Zatím ale trvá.
Důkazem je mimo jiné právě fakt, že jaderný „byznys“ je prakticky jediným odvětvím, ve kterém Rusko nečelí ze strany USA a EU sankcím. Ani se o nich mezi politiky nemluví. Naopak mnozí vyzdvihují význam „jádra“ pro odbourání energetické závislosti na Rusku. Jenže (alespoň prozatím) je opak pravdou.
Rusko totiž není jen světovou jadernou velmocí, ale zároveň i zemí, která využila příležitosti k tomu, aby se stala světovým jaderným exportérem. Zatímco na Západě se od devadesátých let minulého století jaderné elektrárny prakticky nestavěly a obor skomíral, Rusové do něj masivně investovali a udržovali jaderný průmysl v chodu.
Výsledkem je podle odborníků fakt, že zatímco v jiných oborech lze o ruské spolehlivosti a kvalitě práce s úspěchem pochybovat, v oblasti jádra to neplatí.
Rusko dodává jaderné technologie a materiály levně a spolehlivě a co se týče cen, nemá konkurenci. Proto i Francie, USA a Velká Británie, další jaderné velmoci, dlouho využívaly a stále využívají dovoz z Ruska na úkor své vlastní výroby.
Jaderná velmoc číslo jedna
O tom, jak důležitý je jaderný průmysl pro Rusko, svědčí také fakt, že zatímco na Západě firmy často marně shání v tomto oboru kvalifikované zaměstnance, v Rusku pracuje v jaderném průmyslu 400 000 lidí. Navíc obor přitahuje stále nové talenty. Celkem 70 % zaměstnanců, přijatých v letech 2023 a 2024, bylo mladších 40 let. Rosatom aktivně spolupracuje s 20 univerzitními pracovišti.
Tomu odpovídá i dominantní podíl Ruska na výstavbě nových jaderných reaktorů. Rosatom má v současné době smlouvu na výstavbu 40 jaderných zařízení v zahraničí, z nichž 25 už se staví. Žádná jiná země na světě se nemůže pochlubit tak rozsáhlou nabídkou jaderných technologií všeho druhu.
Rusové dnes budují nebo mají smlouvy na nové reaktory v Asii, Africe a Jižní Americe a Rosatom otevírá nové kanceláře i v exotických zemích. Generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačev uvedl, že celková hodnota desetiletých kontraktů firmy v listopadu 2023 činila 200 miliard dolarů (4,3 bilionu korun) s očekávanými příjmy ze zahraničních projektů v roce 2025 ve výši 18 miliard dolarů (384 miliard korun).
Podle Lichačeva se každý dolar, investovaný do vývozu jaderných projektů a technologií, Rusku dvakrát vrátí. I západní média proto v poslední době docházejí k závěru, že nikoliv vývoz ropy a plynu, ale „jádro“ je tím, čím Rusko dnes prosazuje své zájmy ve světě.
„Uprostřed rozsáhlých sankcí, které omezují přístup Ruska k západním technologiím a trhům, se jaderná energie stala základním kamenem jeho ekonomické a geopolitické agendy. Výraznými investicemi do tohoto sektoru se Rusko snaží nejen zajistit ekonomické zisky, ale také posílit svůj geopolitický vliv,“ píše například server The Caspian Post.
Ruský přístup k mezinárodním partnerstvím v oblasti jaderné energie podle serveru nabízí komplexní sadu služeb od výstavby jaderných elektráren až po jejich dlouhodobou údržbu a dodávky paliva. „Tato strategie vytváří trvalou závislost na ruských odborných znalostech a zdrojích, což dává Moskvě významný vliv na partnerské země,“ píše The Caspian Post.
Jedna věc je přitom podle odborníků jistá. Pokud Západ nedosáhne v brzké době takové úrovně svého jaderného a zpracovatelského průmyslu, aby mohl světu nabízet své jaderné technologie kvalitněji a zároveň levněji než Rusko, bude ruská dominance v tomto odvětví nejen pokračovat, ale i zesilovat.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
