REPORTÁŽ MARTINA KOVÁŘE | Maje za sebou další desetidenní pobyt v „nejúžasnějším městě na světě“, v americkém New Yorku, z něhož jsem pro INFO.CZ psal již reportáž o tom, jak Američané vnímají zvolení svého krajana kardinála Roberta Francise Prevosta papežem Lvem XIV., dostávám od přátel a známých spoustu otázek nejen o NYC samotném, ale i o současných USA – jakkoli většina tazatelů ví, že New York je svět sám pro sebe a že pokud jde o Ameriku jako celek, nemá příliš velkou vypovídací hodnotu.
Několik známých, včetně mých čtenářů z INFO.CZ, se mě přitom zeptalo, respektive mi napsalo, zda lze zvládnout návštěvu „Velkého jablka“, jak se New Yorku přezdívá, během prodlouženého víkendu, od čtvrtka do neděle.
Zpočátku mi ta otázka přišla téměř absurdní, posléze se mi to ale v hlavě rozleželo a tady máte výsledek. Jde to, samozřejmě, že to jde, ale chce to předem dobře plánovat, na místě příliš nespat a nebát se utratit nějaký ten dolar. Tak pojďme na to.
Čtvrteční večer
Times Square a pivo v Houston Hall
Při předpokládaném příletu ve čtvrtek odpoledne a po ubytování kdekoli na Manhattanu, na což si dejte pozor, protože Vám to následně ušetří spoustu času, doporučuji věnovat první večer centru města.
Nejslavnější náměstí světa – newyorské Times Square – je navíc nejpůsobivější, když se stmívá, večer a v noci, kdy nejvíc vynikne nekonečné množství neonů, reklam na místních mrakodrapech, fascinující shluk lidí všech možných národností, barev pleti, sociálního postavení i pohlaví (právě tady jich lze nalézt opravdu mnohem víc než jen dvě), kšeftařů se vším možným i nemožným, přičemž se nadýcháte trávy, jako byste ji sami kouřili, což ostatně platí skoro o celém dolním (Lower) a středním (Midtown) Manhattanu, odpoledne a večer víc než zrána.
Až Vás rej lidí na Times Square (ve spojení s vyčerpáním z cesty) unaví, doporučuji zapadnout do kteréhokoli z nesčetných barů a hospod a dát buď libovolný drink, nebo pivo podle chuti – výběr je obrovský, skoro nekonečný.
Kdybych Vám měl poradit, nasměroval bych Vás do lokálu s názvem Houston Hall ve West Village na Houston Street 222, což je pivnice v bývalé ocelárně, respektive v bývalých garážích, starších sto let.
Její monumentální rozměry v návštěvnících vyvolávají vzpomínky na staré newyorské Music Halls, „dupárny“, které zažily všechno, co si umíte představit. Pivo a sendviče, které tu podávají/servírují, Vám budou chutnat a atmosféra a nálada jsou naprosto unikátní, vřele doporučuji.
Pátek
Tribeca, One World Trade Center, Ground Zero, Broadway, Wall Street, Brooklyn Bridge, China Town, Little Italy a divadlo
V pátek, den po příletu a po noční návštěvě baru/pivnice, je nejlepší začít dobrou, vydatnou snídaní v některém z vyhlášených podniků ve čtvrti Tribeca (Triangle below Canal Street).
Je to jedna z nejvíce trendy či charming (zkrátka nejšmrncovnější nebo nejpřitažlivější, pokud bych to měl vyjádřit česky) čtvrtí Manhattanu vůbec, například v podniku s názvem Bubby’s na Hudson Street 120. Místní American Full Breakfest je zážitek, něco „málo“ to nicméně přijde, jako tady ostatně všechno.
Následně bych doporučil procházku k One World Trade Center (One WCT či OWCT), které vyrostlo takřka na místě někdejších „dvojčat“, padlých po útoku teroristické organizace al-Kájda z 11. září 2001.
Výhled na město shora je dechberoucí, vychutnejte si ho, budete mít dost času, nikdo na Vás nebude spěchat, je to naprosto na pohodu.
