Turek by se jako konspirátor neuživil. Jeho teorie o 17. listopadu byla vyvrácena před třiceti lety

Pravdivá je jen jedna věc. My studenti jsme skutečně tehdy režim neporazili. Kdyby byl v plné síle a zejména kdyby ho Moskva podpořila svými po zuby ozbrojenými vojáky, rychle by nás utopili v krvi. Proč se to nestalo? Určitě ne proto, co tvrdí tehdejší i současní dezinformátoři. Převrat nenaplánovali ani v sovětském Rusku, ani v komunistickém Československu. Prostě se celý ten šílený a nelidský systém bolševikům rozsypal pod rukama.

Fakticky jsme se stali jednou z posledních zemí „tábora míru a socialismu“, kde to „ruplo“. Rychlejší byli v Polsku, Maďarsku i Německu, my jsme předstihli jen Bulharsko, Rumunsko – a Sovětský svaz. Už z toho je vidět, že záměrem Michaila Gorbačova rozhodně nebylo svrhnout reálný socialismus a už vůbec ne uznat nezávislost Pobaltí, Běloruska, Ukrajiny a dalších součástí ruské veleříše.

Poláky rozhodně nikdo neřídil. Začali se trhat první. Ostatně vzhledem k jejich nezávislé povaze jim nakonec Rusové povolili, aby i vojenský převrat v roce 1981 provedli sami. Přestože vrchní velitel vojsk Varšavské smlouvy Viktor Kulikov zpočátku posazoval intervenci po vzoru Československa v srpnu 1968 či Maďarska v říjnu 1956. Rovněž v Budapešti začala roku 1989 s „povolováním šroubů“ národní komunistická vláda.

A my pamětníci „sametovky“ dobře víme, jak tehdy vše probíhalo hekticky, neorganizovaně, chaoticky. Spiklenecká teorie o nějakém „puči“ řízeném KGB či StB je do nebe volající nesmysl. Její původ může spočívat v dezinformaci o mrtvém studentu Martinu Šmídovi, či ve faktu, že estébáci přeci tehdy působili poněkud lucidněji než zcela dezorientovaní soudruzi z komunistického politbyra.

Skutečnost, že dinosauři zkostnatělého režimu nebyli schopni žádné racionální reakce, mohla podpořit fámy, že šlo o předem naplánovanou akci StB. Stejně jako to, že ani Václav Havel a další disidenti nepočítali s tak rychlým vývojem a sami byli zaskočeni. Jenomže takové už někdy revoluce bývají. Spontánní pohyb ve společnosti mění věci rychleji, než jsme si nejen mysleli, ale i dokázali vůbec představit jen pár dní předtím.

Aniž bych se pouštěl do dlouhých historických rozborů, je třeba konstatovat, že hypotéza o temném spiknutí tajných služeb a Sovětů, kterou nyní opět vynesl na světlo Filip Turek, byla vyvrácena už před třemi dekádami. Říše zla se rozpadla vlastně z banálních důvodů: zbankrotovala jak ekonomicky, tak politicky a mravně, přičemž její fázi rozkladu spustil americký prezident Ronald Reagan, který zaostávající Rusy prostě „uzbrojil“.

Pokud tedy hledáme hybatele událostí, jež nám přinesly svobodu, musíme hledět směrem k Washingtonu, ne k Moskvě. Michail Gorbačov už jen zoufale hledal způsob, jak upadající socialismus přeci jen zachránit, a i když mu poslední sovětský vládce možná nakonec pomohl rychleji do hrobu, tento totalitní režim tam měl namířeno tak jako tak. Nicméně KGB, StB a mazanější aparátčíci vyvíjeli jistou aktivitu. Avšak týkala se jejich vlastního přežití.

Zpravodajci jistě měli lepší přístup k informacím. Což ale neznamená, že snad „zpunktovali“ revoluci. Ale rychleji než jiní pochopili, kam vše spěje, a tak se „pojistili“. Někdejší šéf KGB Jurij Andropov podpořil vznik prognostických ústavů v zemích RVHP, jež se staly jakýmisi „mozkovými trusty“, kde se zkoumaly tržnější přístupy k ekonomice. Jeden z nich byl i v Praze, vedl ho Valtr Komárek a pracoval v něm také Václav Klaus.

Tato instituce po listopadu zásobovala politiku řadou vládních činitelů, kteří zásadně ovlivňovali hospodářský život v nové republice. Přičemž napojení na sovětské tajné služby mimo jiné dokumentuje fakt, že když byl za ruského disidenta vyměněn Američany zajatý špion Karel Köcher, tak po práci pro II. správu federálního ministerstva vnitra (kontrarozvědka StB) zakotvil v létě 1989 v „prognosťáku“, a to v oddělení vedeném Václavem Klausem.

Stejně tak peníze StB posloužily pro rozjezd podnikání lidem na tuto službu napojeným, případně fikanější komunisté a svazáci využili přístupu k majetku ovládanému do roku 1989 bolševickými papaláši, díky čemuž zbohatli. Využívali také vlivu v bankách, jež jinak půjčovaly na nekřesťanské úroky a větší úvěry neposkytovaly vůbec – ale pokud jste měli známosti v nomenklatuře, mohli jste dostat bambiliony a nemuseli je ani splácet.

Můžeme se také domýšlet, kteří politici střední a východní Evropy byli s KGB tak „nakrátko“, že nyní slouží Rusku jako jeho pátá kolona. V důsledku lustračního zákona v Česku nešlo pro státní správu dlouho využít komunistické funkcionáře a agenty „domácí“ StB (ovšem moskevské archivy zůstávají uzavřené…). V rámci bývalého sovětského bloku šlo ale spíše o výjimku, navíc prosazenou po ukrutných bojích.

Zpravodajci a další příslušníci bolševického režimu se snažili (často úspěšně) zajistit si ekonomický a politický vliv i po roce 1989. Nicméně šlo o „plán B“, nouzové řešení pro přežití, reakci na neodvratnou změnu režimu, ne o perfektně zpracovanou strategii, jak ji „zařídit“. Takže suma sumárum, „lidé minulosti“, jejichž údajně zásadní význam pro naši svobodu Turek vyzdvihl, se o ni ve skutečnosti nezasloužili vůbec. Ale dokázali na ní parazitovat, to ano.

Dalším důkazem, že revoluce opravdu nepřišla z Moskvy a ze strany KGB, je upřímné vyznání jejího důstojníka Vladimira Putina, že „rozpad SSSR byl největší tragédii 20. století“. Filipu Turkovi byly v roce 1989 čtyři roky. Kde tedy přišel k oné dávno vyvrácené konspiraci? Že by v Institutu Václava Klause? O něm (rovněž na Národní třídě) prohlásil, že nám zařídil kapitalismus. Ten však přes jeho zásluhy rozhodně není dílem jednoho muže.

Motoristická ikona přišla oslavit 17. listopad jistě hlavně proto, aby naštvala své hejtry. To se Turkovi povedlo. Měl by u toho zůstat, protože jako prodavač spikleneckých teorií by se neuživil. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.