Chaos v ruské armádě: propaganda se hroutí a ofenzíva selhala. Je tu pravidelný souhrn Putinových pohrom

Putinova slibovaná jarní ofenzíva shořela dřív, než začala, z elitních ruských lovců dronů se stala lovná zvěř a zoufalí padesátiletí spojaři padají ze stromů při marném hledání Wi-Fi signálu. Absolutním zlatým hřebem týdne je pak vzpoura předního kremelského propagandisty, kterému konečně došlo, že car je nahý. Vítejte u pravidelného sobotního přehledu ruských katastrof, kde tupá kvantita opět s plným nasazením prohrává s ukrajinskou invencí. A nezapomeňte také sledovat post na Facebooku a bavit se nad tím, jak vlastizrádní členové proruské úderky používají klávesnici jako kulomet a dávají mi a celé redakci krásná jména. Tak si držte ušanky a letíme se podívat na ruskou stranu bojiště. 

Prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden oficiálně potvrdil to, o čem se v  kuloárech mluvilo už delší dobu: ukrajinským silám se podařilo v zárodku zlikvidovat plánovanou masivní ruskou ofenzívu, která měla naplno propuknout letos v březnu.

Ruské velení mělo v plánu mohutný jarní průlom, ale ukrajinské preemptivní údery - jak se dnes snad i česky po iránsku může říkat - nedovolily okupantům shromáždit dostatečnou sílu. Rusko tak momentálně přichází o 30 až 35 tisíc vojáků měsíčně jen proto, aby udrželo to, co už má.

Hlavním klíčem k tomuto úspěchu je takzvaná „zóna smrti“. Ta donedávna sahala zhruba 50 kilometrů za frontovou linii, ale díky masivnímu nasazení těžších dronů řady Firepoint 1 a 2 se tento smrtící perimetr rozšířil na ohromujících 150 kilometrů.

V tomto prostoru se nachází odhadem 700 tisíc ruských vojáků, pro které se jakýkoliv pohyb na čerstvém vzduchu rovná ruské ruletě s plným zásobníkem (pokud vážený čtenář promine tento laciný, leč přiléhavý příměr).

Ukrajinští operátoři mají v této oblasti prý de facto volnou ruku a likvidují cokoliv, co vykazuje byť sebemenší vojenskou hodnotu.

Podle dostupných dat mají drony dnes na svědomí neuvěřitelných 90 procent veškerých ruských ztrát. A co je pro Kreml nejvíc deprimující? My na sociálních sítích vidíme jen nepatrný zlomek toho, co ukrajinské jednotky ve skutečnosti provádějí. Drtivá většina ruské logistiky mizí v plamenech tiše. Ale systematicky!

Sedmnáctý březen se do statistik ruské armády zapíše mimořádně krvavým písmem. Během jediného dne ztratilo Rusko podle Ukrajinců okolo 1700 vojáků, což představuje absolutní denní rekord pro rok 2026. 

Nešlo přitom o žádnou lokální potyčku, ale o zjevnou snahu otestovat ukrajinskou obranu a možná i křečovitě odstartovat onu slibovanou jarní ofenzívu.

Ruské velení poslalo tisíce mužů na smrt podél zhruba stokilometrové fronty táhnoucí se od Dobropillie až po Huljajpole v Záporožské oblasti.

Masakr, který následoval, popsal slavný velitel ukrajinské jednotky Madyar jako „mlžnou past“. Během pouhých 36 hodin tam ruské útočné oddíly ztratily stovky mužů, aniž by se jim podařilo prorazit obranné linie byť jen o jediný metr. Je tohle skutečně Evropa v roce 2026? 

Situace dokonale ilustruje absolutní ruské zmatení. Zatímco kremelská propaganda neustále křičí, že cílem války je úplné dobytí Doněcké oblasti, jejich vojenská mašinérie nesmyslně krvácí při zoufalých pokusech probít se skrz Dněpropetrovskou a Záporožskou oblast. Výsledkem jsou hromady mrtvých a absolutní vojenské fiasko na obřím úseku fronty.

Když si podrobně prohlédnete hrubé materiály ze záznamů ukrajinských dronů, zjistíte, že kvalita ruské pěchoty je minimálně diskutabilní. Ukrajinští operátoři na záběrech nelikvidují mladé, dobře vycvičené výsadkáře, ale zjevně vyčerpané muže ve věku čtyřiceti, padesáti či dokonce šedesáti let.