Minout byste neměli ani památník tragických událostí z 11. září, tzv. Ground Zero, kde se dnes nacházejí dva monumentální „bazény“, kopírující základy již zmíněných „dvojčat“, a nedaleké muzeum připomínající teroristický útok. Nelitujte času a věnujte mu hodinku času, stojí to ve všech ohledech za to, je to jedno z nejpůsobivějších míst ve městě vůbec.
Od Ground Zero je to jenom pár kroků na Broadway, jednu z nejproslulejších newyorských ulic, dlouhou devětadvacet kilometrů.
Její dolní/střední část mezi 40. a 54. západní ulicí, zvaná Theater District, je sídlem přibližně čtyřiceti vesměs vynikajících divadel, kde se celoročně hrají jak činohra, tak muzikály (nejlepší představení na světě; srovnatelná jsou jen představení v londýnském West Endu), kam si určitě, v zásadě je jedno na co, zajděte, budete nadšení, to Vám garantuji.
Budete-li už v této části města, projděte si Wall Street, pro změnu finanční světové centrum (Financial District), a podívejte se na nejslavnější newyorskou sochu/bronzovou skulpturu Zuřícího býka (Charging Bull), jež je upomínkou na velký krach na newyorské burze z října 1987, jejímž autorem je Arturo di Modica.
Následně sejděte na východ, k East River, a nechte se podle ní dovést k jednomu ze „zázraků New Yorku“ – k Brooklynskému mostu (Brooklyn Bridge). Monumentální dílo, jehož stavba začala roku 1870 a skončila o třináct let později, patří k dominantám města.
Most je přibližně půl kilometru dlouhý a je z něj senzační výhled nejen na Brooklyn, ale především na manhattanské mrakodrapy – je to procházka, která opravdu stojí za to.
Zpátky se, po krátkém toulání po hipsterském Brooklynu, můžete vrátit na Manhattan stejnou cestou, anebo rychleji metrem či podzemkou, která má svoji specifickou atmosféru, známou z nesčetných filmů, a navíc je, minimálně přes den, zcela bezpečná.
Pozdní oběd či spíše obědo-večeři doporučuji podle chuti buď v Čínské čtvrti (kde jste od Brooklyn Bridge co by dup), nebo v sousední Malé Itálii (Little Italy).
Číňané to hrají víc na byznys, takže se snaží zákazníka dobře, ale rychle nakrmit, „vykopnout“ ven a už „lovit“ další hosty; v „Itálii“ je to víc na pohodu, o kšeft jde přitom samozřejmě i tady „až“ na prvním místě.
K tomu jedna poznámka: Little Italy „Roberta de Nira“, ta skutečně autentická „Malá Itálie“, se nenachází na Manhattanu, nýbrž v Brooklynu, tak pozor na to!
Večer si určitě zajděte do některého z broadwayských divadel – jak jsem už psal, v zásadě je jedno do kterého a na co, představení jsou tak či onak výtečná všechna.
Sobota
Liberty Island a Socha svobody, Ellis Island, Central Station, Flatiron Building, mrakodrapy a sport a večer jazz
Pro sobotní dopoledne doporučuji výlet lodí na Liberty Island – vidět tamní Sochu svobody, kterou Newyorčanům darovali Francouzi v roce 1885, k návštěvě města patří.
Větší zážitek Vám ale připraví sousední Ellis Island, u kterého výletní loď staví cestou zpátky do města. Tamní migrační stanice, sloužící od roku 1892 do roku 1954, kterou v těchto letech prošlo dvanáct milionů lidí, většinou chudých Evropanů (nejvíc do roku 1924, kdy byl přijat přísnější zákon o imigraci do USA), je po mém soudu bez debaty největší a nejdojemnější příběh moderní Ameriky.
Lidé, přicházející do „nového světa“, za „velkou louži“, z Itálie, z Irska, z habsburské monarchie či, po jejím pádu, z tzv. nástupnických států včetně Československa (všichni ti, řečeno s Karlem Čapkem, „Hordubalové“) i z dalších zemí psali po připlutí do Ameriky příběhy, které se staly ikonickými, stejně jako jejich odvaha a schopnost překonat dnes jen stěží představitelnou trýzeň a chudobu.
