Rakouská vláda dnes v parlamentu představila návrhy na zpřísnění zbraňových zákonů v zemi. Podobně jako v Česku se totiž ukazuje, že ke zbrani se snadno může dostat i psychicky labilní jedinec.
Jedenadvacetiletý mladík minulé úterý na gymnáziu ve Štýrském Hradci (Graz) zastřelil deset lidí a poté spáchal sebevraždu. I když motiv jeho činu ještě není znám (jedná se o bývalého studenta gymnázia), případ ukázal mimo jiné na „děravé“ zákony v přístupu ke zbraním.
Střelec totiž letos v polovině května (tedy měsíc před střelbou) bez problémů prošel psychologickým vyšetřením a získal zbrojní průkaz, ačkoliv předtím ho rakouská armáda shledala nezpůsobilým ke službě ve zbrani. A to právě z duševních důvodů.
Lékařské vyšetření při armádním náboru (v Rakousku stále existuje povinná vojna) odhalilo „duševní nestabilitu“ odvedence, a proto nebyl odveden do armády.
Za socialismu se u nás o podobné výjimce z vojenské povinnosti říkalo „modrá na hlavu“. Její držitel získal takzvanou modrou knížku, tedy potvrzení, že nemusí nastoupit do armády z důvodu duševního onemocnění.
Mezera v zákoně: Proč armáda nemohla varovat?
I když střelec z Grazu byl přesně z těchto důvodů zbaven vojenské povinnosti, úřadům to nijak nebránilo v tom, aby mu vydaly zbrojní průkaz. Jak je to možné?
„Armáda nesmí tyto informace (z psychologického vyšetření, pozn. red.) sdílet z důvodu ochrany osobních údajů,“ uvedl armádní mluvčí Michael Bauer. Dodal, že předání informací z vyšetření u odvodu je možné pouze v konkrétních případech na konkrétní žádost příslušného úřadu, nikoliv automaticky. „Náš systém fungoval, ale neměli jsme žádný právní základ pro sdílení těchto informací,“ řekl Bauer agentuře APA.
Pachatel masové vraždy tak v březnu úspěšně absolvoval psychologický test u civilního úřadu, který potvrdil, že si může legálně koupit zbraň. Hejtman rakouské spolkové země Štýrsko za stranu Svobodných a bývalý ministr obrany Mario Kunasek to považuje za skandální.
„Rakouské ozbrojené síly smí sdílet informace pouze v případech obchodování s drogami nebo přímého nebezpečí. Jinak výměně brání ochrana údajů. To se musí změnit,“ řekl Kunasek stanici ServusTV.
Rakousko chystá změny: Přísnější psychotesty i konec datového mlčení
Sdílení informací o výsledcích psychologických vyšetření mezi různými institucemi není jedinou legislativní změnou, navrhovanou po tragické střelbě v Grazu. Rakouská vláda, složená z lidovců, sociálních demokratů a NEOS, dnes ráno v parlamentu předložila předběžné návrhy dalších opatření.
Kabinet chce mimo jiné obecně zpřísnit podmínky psychologických testů pro žadatele o zbraň, některé zbraně by měly být přístupné lidem až od 21 let věku, nikoliv od osmnácti. A úřady budou moci sdílet informace o žadatelích.
Rakousko má dnes podle tamních médií zbrojní zákony poměrně benevolentní, například u některých dlouhých loveckých zbraní není nutná zbrojní licence, ale pouze absolvování lovecké zkoušky, včetně střeleb.
Rakousko s 9,1 miliony obyvatel tak patří k nejozbrojenějším národům v Evropě, nějaký druh zbraně tady vlastní 375 000 obyvatel. Celkový počet zbraní se odhaduje na 1,5 milionu. Pro srovnání v Česku (10,8 milionu obyvatel) má zbrojní průkaz 316 000 lidí, kteří dohromady vlastní přes milion zbraní.
Podobné jako v Praze. Problém ale není jen v zákonech
Volání po zpřísnění zbraňových zákonů je v Rakousku po střelbě v Grazu v mnohém podobné ohlasům střelby na Filozofické fakultě UK v Praze v prosinci 2023. Loni v listopadu například poslanci schválili, že prodejci budou mít povinnost hlásit úřadům „podezřelé nákupy“ zbraní.
Ani v Rakousku však odborníci nesvádějí tragédii v Grazu pouze na benevolentní přístup společnosti k držení zbraní. Psychologové upozorňují, že pachateli podobných střeleb (jak v USA, tak v Evropě) jsou téměř vždy mladí muži (nikoliv ženy) a je třeba se zamýšlet nad tím, z čeho tato možná frustrace a radikalismus části mladých mužů vyplývá.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
