Ukousněte si i kus Ruska: Trump po jednání se Zelenským možná dokončuje svou velkou otočku

Sikorski si na půdě Rady bezpečnosti nebral servítky. Vzkázal ruskému zástupci: „Víme, že vás nezajímá dodržování mezinárodního práva a že nejste schopni žít se svými sousedy v míru (...) pokud další střela nebo letadlo překročí naše hranice, nechoďte sem pak fňukat, že jsme je sestřelili.“

„Je to pochopitelné, Polsko je v první linii,“ říká bezpečnostní expert Bříza. „Sikorski dobře ví, co přichází z východu – a že na Rusko platí jen politika nátlaku, ne ústupků.“ Připomíná i polskou historickou zkušenost s trojím dělením země či katyňským masakrem, kdy Sověti vyvraždili tisíce důstojníků a intelektuálů.

Estonská premiérka Kaja Kallas připomněla, že tři „omylové“ přelety během dvou týdnů nemohou být náhoda. „Rusko testuje naši odhodlanost a bude v tom pokračovat, dokud mu to budeme dovolovat,“ varovala. Lotyšsko a Litva shrnuly: „Nemáme před sebou ukrajinskou krizi. Čelíme ruské krizi.“

Přitom precedent obrany proti podobným provokacím už existuje. „Vzpomeňme na listopad 2015, kdy Turecko sestřelilo ruský Su-24 po sedmnácti sekundách ve svém vzdušném prostoru,“ připomíná Bříza. „Od té doby si ruská letadla dávají pozor, aby se k tureckým hranicím nepřiblížila. Protože vědí, co by je čekalo.“

Na tomto pozadí působilo Trumpovo vystoupení v OSN o to silněji. Když dostal otázku, zda si myslí, že by NATO mělo sestřelovat ruské letouny při narušení vzdušného prostoru členských států, odpověděl bez váhání: „Yes, I do.“ V překladu: „Ano, myslím.“

Trump se zároveň postavil za Ukrajinu: podle něj je v pozici, kdy může s podporou Evropy a NATO dobýt zpět všechna okupovaná území. Dokonce dodal: „Možná i víc.“ To rozlítilo kdekterého ruského komentátora, ale o tom až níže.

Podle Financial Times šlo o náhlou změnu postoje, neboť ještě nedávno mluvil o nutnosti územních kompromisů Kyjeva.

Trump v OSN zároveň kritizoval evropské země za to, že stále kupují ruské energetické suroviny, čímž sami financují válku proti sobě. Naznačil, že Spojené státy jsou připraveny k tvrdým tarifům, pokud Rusko nepřistoupí na jednání. „Evropa musí přestat kupovat ruskou ropu a plyn, jinak sama podkopává svou bezpečnost,“ prohlásil.

Z publika pak přišla otázka i na Viktora Orbána, premiéra země, která spolu se Slovenskem kupuje stále nejvíce ruských surovin ze zemí EU. Trump odpověděl, že Orbán je jeho přítel, že s ním ještě nemluvil, ale že má pocit, že by ho mohl přesvědčit. Typický Trump...

Při všech těchto výrocích však Donald Trump několikrát zdůraznil, že přímá účast USA na případném sestřelování ruských letounů „záleží na okolnostech“. Podle některých komentátorů tohle není vyloženě chyba či výmluva - stěžejní je, že se americký prezident po čase jasně přihlásil k NATO (během dalších dotazů zdůraznil, že Evropané navýšili své příspěvky do NATO na 5 procent HDP, takže si zaslouží americké spojenectví).

Zelenskyj po jednání s Trumpem uvedl, že americký prezident přislíbil větší tlak na Moskvu, zejména prostřednictvím sankcí. „Potřebujeme tlak přímo na Putina, na energetickou síť, na finanční systém i banky,“ řekl ukrajinský prezident.

Na dotaz, zda Putin ztratil jeho důvěru, však Trump reagoval vyhýbavě: „Dám vědět asi za měsíc.“ Podle Břízy je to signál, že kyvadlo se sice vychyluje směrem k Ukrajině, ale nelze čekat definitivní obrat ze dne na den.

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident a dnes místopředseda Rady bezpečnosti, reagoval na Telegramu klasicky - pokusem o jedovatou ironii. Napsal, že „Trump se opět ocitl v alternativní realitě“ a pronesl dávku politických zaklínadel o tom, „jak je Rusko slabé“.

