KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Na státnickém setkání v Kyjevě u příležitosti třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu pronesl finský prezident Alexander Stubb projev, jaký jsme od evropského státníka hodně dlouho neslyšeli. Tváří v tvář Volodymyru Zelenskému, celé eurounijní reprezentaci nebo kanadského premiéra Trudeaua popsal Stubbs velmi realisticky status quo a věcně načrtnul východiska vedoucí k míru na Ukrajině a dalšímu postupu vůči Rusku.
Když se americký viceprezident J. D. Vance na nedávné mnichovské konferenci tvrdě opřel do starého kontinentu, nezmohli se evropští politici na nic výraznějšího než slzy a podrážděné reakce. Včera (ve středu 25. února) pozvedl v Kyjevě evropský prapor poněkud nečekaně prezident Finska Alexander Stubb:
„Putinovi nelze věřit. Nemůžete uzavřít dohodu s Putinem, protože to v podstatě znamená dohodu také s Čínou. Také říkám, že pro ty, kteří pochybují – jediný způsob, jak Ukrajina tuto válku plně vyhraje, je, že budeme pokračovat v podpoře, kterou jsme vám poskytovali od začátku,“ řekl mimo jiné Stubb k hned vedle sedícímu prezidentovi Ukrajiny, ale i zkoprnělé Ursule von der Leyenové nebo předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi s tím, že „Ukrajina musí dosáhnout spravedlivého míru.“
Ukrajina jako Finsko
V úvodu projevu, kteří diskutující na sociálních sítích hodnotí jako „Skvělý projev, skvělá angličtina. Takhle má mluvit státník.“ Nebo: „Tohle má být lídr Evropy! Ten ví, kde je sever, a ví i, po jaké cestě má jít! Kde je Macron a von der Leyen?“ Případně: „Jak je to jednoduché říci, že ano je ano, že černá je černá...“
Stubb mluvil o historické zkušenosti vlastní země a zjevné paralele se současným osudem Ukrajiny. „Máme 1 340 km hranic s Ruskem. V listopadu 1939 nás Rusko zcela nevyprovokovaně napadlo. Vedli jsme s ním dvě existenční války. První z nich byla Zimní válka, ve které jsme byli 105 dní schopni udržet frontu, pokračovací válka trvala skoro 1100 dní a přišli jsme v ní o menší část území. A to je to, čím si právě teď procházíš ty,“ mluvil finský prezident přímo ke svému ukrajinskému protějšku.
„Po druhé světové válce jsme byli jedinou zemí sousedící se Sovětským svazem, která si dokázala zachovat skutečnou vnitřní nezávislost, ale ztratili jsme svou suverenitu. Nemohli jsme se rozhodnout, do kterých mezinárodních uskupení chceme vstoupit. Do EU jsme mohli vstoupit až v roce 1995, po rozpadu SSSR,“ popsal vlastní historickou zkušenost Stubb.
Me suomalaiset ymmärrämme Ukrainan taistelun vapauden ja itsenäisyyden puolesta. Ukrainan asia on meidän.
— Alexander Stubb (@alexstubb) February 25, 2025
We Finns understand Ukraine’s struggle for freedom and independence. Ukraine’s cause is ours.#SupportUkraine pic.twitter.com/mOZ8Fa7Vrx
V další části projevu přešel finský prezident k otevřenému hodnocení událostí posledního měsíce spojených s nástupem nové americké administrativy a Trumpových výroků ve směru k Ukrajině i vstřícných kroků k Vladimiru Putinovi:
„Nastoupila nová americká administrativa a slyšeli jsme hodně silných i protichůdných slov. Věřím, že musíme převzít iniciativu zpět. Tím chci říct, že na stole musí být něco konkrétního, jinak se nehneme z místa. Pokud Rusko nyní dostane, co chce, věřte mi, s Ukrajinou to neskončí. Víme, že Putin bude pokračovat, protože jeho myšlenkou je imperialismus a sféra zájmu.“
Jako první evropský politik pak jasně nastínil možný proces vedoucí k ukončení násilí na Ukrajině. Podle Stubba musí nejprve dojít k donucení Ruska k uzavření bezpodmínečného příměří: „Je potřeba vyvinout maximální tlak na Rusko, včetně sankcí, včetně využití zmrazených aktiv, a samozřejmě včetně pokračování vojenské podpory pro Ukrajinu.“
Následně by měla být zřízena demarkační čára asi jako mezi oběma korejskými zeměmi a probíhat její přísné monitorování. Paralelně by probíhala jednání o mírovém procesu a různá opatření na budování důvěry mezi Ukrajinou a Ruskem, ač se něco takového teď může zdát nepředstavitelné (výměna zajatců, návrat unesených dětí apod.).
Až potom by přišel na řadu skutečný mír: „Pak teprve začíná třetí fáze, ke které jsem teď velmi, velmi daleko. Tou je skutečný mírový proces. Až tehdy se bude mluvit o území, o rekonstrukci nebo o o zrušení sankcí. Po tom všem – mimochodem velmi podmíněně – si myslím, že musíme Rusům a všem ostatním objasnit, že v těchto jednáních je několik věcí, které jsou zcela mimo diskusi.
Jedním z nich je členství v EU. O něm nerozhoduje Rusko, je to Evropská unie. Také o členství v NATO nerozhoduje Rusko. Je to samotná Aliance. Třetím bodem je ukrajinská obrana. Není to Rusko, kdo rozhoduje o tom, co má Ukrajina u svých hranic, kdy, kde a jak. A za čtvrté, Rusko nemá co rozhodovat ani o evropských bezpečnostních opatření,“ popsal Alexander Stubb a předestřel, že strategická prohra putinovského Ruska bude spočívat v tom, že se Ukrajina stane zemí integrovanou do západních ekonomických a vojenských struktur.
Na rozdíl od mnohdy jen formálního žvanění evropských politiků v duchu nicneříkajících normalizačních projevů bolševických frazeologů je projev prezidenta (zde jeho plné znění) této nám velmi blízké severské země sousedící přímo s Ruskem příjemným osvěžením. Snad nezůstane osamocen. A snad nezůstane jen u slov.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
