Zatímco se Západ hádá o Ukrajinu, Čína se chystá na válku o Tchaj-wan

Odstrašení Číny od invaze na ostrov Formosa závisí primárně na závazku USA ho pomoci bránit. Ovšem nedávné hrozby americké administrativy ohledně uvalení cel na Tchaj-wan a opuštění Ukrajiny v zoufalých časech znamenají strmý pokles důvěryhodnosti případné americké podpory této čínské demokracii.

Administrativa Donalda Trumpa bere podle všeho jen velice malé ohledy stávající na diplomatické konvence a americké závazky. Z pohledu Pekingu se zdá, že USA jsou nyní primárně zahleděné dovnitř a v příštích čtyřech letech by tak Tchaj-wanu na pomoc pravděpodobně nepřišly. Což pro čínského vůdce, který strávil roky budováním vojenských kapacit pro operace přes tchajwanský průliv, představuje kritické okno příležitosti.

Tchaj-wan v posledních týdnech Čínu tvrdě kritizoval kvůli pořádání vojenských cvičení s ostrou střelbou u jihozápadního pobřeží ostrova bez předchozího varování, což je jedna z mnoha provokací Pekingu, která navíc následovala jen několik dní poté, když k totožnému chování čínských soudruhů došlo mezi Austrálií a Novým Zélandem, k velké nelibosti obou vlád. 

Čína se tak zjevně nehodlá před Západem stavět do role důvěryhodného a stabilního partnera – v kontrastu s chaotickými Spojenými státy za prezidentování Donalda Trumpa – a bude se pokoušet o prosazení svých mocenských zájmů silou.

Poslední týdny přinášejí odhalení, že čínské loděnice zjevně staví flotilu plavidel speciálně navržených k invazi na Tchaj-wan. Čínský vůdce Si Ťin-pching mezitím čínské armádě už před lety nařídil, aby byla připravena na možnost vojenského zásahu proti Tchaj-wanu do roku 2027.

Schopnost Číny přepravovat vojska po moři zůstává dlouhodobě jedním z klíčových faktorů omezujících čínskou schopnost ostrov napadnout, přičemž Čínská lidová armáda donedávna prostě neměla dostačující schopnost případnou invazi logisticky zajistit. 

Jenže čínská vláda zavedla na popud Si Ťin-pchinga program „civilně-vojenské fúze“, dle kterého musí civilní loděnice stavět trajekty s ohledem na vojenské normy, které mají zajistit možnost jejich okamžitého zrekvírování v případě rozhodnutí k invazi.

Tyto lodě jsou organizované do flotily čínské námořní milice a vylodění pravidelně cvičí. Zpráva o stavbě invazní flotily navíc přichází těsně po odhalení, že Čína u Pekingu staví obrovské válečné velitelské stanoviště. Tento jaderný bunkr o rozloze více než pěti čtverečních kilometrů, tedy nejméně desetkrát větší než Pentagon, bude v době dokončení největším vojenským velícím centrem na světě.

Tento moderní podzemní bunkr pro vojenské vedení státu, včetně prezidenta Si jako předsedy Ústřední vojenské komise, dává podle CIA najevo záměr Pekingu vybudovat nejen prvotřídní konvenční síly, ale také pokročilé schopnosti jaderného boje. To ostatně signalizuje čínská komunistická strana taky, a to nejen gigantickými investicemi do modernizace a rozšíření jejího jaderného arzenálu. 

Dle slov čínské ambasády v USA je Čína ochotná „bojovat s USA jakoukoliv válku a to až do konce“. Prohlášení následovalo těsné poté, co premiér Li Čchiang (neplést s bývalým premiérem Li Kche-čchiangem, kterého Si Ťin-pching odstavil od moci a který předloni zemřel za podivných okolností) oznámil, že deklarovaný čínský obranný rozpočet poroste o dalších více než 7% a že se „po celém světě odehrávají změny, které jsme neviděli celé století rychlejším a rychlejším tempem“. Změny neviděné sto let je standardní čínská rétorická figura, znamenající čínskou snahu o nahrazení USA v roli dominantní světové mocnosti.

Čína také postavila na vojenském cvičišti v poušti maketu klíčové oblasti tchajwanského hlavního města Tchaj-pej, kde se nachází prezidentský palác a další vládní budovy. Tím pouze navazuje na starší maketu tchajwanského prezidentského paláce ve Vnitřním Mongolsku, na které podle satelitních snímků čínská armáda cvičila už před deseti lety. Čína v poušti staví také makety amerických letadlových lodí, které používá pro testování svých balistických střel.

Koncem loňského roku vydalo americké ministerstvo obrany USA 182 stránkovou zprávu o čínské armádě. Zpráva o vojenské síle Číny je každoročně vydávaným dokumentem, který po ministerstvu od roku 2000 požaduje Kongres, a který poskytuje nejlepší veřejný zdroj informací o stavu Čínské lidové osvobozenecké armády (zpráva má samozřejmě i neveřejnou část). 

Letošní zpráva revidovala směrem nahoru odhad skutečné velikosti čínského obranného rozpočtu, druhého největšího na světě (za Spojenými státy), a to na jedenapůlnásobek až dvojnásobek jeho oficiálně udávané velikosti, čili 330 miliard až 450 miliard dolarů. To je pak v paritě kupní síly takřka totožné s obranným rozpočtem USA (cca 850 miliard dolarů).