Narážel tím na Trumpova slova o tom, že Ukrajina může získat zpět svá území a že ruská ekonomika kolabuje. Medveděv posměšně předpověděl, že Trump brzy změní názor: „Trump takový doopravdy není! Nemám pochyb, že se vrátí. On se vždycky vrací.“ Dodal, že příště může Trump udělat něco výstředního, aby zaujal – například „navrhnout kapitulaci Kyjevu, odletět s Elonem Muskem na Mars nebo se ucházet o Nobelovu cenu“.

Ruská média reagovala na Trumpův projev v OSN rozhněvaně a se snahou vysmívat se - tedy vlastně také tradičně.

Komsomolskaja pravda, dlouhodobě prokremelský deník, vydala několik ironických textů. Komentátor Alexandr Grišin se posmíval setkání Trumpa se Zelenským, které trvalo jen velmi krátce („sedm minut štěstí“) a ironizoval, že během té krátké doby Trump „nasekal tolik nesmyslů a blábolů“, že zůstává otázkou, kdo z nich dvou je vlastně komikem.

Grišin přirovnal Zelenského k pejskovi, který se podbízí vůdci smečky – jakmile Trump pronesl pro-ukrajinské věty, Zelenskyj se podle něj okamžitě začal válet na zádech a ukazovat bříško.

Další výsměch Rusů vyvolala Trumpova slova, že Rusko je „papírový tygr“. Vojenský komentátor KP Andrej Baranov se snažil zesměšnit amerického prezidenta připomínkou amerických neúspěchů ve válkách. Trumpa přirovnal k „hyperaktivnímu chlapci na houpačce“, který chvíli mluví proruským jazykem a pak zase obrací.

Baranov napsal, že Trump buď „záměrně lže, nebo – a to spíše – mluví o něčem, čemu nerozumí“. A připomněl Koreu, Vietnam i Afghánistán, kde USA nedokázaly rychle zvítězit a utrpěly velké ztráty. Podle Baranova je tak „papírovým tygrem“ spíše Amerika – a výraz původně použil Mao Ce-tung právě o USA.

A státní agentura RIA Novosti varovala, že Trumpem a NATO zmiňovaná možnost sestřelování ruských letadel může vést k přímé válce – s posměšnou poznámkou, zda západní jestřábi přemýšleli, „na jaké planetě se chtějí schovat, když se jejich mokrý sen splní“.

Když se vrátíme na frontu, Vlastislav Bříza upozorňuje, že navzdory ruským očekáváním se letní ofenziva v Záporožské oblasti zhroutila: „Téměř o ní neslyšíte, což je důkaz, že neuspěla. Ukrajinské jednotky dokázaly všechny hroty ofenzivy otupit.“

Ruské síly proto přesunuly část jednotek na Donbas, kde pokračují v tlaku, ale i tam se Ukrajincům podařilo dílčími protiútoky získat území zpět. Fronta je dnes do značné míry statická.

„Zprávy z bojiště nejsou tragické. Ukrajinské straně se daří manévrovat a mistrně bránit,“ říká Bříza. Podle něj je to signál, že ruský plán rychlého postupu nevyšel a že i po třech a půl letech války Ukrajina stále drží.

Klíčovou hrozbou jsou íránské drony Šáhed, které Rusko ve velkém vyrábí v nově vybudované továrně v Tatarstánu. „Jsou schopni vypustit až pět set dronů denně,“ říká Bříza. „Ale ukrajinská strana už dokáže sestřelit kolem devadesáti procent. To je skvělé číslo, navíc se obrana postupně zlevňuje a stává se efektivnější.“

Trump na začátku vyjednávání zvolil metodu nátlaku a pobídek. Nátlak ovšem zvolil vůči Ukrajině a pobídky vůči Rusku. „Což podle mého názoru mělo být obráceně, protože politika která dlouhodobě jedině platí na Ruské impérium, carské impérium, Sovětský svaz, ale i novodobé Rusko, je spíše politika nátlaku.“

Zásadní bude, aby Ukrajinci i přes zimu udrželi účinnou obranu proti těmto útokům na civilní cíle a spíše ji ještě vylepšili. Válku však podle Břízy rozhodnou především dva faktory: „Morálka ukrajinské armády a obyvatelstva – a západní dodávky zbraní. Dokud budou oba držet, Ukrajina má šanci uspět.“

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.