Mnozí z nich se pohybují s obtížemi a je na nich vidět, že trpí zdravotními problémy nebo nedoléčenými zraněními z předchozích bojů.

Způsob, jakým s nimi ruské velení nakládá, je naprosto nechutný a cynický. Jakmile tito muži opustí bezpečí zákopu, jejich tepelnou stopu okamžitě zachytí ukrajinské drony s termovizí.

Vzápětí si pro ně přiletí většinou dron na optickém vlákně, proti kterému neexistuje rušení ani únik. Velení je posílá do oblastí, ze kterých se prostě nelze vrátit, a ty svině ruští velitelé o tom samozřejmě dobře ví.

Absolutní komedií s tragickým koncem jsou pak videa ruských spojařů. Poté, co ukrajinské a mezinárodní tlaky odřízly okupační síly od systému Starlink, dostali ruští vojáci geniální rozkaz: postavit provizorní Wi-Fi mosty.

Chlapi s nadváhou ve věku mého táty se snaží šplhat do korun stromů a na staré věže, aby tam přivázali router. Ukrajinské drony si z nich dělají cvičné terče a doslova je srážejí z větví na zem i s jejich technikou. Brutální dada.

Ruská armáda miluje elitní, supertajné a honosně znějící jednotky. Rubikon je ale skutečně top skupina, kterou respektují všichni, kdo kdy k frontě alespoň přičuchli. 

Jak mi potvrdil dobrovolník Mac, v Rusku jde o naprostou špičku v oboru bezpilotního boje, jejímž úkolem je paralyzovat ukrajinskou logistiku a efektivně neutralizovat ukrajinské dronové operátory.

K realitě se ale tato jednotka dostala velmi rychle a velmi bolestivě. Ukrajinské rozvědce netrvalo dlouho, než odhalila, že si elitní ruský tým zřídil hlavní sídlo přímo v okupovaném Doněcku.

Místo toho, aby Rusové lovili ukrajinské drony, ukrajinské drony si ulovily je. Série přesných úderů systémy Firepoint roztrhala celou budovu na kusy. Ku*va jupí!

Skrývá se v tom fantastická a nesmírně krutá ironie. Elitní ruská anti-dronová jednotka, která měla ochránit celou armádu před útoky ze vzduchu, byla zmasakrována... drony. Veškeré drahé vybavení, výzkumná data a zjevně i personál shořely na prach přímo uprostřed jejich bezpečné zóny. Neuroním ani náznak slzy.

O tom, že v Rusku už neexistuje bezpečné místo, se tento týden přesvědčili v Krasnodarském kraji. Obří ropný terminál u vesnice Leningradskaja se brzy ráno probudil do plamenů, když ukrajinské drony (ano, opět - ale hledejte synonyma...) přesně zasáhly kritickou infrastrukturu. Sloup hustého černého kouře byl viditelný na desítky kilometrů daleko.

Co je na tomto úderu pozoruhodné, je vzdálenost. Leningradskaja leží zhruba 500 kilometrů od aktuální frontové linie. Ruské velení donedávna žilo v uklidňující představě, že logistická centra ukrytá takto hluboko ve federaci jsou zcela nedotknutelná a leží mimo jakékoliv ukrajinské operační plány. Ale - jak zpívá Bob Dylan - časy se mění.

Záběry z dálnice i detailní videa od kolemjedoucích řidičů potvrzují, že došlo k téměř totální destrukci tohoto skladu. Pro ruskou logistiku je to neřešitelný problém. Pokud jim hoří palivové rezervy půl tisíce kilometrů od fronty, znamená to drastické prodloužení zásobovacích tras a obrovské ztráty už tak omezených zdrojů. Nafta prostě na frontu nedojede, protože už neexistuje.

Ukrajinská armáda pokračuje v systematické likvidaci ruských „očí a uší“. Tento týden se terčem staly krátkodosahové systémy protivzdušné obrany TOR. Tyto komplety jsou navrženy primárně k tomu, aby chránily ruskou pěchotu a těžkou techniku před útoky ze vzduchu. V praxi se však z ochránců stala vyhledávaná lovná zvěř.

Na jednom z úžasných videí je vidět, jak ukrajinský dron zlikviduje první systém TOR. Posádka druhého TORu, který stál nedaleko, okamžitě zpanikaří a pokusí se s obrněncem prchnout a schovat se do remízku mezi stromy.

