Pracující politik není oxymóron. Česko se musí zbavit nálepky montovny, říká Ivan

Proč jste se rozhodl cílit zrovna na pracující? 

Bohatství naší země vzniká prací. Nevzniká zdaněním ani přerozdělováním, i když mnozí by si to jistě přáli. Naše země se neustále posouvá kupředu díky lidem, kteří ráno vstanou a jdou do práce. Nejen politici, ale i stát se k nim otočil zády. Místo toho, aby těmto lidem pomáhal, hází jim klacky pod nohy. V politice za ně dlouhodobě rádoby bojuje levicová část spektra, ale opravdu jen v rámci jejich divokých fantazií. 

Pracující nemůže oslovit někdo, kdo reálně nikdy nepracoval a neví, jaké jsou každodenní problémy pracujících v České republice. Ať už se jedná o živnostníky, zaměstnance, podniky nebo seniory. Je čas jim podat pomocnou ruku. Podpořit je v jejich chuti pracovat a přicházet s novými nápady. Pro mě jako konzervativního pravičáka a živnostníka na plný úvazek je to navíc přirozená skupina lidí, se kterými se dokážu ztotožnit. Pracující jsou páteří ekonomiky, inovativní firmy vizitkou Česka ve světě a malí a střední podnikatelé vytváří hodnoty, o kterých si mnozí politici mohou nechat jen zdát.

Na sociálních sítích jste vystupoval jako „princ z ODS“, teď se označujete za pracujícího politika. Nemyslíte, že bude trochu složité přesvědčit voliče, že toto slovní spojení není tak trochu oxymóron? Nemá asi cenu si nalhávat, že pro mnoho lidí zrovna politici nejsou považováni za pracovité, spíše za flákače, co za své nicnedělání ve sněmovní „žvanírně“ berou nadprůměrné platy…

Po „princovi z ODS“ jste ode mě asi nemohli čekat nic normálního, ne? Teď vážně, jako oxymóron to možná zní, ale já k politice opravdu přistupuji jako k řemeslu. Prací politika je starat se o to, aby stát lidem do věcí prakticky vůbec nekecal a oni si mohli vytvářet hodnoty, kterým věří. Mohli si plnit své sny.

Má nová image „Radim Ivan – pracující politik“ má dvě roviny. První je program, který konkrétně a pravicově nabízí, jak pracujícím pomoci. Doslova jim nabízí možnosti, jak dostat více peněz do jejich rukou. Druhá rovina je pak ta, že politik je prostě práce. Pokud vás lidé zvolí, jste placen z daní. Očekává se od vás, že za ně budete bojovat a prosazovat to, co slíbíte. Já mám pro pracující šest bodů. Jsou zcela jasné. Pokud se do sněmovny dostanu a dokážeme to prosadit, budu vědět, že jsem svoji práci odvedl. Hlavně, politik je práce jako každá jiná. Jasně, lidé tomu třeba teď ještě tolik nevěří, ale to je na nás, a když říkám na nás, tak myslím na mladé vlně politiků, kteří ukáží, že umí makat a řešit věci bez zbytečných keců.

Říkáte, že sám jste živnostník a do jejich práce tak vidíte. Podnikatelé a OSVČ jsou z pohledu ODS tradičním elektorátem, ale jak přesně chcete cílit na zaměstnance v pracovním poměru, na které dlouhodobě cílí spíše ČSSD a strany na levicové části politického spektra?

Levice v Česku prakticky není. Jediná poctivá levice jsou snad už jen komunisté. Máme takovou komunistickou trojčlenku – KSČM jsou analog, Piráti jsou digitál a ANO byznys. Tak to prostě je. Když jsem viděl, jak zámecký pán Stropnický a paní Venezuela Maláčová najíždí buzerovat firmy, tak jsem si řekl, že je fakt konec. Pokud si někdo myslí, že zaměstnancům pomůže, když budete šikanovat jejich zaměstnavatele, hluboce se mýlí.

Vnímáte i u nás v Česku onen posun, o kterém se hodně mluví na Západě, že levice se prostě pracujícím odcizila, řeší si témata typu genderů, LGBT a všech možných forem útlaku, a „lid práce“ tak přirozeně migruje napravo, protože jinde už zastání nevidí a progresivní témata jsou mu v lepším případě ukradená, v horším protivná?

