Cestující budou mít menší nárok na kompenzace v případě zpoždění nebo zrušení letů v Evropské unii. Po 12 letech vyjednávání se na tom většinově shodli ministři dopravy „sedmadvacítky“ včetně Česka; kompromis proto vypadá jako úspěch intenzivního lobbingu leteckých společností. Návrh nařízení, které ještě podléhá schválení Evropským parlamentem, zároveň zavádí řadu drobnějších změn, které naopak vycházejí vstříc potřebám cestovatelů.
Zrušení letu: Přehled odškodnění podle nových tarifů
Pokud letecká společnost zruší let, mají mít majitelé letenek nárok na odškodnění ve výši 250 eur (cca 6 250 Kč) u letů do 1500 kilometrů, 400 eur (cca 10 000 Kč) u tras do 3500 kilometrů a 600 eur (cca 15 000 Kč) u vzdálenějších destinací.
Nebo na polovinu této částky (tedy 125 eur/cca 3 125 Kč, 200 eur/cca 5 000 Kč, nebo 300 eur/cca 7 500 Kč), pokud jim letecká společnost nabídne alternativní spojení do méně než dvou, tří nebo čtyř hodin (podle vzdálenosti) od původního termínu startu zrušeného letu.
Zpoždění letu: Na kompenzaci dosáhnete později
V případě zpožděných letů vznikne nárok na odškodné ve výši 300 eur (cca 7 500 Kč) teprve po čtyřech hodinách čekání, a to u kratších letů do 3500 kilometrů.
V případě delších letů musí být zpoždění nejméně šest hodin; potom může cestovatel uplatnit nárok na kompenzaci ve výši 500 eur (cca 12 500 Kč). Výjimkou jsou velmi krátké lety, kde nárok vznikne „už“ při tříhodinovém zpoždění.
Vítězství lobbingu? Aerolinky si oddechly
Pro letecké společnosti by tato změna měla přinést vítanou úlevu. Naprostá většina zpoždění v EU nepřekračuje čtyři hodiny. Polský ministr dopravy Dariusz Klimczak, který schůzi řídil, argumentoval tím, že současná situace, kdy nárok na kompenzaci vzniká po třech hodinách, podněcuje letecké společnosti, aby rušily lety, protože je to pro ně lacinější než vyplatit odškodné.
Vlády se v Radě EU dlouhá léta logicky hádaly podle toho, kde která země leží a jaké aerolinky provozuje. Země ve střední Evropě, kde převažují krátké trasy do sousedních zemí, byly spíše pro zachování stávajícího stavu, kdy letecké společnosti měly povinnost vyplácet peníze už při tříhodinovém zpoždění. Naopak ty, které leží na okrajích EU, nebo ty, které provozují lowcostové aerolinky s velkým záběrem, podporovaly změnu.
Pro cestující to není dobrá zpráva, protože se snižuje jejich šance na odškodnění, stejně jako jeho výše u dlouhých letů. Zpoždění přitom nejsou na evropských letištích ničím neobvyklým – v roce 2024 doletělo na čas jen 65 procent letů, průměrné zpoždění však nepřekračovalo tři hodiny. Proto se evropská střešní spotřebitelská organizace BEUC zasazovala o zachování dosavadních pravidel.
Naopak sdružení leteckých společností lobovalo dokonce za to, aby nárok vznikal až při pěti-, devíti- a dvanáctihodinovém zpoždění, což by znamenalo, že 85 procent cestujících v opožděných letech by nemělo nárok na nic.
To, co ministři dojednali, se tak jeví jako únosný kompromis mezi požadavky cestujících a ekonomickými argumenty provozovatelů letadel. Nejde o prkotinu – v Evropské unii se letecky přepravuje každoročně 970 milionů lidí; je tudíž třeba brát zřetel jak na jejich pohodlí, tak na udržitelnost provozovatelů a dostupné ceny letenek.
Nejen špatné zprávy: Jaká nová práva cestující získají?
Za určitou náplast za oslabení práva cestujících lze považovat sérii nových či modifikovaných pravidel, která jim jdou na ruku.
Letecké společnosti mají mít například nově jasně stanovenou povinnost nabídnout v případě zrušení letu co nejrychlejší alternativní spojení, a to i s jiným operátorem, nebo jiným prostředkem (vlakem, autobusem). Pokud to do tří hodin neudělají a cestující si zařídí přepravu sami, mohou pak požadovat po původní letecké společnosti až čtyřnásobek ceny původní letenky.
Schválený návrh také jasněji stanoví práva pasažérů zrušených a opožděných letů na občerstvení, jídlo a ubytování. Pokud jim je letecká společnost neposkytne, mají nárok na dodatečnou úhradu vlastních nákladů.
Pokud ke zpoždění dojde až v době, kdy cestující již sedí v letadle, musí jim být nabídnuto občerstvení a čekání na palubě nesmí přesáhnout tři hodiny. Letecké společnosti nebudou také smět odpírat nástup do letadla cestujících se zpětnou letenkou při návratu, i když ji nevyžili cestou tam. Pokud je přesto vyloučí z přepravy, musí jim vzniklou škodu nahradit.
Na šest měsíců se prodlužuje doba, po kterou může cestující uplatnit vůči aerolinkám své nároky. Odpověď pak musí dostat do dvou týdnů, buď ve formě finančního plnění, nebo jasného a srozumitelného odmítnutí.
Letošní dovolené beze změn: Kdy vejde nařízení v platnost?
Schválený kompromis nyní směřuje do Evropského parlamentu, kde ho čeká druhé čtení. Lze předpokládat, že europoslanci budou citlivější na argumenty spotřebitelských organizací než vlády členských zemí; mohou tak schválit změny, které nebudou v souladu se čtvrtečním návrhem.
V tom případě bude následovat dohadovací procedura, takzvaný trialog (EP, Rada EU, Evropská komise), která by měla vyplodit konečný kompromis. Je tedy více než pravděpodobné, že nová pravidla v letošní letní dovolenkové sezóně ještě platit nebudou.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
