Putin v trojím ohni: Uražený Trump, nervózní oligarchové a Moskva na dosah nových raket

Když dal Trump zkraje tohoto týdne Putinovi ultimátum 50 dní k jednání o zastavení bojů a pohrozil drastickými sankcemi včetně sekundárních na země obchodujících s Ruskem, začalo to v médiích i na sociálních sítích okamžitě vřít: Že i přes tento obrat v rétorice je Trump stále TACO (Trump Always Chickens Out – Trump vždycky vyměkne), že Putina stejně k ničemu nedotlačí a především že 50 dní je příliš štědrých.

Na Ukrajině každý den i noc v důsledku neustávajících ruských útoků umírají vojáci i civilisté, ruská armáda porušuje všechny mezinárodní dohody o přípustných způsobech vedení války. Tímto prizmatem se téměř dvouměsíční ultimátum skutečně jeví jako schválení dalšího zabíjení nevinných. 

Pojďme se ale oprostit od emocí a rozebrat, proč právě 50 dní.

Jeden z těch, kdo si s americkým prezidentem sedli v „osobní rovině“, je generální tajemník NATO Mark Rutte. Možná přesnější by bylo říct, že Rutte se Trumpa naučil rychle číst a nedává mu zbytečné záminky pro nespolupráci a negativní emoce. Před několika dny byl v Bílém domě, poté dal interview FOX NEWS.

V rozhovoru bývalý nizozemský premiér vysvětluje, proč je 50denní ultimátum chytré. Ve zkratce řečeno – je to dostatek času na to, aby v Pekingu, Novém Dillí nebo Brazílii zvedli telefon a vytočili Kreml.

Podle Rutteho by takový rozhovor na nejvyšší úrovni mohl vypadat takto: „Hej, Vladimire Vladimiroviči, my od tebe budeme dál nakupovat suroviny, ale musíš začít vážně řešit mírová jednání, nebo to schytáme taky.“ Mimochodem, ten rozhovor vřele doporučuji zhlédnout celý.

Zajímavý pohled na Trumpem vyhlášené 50denní ultimátum přináší také Catherine Belton, která píše pro Washington Post, dříve zpravodajka pro Financial Times v Moskvě.

Bývalou příslušnost k Financial Times zmiňuji proto, že – jak tvrdí znalci Ruska jako třeba Ondřej Soukup – ruští oligarchové a obecně prokremelské elity hodně slyší na prestižní statusové symboly. 

To znamená, že člověk s akreditací Financial Times se dostane k daleko více osobám a informacím, než dejme tomu člověk s akreditací Českého rozhlasu.

Proto má analýza Beltonové vysokou vypovídající hodnotu. Mimo jiné se v ní tvrdí, že roste počet těch, kdo jsou na Putina naštvaní kvůli tomu, že mohl válku zastavit, ale neudělal to. A stále více lidí je přesvědčených, že existoval okamžik příležitosti, který byl promarněn kvůli Putinově tvrdohlavosti.

To dává smysl. Vzpomeňte, jakou nabídku dostal Vladimir Putin od Donalda Trumpa na začátku jeho mandátu: Když ukončíte válku, necháte si Krym a veškerá aktuálně dobytá území, zrušíme sankce jak proti zemi, tak i konkrétním lidem, a zavážeme se, že Ukrajinu nepřijmeme do NATO. 

Tohle by byla pro Ukrajinu katastrofální situace. Z ruského pohledu to ale nezní špatně, zvláště s ohledem na dnešní situaci na bojišti.

Určitý zdroj tlaku na ukončení války tedy jistě může přijít i z okruhu lidí blízkých Putinovi. Ovšem co se skutečně děje za zdmi Kremlu a v rámci kliky jeho nejvěrnějších, ví jen málokdo.

Pomyslný třetí pilíř tlaku na ruské imperiální ambice představují samozřejmě dodávky zbraní pro Ukrajince. Je zajímavé, že pouhé prohlášení Donalda Trumpa o dodání určitého typu zbraní už podle některých analytiků začalo vázat významnou část ruských vojenských kapacit jinde než na frontě.