Ukrajinský operátor si na ně s naprostým klidem počkal a jakmile vozidlo zaparkovalo v domnělém úkrytu, poslal ho za jeho kolegou v ohnivé kouli.

Kromě těchto mobilních kompletů se Ukrajincům podařilo zlikvidovat i důležitý radar patřící k systému S-300 (nebo jeho dokonalou maketu). Bez ohledu na to, zda Rusové zrovna staví návnady nebo přicházejí o skutečnou techniku za stamiliony, ukrajinské operace nenechávají kámen na kameni. Ruské nebe je naprosto děravé a z jejich vyspělých systémů zůstávají jen doutnající pomníky.

Západní spojenci se sice stále přou o tom, kam mohou nebo nemohou Ukrajinci střílet darovanými zbraněmi, ale Kyjev se rozhodl vyřešit tento problém po svém. Ukrajinský obranný průmysl oznámil, že nová domácí balistická střela s označením Firepoint 7 je připravena na první ostré testovací údery přímo na ruském suverénním území.

Tato střela je koncepčně velmi podobná americkému systému ATACMS. Je odpalována ze země, dosahuje maximální rychlosti 1 500 metrů za sekundu, nese stopadesátikilogramovou hlavici a doletí spolehlivě až 300 kilometrů daleko. Zásadní výhodou však je, že její výrobní náklady tvoří přibližně polovinu toho, co stojí zmíněná západní střela. A hlavně – nikdo Ukrajině nezakazuje použít ji, kdekoliv uzná za vhodné.

Podle dostupných zpráv se první zkušební údery zaměří na ruskou Kurskou a Brjanskou oblast. Cílem budou s největší pravděpodobností vojenské uzly nebo technická infrastruktura. Jakmile ukrajinští inženýři odladí poslední technické detaily přímo v boji, ruské týlové velení ztratí jakoukoliv šanci na klidný spánek v okruhu tří set kilometrů. Opět - ani náznak lítosti k ruským důstojníkům ode mě nečekejte.

Zatímco Ukrajina nasazuje sofistikované zbraně, Kreml vede tvrdou válku proti vlastní armádě. (Ano, zde třeba uznat, že ti rusáci tou kvantitou a houževnatostí leccos překonají, svým moudrým vládcům navzdory, ale to do této rubriky nepatří).

Zvěsti o úplném zákazu komunikační aplikace Telegram v celém Rusku se stávají realitou. Od dubna plánuje ruská vláda kompletně odříznout 100 procent uživatelů a donutit je přejít na oficiální, plně sledovanou aplikaci s názvem Max.

Na frontě to ale vyvolalo absolutní chaos. Z uniklého nařízení ruského ministerstva obrany vyplývá, že vojenská policie na okupovaných územích začala fyzicky zastavovat vojáky a důkladně jim prohledávat mobilní telefony. Pokud se u někoho najde nainstalovaný Telegram, čekají ho okamžité a tvrdé tresty bez ohledu na hodnost.

Dopad na velení a řízení ruské armády bude - doufejme - zdrcující. Telegram nebyl jen nástrojem pro spojení s rodinou. Ruští vojáci ho masivně využívali k taktické komunikaci mezi jednotkami, ke sdílení informací o pohybu nepřátel, a především k fundraisingu na základní vybavení, které jim stát není schopný dodat.

Připravit armádu o její hlavní komunikační kanál uprostřed války je krok, který mohl vymyslet jedině ruský generální štáb ve strachu ze vzpoury.

Osmnáctý březen měl být pro ruskou propagandu velkým dnem. V Rusku se totiž slaví takzvaný „Den sjednocení“, kterým si Kreml připomíná nezákonnou anexi poloostrova Krym. Ukrajinské partyzánské hnutí Ateš se ale rozhodlo, že si tento symbolický den připomene mnohem zajímavějším způsobem.

Místo tichých protestů se partyzánům podařilo proniknout hluboko do železniční infrastruktury na Krymu a provést efektivní sabotáž. Přímo v seřadišti podpálili a kompletně vyřadili z provozu důležitou lokomotivu. Velká vojenská zásobovací zásilka tak skončila vykolejená a paralyzovaná dříve, než se vůbec stihla rozjet směrem na frontu k okupantům.