Den za dnem dřeli a spořili a střádali pro své děti dolar k dolaru pro jejich lepší budoucnost, pro děti, z nichž se pozvolna, během jedné či dvou generací, stali Američané se vším všudy, byť na svou původní vlast zapomínali jenom zřídka.
Příběh dona Corleona a jeho rodiny, jak jej sepsal Mario Puzo a jak jej natočil Francis Ford Coppola (Kmotr I, II a III), je toho jasným dokladem.
Po návratu do města se naobědvejte někde v blízkosti ikonické Flatiron Building („na živo“ je ještě senzačnější než na fotografiích) a zajděte se podívat na Grand Central Station, přesněji řečeno na Grand Central Terminal – hlavní newyorské vlakové nádraží s pětasedmdesáti kolejemi a osmačtyřiceti nástupišti, kam denně přijde přes sedm set tisíc, někdy až tři čtvrtě milionu lidí, aniž by je ochromili, což zní skoro neuvěřitelně.
Následně si zajděte k legendární Empire State Building a k perle newyorského Art Deca, tj. ke Chrysler Building.
A vpodvečer vyrazte za sportem – buď na hokej či na basket do Madison Square Garden, anebo metrem do Bronxu na stadion baseballového týmu New York Yankees, což je jeden z předních, nejstarších (založen v roce 1901) a nejslavnějších mančaftů MLB, tedy Major League Baseball, patřící do Východní divize American League.
Pokud byste ani pak neměli dost, neváhejte si užít „horečku sobotní noci“ v některém z newyorských jazzových klubů. Osobně doporučuji buď intimní Blue Note Jazz Club na dolním Manhattanu, konkrétně na 3. západní ulici 131, kde můžete vidět a slyšet největší jazzové hvězdy celé Ameriky, anebo, v jihozápadním růžku Central Parku, v komplexu Jazz at Lincoln Center, o kterém platí totéž.
V obou případech, i v mnoha dalších, se vyplatí koupit si lístky předem; někdy se vstupenky dají „zázračně“ sehnat i na poslední chvíli, rozhodně stojí za to to zkusit, už ne on-line, ale přímo na místě. Naposledy jsme byli takhle úspěšní právě v Lincolnově centru a užili jsme si skvělý večer s názvem Salsa Meets Jazz with Essentially Ellington Alumni.
Nedělní dopoledne
Central Park, Dakota House a Metropolitní muzeum
Na nedělní dopoledne bych si nechal, po třech náročných dnech, procházku po Central Parku, který je kouzelný za každého ročního období a za každého počasí, byť pokaždé jinak.
Při té příležitosti se můžete zastavit u Dakota House a podívat se na místo, kde byl zavražděn John Lennon, a potom si zajít, alespoň na hodinku, do THE MET, tj. Metropolitního muzea umění, třeba na starý Egypt nebo na evropskou modernu.
A potom už mazat na letiště, víc se toho během prodlouženého víkendu asi opravdu stihnout nedá…
Filmové Post Scriptum
Po příletu domů pro Vás mám jediné doporučení – pusťte si nějaký senzační „newyorský“ film, úplně podle nálady:
- ať je to Manhattan či Annie Hallová Woodyho Allena,
- Tři dny Kondora Sydneyho Pollacka,
- Kmotr Francise Forda Coppoly,
- Půlnoční kovboj Johna Schlesingera,
- Tenkrát v Americe Sergia Leoneho,
- All That Jazz Boba Fosseho,
- Serpika Sidneyho Lumeta,
- Wall Street Olivera Stonea,
- Francouzská spojka Williama Friedkina
- nebo Taxikář Martina Scorseseho, abych uvedl jen několik málo z mnoha.
Jak jsem už řekl, vybírejte podle nálady, a nemůžete udělat chybu – skvělé jsou všechny. Pokud jde o mě, Woodyho Manhattan ční nade všemi.
Tak šťastnou cestu, přátelé!
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