Konkrétně se jedná o prohlášení, že by Ukrajina mohla brzy dostat střely typu vzduch-země AGM-158 JASSM.

Tato střela s plochou dráhou letu, vyvinutá pro průnik hluboko do nepřátelského území, je vyspělá zbraň, která by Ukrajině umožnila zasáhnout cíle do vzdálenosti až 1 000 kilometrů, tedy hluboko na území Ruské federace, včetně samotné Moskvy.

Kdo vývoj války pozorněji sleduje, samozřejmě ví, že Ukrajina už zasáhla i místa vzdálená 1 400 kilometrů pomocí dronů vlastní výroby, tak proč by střely JASSM měly budit takovou takovou obavu?

Základní varianta AGM-158 má sice dostřel přibližně 370 kilometrů, ale nese 450kilogramovou penetrační hlavici. Ta je určena k ničení opevněných, skrytých nebo jinak chráněných cílů, a navádění je koncipováno pro vysokou přesnost zásahu.

Ještě větší pozornost budí prodloužená verze této střely, označovaná jako JASSM-ER. Její dolet dosahuje zmíněných 1 000 kilometrů. Navíc – obě varianty jsou plně kompatibilní s letouny F-16, které Ukrajina postupně zavádí do výzbroje a má na ně již vycvičené piloty.

Tato kombinace – moderní letoun a přesně naváděná střela s dlouhým dosahem – by znamenala kvalitativní skok v ukrajinských bojových schopnostech. Na dostřel by se v tu chvíli dostala například budova Národního centra řízení obrany v Moskvě nebo velitelství Jižního vojenského okruhu v Rostově na Donu, kde probíhá koordinace operací na jihovýchodní frontě.

Střely AGM-158 by umožnily zasáhnout i důležité letecké základny, které jsou dnes mimo dosah stávajících ukrajinských zbraní. Patří mezi ně například Engels, kde se nachází flotila strategických bombardérů schopných nést jaderné zbraně, dále Lipeck, důležité výcvikové středisko pro nové piloty, ale i Šajkovka a Saki – základny, z nichž startují letouny provádějící útoky na ukrajinskou infrastrukturu.

Nasazení střel s takovým dosahem by donutilo Rusko významně přehodnotit dosavadní rozmístění svých obranných systémů.

V současné situaci, kdy Rusko čelí ekonomickému a materiálnímu vyčerpání a jeho schopnost doplňovat sofistikované systémy protivzdušné obrany (např. S-400) je omezená, by přesun obranných prostředků do vnitrozemí znamenal oslabení ochrany fronty.

Z hlediska strategického uvažování se tak situace významně posouvá. I kdyby tyto střely nebyly okamžitě použity v boji, už jen jejich zařazení do ukrajinského arzenálu by donutilo ruské velení přehodnotit priority a přizpůsobit obrannou strategii nové situaci.

Když se mluví o morálce a odhodlání Ukrajinců bránit svou zemi tak dlouho, jak to bude potřeba, nemám obavy. A to nejenom proto, že o tom reportují i lidé z první linie, jako je třeba Matyáš Zrno, ale také proto, že ani lidé v ukrajinských městech neztrácejí smysl pro humor.

Konkrétně v Kyjevě lidé vítají aktuální přítomnost amerického zmocněnce Keitha Kelloga, protože od doby co dorazil do města, nepadají tam rakety a lidé mohou konečně aspoň na čas klidně spát. Netrvalo dlouho, a objevily se první memy.

Každopádně prezident Zelenskyj už prý Kellogovi nabídl, že mu rád zařídí ukrajinský pas, pokud by byl ochoten svůj dosud neprůstřelný protiraketový deštník ještě o 50 dní prodloužit.

Ale vážně, z pohledu nezúčastněného pozorovatele, který zcela kategoricky odsuzuje ruskou invazi, tvrdím, že nás teď čeká velice zajímavých několik týdnů.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.