Tato událost vysílá Rusům do Moskvy jasný a tvrdý vzkaz. I po letech systematické rusifikace a vojenské kontroly je odpor na Krymu nejen stále živý, ale také nesmírně efektivní a drzý. Ruské logistické linky nejsou v bezpečí nikde, obzvlášť v den, kdy by je Putin nejraději ukazoval ve státní televizi jako důkaz své neochvějné moci. Frajeři jste, pánové!

Největší šok týdne ale nepřišel z fronty, nýbrž zevnitř kremelské propagandistické mašinérie. Dvaačtyřicetiletý Ilja Remeslo, vysoce profilovaný pro-kremelský blogger, který byl součástí systému minimálně od roku 2015, se utrhl ze řetězu. Bavíme se o muži, který psal udání, pomáhal blokovat opoziční weby a de facto podal stížnost, která dostala za mříže Alexeje Navalného. Není to jen nějaký náhodný komentátor, je to placený propagandista sponzorovaný přímo Kremlem. A tento muž nyní na sociálních sítích vyhlásil svému chlebodárci otevřenou válku.

Na svém kanálu na Telegramu zveřejnil příspěvek nazvaný „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“. Mezi důvody Remeslo uvedl: katastrofální vedení války na Ukrajině, obrovské škody na ruské ekonomice a blahu občanů, potlačování internetu a svobody médií, Putinovo doživotní lpění na moci a konečně fakt, že prezident nerespektuje své voliče a nechce jim naslouchat. 

Jeho závěr byl drtivý: Vladimir Putin je nelegitimní prezident, měl by rezignovat a stanout před soudem jako válečný zločinec a zloděj.

Když to Rusové četli, logicky si mysleli, že jeho účet ovládli ukrajinští hackeři. Reakce byla tak bouřlivá, že Remeslo musel nahrát video, ve kterém ledově klidně potvrdil svou identitu a záměr. „Ne, nebyl jsem hacknut. Všechno jsem to napsal sám,“ prohlásil do kamery. Dokonce se podivoval nad tím, proč to vyvolalo takovou hysterii, když podle něj (je to vystudovaný právník!) šlo jen o „mírnou kritiku v mezích zákona“, protože nevyzýval k žádnému násilí.

Tím to ale neskončilo. Následující den nahrál video číslo dvě, ve kterém zašel ještě dál. Poukázal na absurdní paradox Putinova vládnutí – kdyby se diktátor obklopil schopnými lidmi s kritickým myšlením místo obyčejných zlodějů, byl by mnohem nebezpečnější a efektivnější. Jenže Putin se zdatných rivalů bojí. Remeslo na kameru prohlásil, že právě kvůli tomuto strachu a z něj plynoucímu chaosu se celý systém hroutí, a otevřeně předpověděl, že Putin ztratí moc už v tomto roce, tedy v roce 2026.

Odezva státního aparátu byla blesková. Remeslo byl okamžitě zatčen a po starém sovětském zvyku zavřen na psychiatrické oddělení na „vyšetření“. Putinův režim se to snaží smést ze stolu s tím, že se prostě jen zbláznil a jeho slova nemají žádnou váhu. 

Nicméně džin je venku z lahve a diktátorova paranoia dosahuje dalších úrovní. Putin začal volat po přísnějších bezpečnostních opatřeních a podle dostupných zpráv se momentálně vůbec nenachází v Moskvě. Místo toho se skrývá v jednom ze svých tří identicky zařízených bunkrů, aby nikdo nevěděl, kde přesně je. Trhliny v jeho vlastním aparátu už zjevně vidí i ti z dříve nejvěrnějších.

Sečteno a podtrženo: Zatímco Ukrajina rozšiřuje zónu smrti na 150 kilometrů a chystá se testovat vlastní balistické střely na ruských letištích, ruská armáda vymýšlí, jak zakázat svým vojákům mobilní aplikace. Kvantita sice byla staletou ruskou doktrínou, ale když vám v mlze za den a půl zemře tisícovka vojáků a váš hlavní propagandista raději křičí pravdu, než aby se na to dál díval, možná už by člověk mohl začít přemýšlet, že tohle může být konečná stanice... Ale, je to Rusko, takže myslím, že se zde bohužel sejdeme zase za týden. Sláva Ukrajině!

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a nejen díky nám zjistíte, že ANO, bude hůř, kdybychom žili v Rusku. Díky.