KOMENTÁŘ JANA ŽELEZNÉHO A PAVLA HLAVÁČKA | Mír za pomoci síly – tento reaganovský přístup se v posledních letech opět dostal do popředí americké diplomacie, když měl nabídnout odpověď na mocenský vzestup Číny v Indopacifiku. Ačkoli byl Biden mnohokrát svými kritiky obviňován ze zahraničně-politické slabosti, byla to jeho administrativa, kdo se výrazněji zaměřil na posilování slabých míst mírového uspořádání v regionu.
Stárnoucí demokrat si byl vědom, že Amerika i kvůli svému velmocenskému přetížení bude nucena více spoléhat na alianční vazby, které přetrvávají ještě z dob studené války. Posilování tamních spojenců se tak stalo jedním z hlavních úkolů Bidenovy diplomacie.
Jejím výkladním projektem byl tzv. AUKUS, bezpečnostní pakt mezi Austrálií, USA a Velkou Británií, jehož vznik nesl Peking s výraznou nelibostí. O to je překvapivější, když současná Trumpova administrativa ohlásila záměr ho přehodnotit.
Co přesně tento krok znamená? Jak ovlivní celkovou stabilitu v regionu? A jaký dopad bude mít na kredibilitu Ameriky ve světě a čínské mocenské ambice?
Unikátní projekt s ponorkami v čele
Předně je třeba zdůraznit, že AUKUS v kontextu současných mezinárodních vztahů představuje v mnohém unikátní projekt, který vzešel ze společného rozhodnutí australského premiéra Scotta Morrisona, britského premiéra Borise Johnsona a amerického prezidenta Joea Bidena ze září roku 2021.
Měl představovat způsob, jak posílit spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti v indopacifickém regionu. Díky silné podpoře politických elit obsahoval dosud nevídané kroky, a to přesto, že trvalo téměř další dva roky než Biden, již po boku Rishiho Sunaka a laboristického australského premiéra Anthonyho Albanese, dodal na schůzce v San Diegu celé formě jasnější obsah.
Vzniklý pakt byl zásadní zejména pro Austrálii. Vláda „protinožců“ v Canberře měla (dle dohody z března 2023) od USA zakoupit tři jaderné ponorky třídy Virginia s možností přikoupit další dvě, přičemž dodávky měly začít kolem roku 2030.
Austrálie by se tak stala teprve druhou zemí na světě (právě po Londýnu), které Američané poskytli své technologie jaderných pohonů, včetně potřebného know-how. Daný krok by výrazně zvýšil moc i obranné schopnosti Austrálie, jež dle vlastních slov čelí výrazně rostoucí moci Číny v regionu, již je třeba adresovat.
Alespoň tak o tom hovořila Albanesovou vládou představená revize bezpečnostních výdajů, která roku 2023 ohlásila rozsáhlé investice do obranných kapacit země, s cílem přesunout výdaje na pozemní jednotky do námořních a leteckých sil.
Canberra měla dle plánu postavit 26 nových lodí a disponovat nejsilnějším námořnictvem v dějinách země od druhé světové války.
Tamní stratégové přiznávali, že rapidní rozvoj čínských námořních a raketových technologií částečně upozadil výhodu geografické odlehlosti Austrálie a je tedy nutno hledat nové cesty obrany její suverenity i národních zájmů.