Pracující jsou středovými či pravicovými voliči už dlouho. Nebo by spíš možná rádi byli, ale nikdo si jich tu nevšímal. Stejně tak nemá cenu uměle stavět jakékoliv barikády mezi OSVČ a zaměstnanci. Všichni jsou to poctivě pracující. Cílem mého programu pro pracující je dostat do české společnosti více kapitálu. Na rozdíl od Západu máme v českých rukou málo úspor i peněz k investicím či zvedání životní úrovně. Zaměstnanci třeba nebojují s přebytečnou byrokracií, ale pomůže jim snížení zdanění práce. Z necelých 40 % musí klesnout na 25 %, což je úroveň Švýcarska či Izraele. Firmy budou mít více peněz a ve výsledku je investují do svých zaměstnanců. Ať už do skokového zvýšení mezd, investic do modernizace, a tedy bezpečnější práce nebo do vzdělávání zaměstnanců.

Narážíte na bariéry mezi OSVČ a zaměstnanci, jak řešit přirozená pnutí, která mezi těmito dvěma skupinami dlouhodobě panují?

Někomu se možná může zdát, že nadávání na živnostníky je v Česku sport, ale celé to pnutí je uměle vytvořené. Loni bylo vidět, že ani stát si neuvědomuje, že právě živnostníci jsou opravdu klíčovou složkou ekonomiky. Vykašlal se na ně. Navíc bych rád řekl jedno; nikdo z živnostníků, které znám, nekrade.

Součástí vašeho programu pro pracující je i přidání tisíce korun k důchodu za každých deset let, co člověk podnikal jako OSVČ. Neobáváte se, že to vyvolá u zaměstnanců převážně vlnu nevole, že živnostníci něco dostanou „zadarmo“, když celý život odváděli méně a vlastně jim tyto peníze půjdou z pohledu zaměstnanců z „jejich“ odvodů?

Pokud někdo podniká od revoluce, vytvořil za tu dobu obrovskou hodnotu. Otáčí se každý den, bojuje s legislativními nesmysly a vytváří další pracovní místa. Teď už by rád do důchodu, ale ejhle. Pokud si nešetřil nebo neinvestoval, dostane minimální důchod. Když dáme za každých deset let živnosti tisícovku OSVČ k důchodu navíc, za 30 let podnikání, tedy od revoluce, dorovná mu to dnes průměrný důchod. Za mě je to fér a třeba se díky tomu i víc lidí rozhodne, že si splní svůj podnikatelský sen.

Co myslíte, že je u nás na trhu práce jako takovém špatně a musí se to změnit? Jde nějak využít, že pořád máme nejmenší nezaměstnanost v EU a prezentovat tak Česko jako zemi, kde se práci daří?

Je třeba sundat z Česka falešnou nálepku „montovny Evropy“. Nic takového nejsme. Podívejte se, kolik úspěšných živnostníků nebo inovativních a technologických firem se u nás každý rok objeví. Jiní už dobyli svět. Nezaměstnanost je jedna věc, ale my se nesmíme uspokojit tím, že lidé „jen“ mají práci. Musíme chtít, aby měli kvalifikovanější, bezpečnější a lépe placenou práci. Dosáhneme toho tak, že se nebudeme bránit ani českým, ani zahraničním investicím. Budeme motivovat lidi k podnikání. A hlavně, nastavíme pravidla hry tak, aby ji chtěl u nás hrát opravdu každý. Snížíme zdanění práce, zajistíme důstojný důchod živnostníkům, zapojíme mladé napříč obory, z vylidněných měst a regionů uděláme speciální ekonomické zóny pro start-upy, technologické a inovativní firmy a podpoříme i pracující důchodce, kteří předávají know-how dalším generacím. 

My, Češi, máme obecně problém se prodat. Tím se tak trochu vracíme k té montovně. Vždyť jsme si tu nálepku dali sami... Zároveň je potřeba investovat do vzdělávání, aby budoucí absolventi našli uplatnění v oborech, které dnes udávají tempo. Gaming, kyberbezpečnost apod. Svět se vyvíjí a nám nesmí ujet vlak.

Když hovoříte o podpoře start-upů formou speciálních ekonomických zón, myslíte tím model, kdy by start-up byl motivován, aby například u vás v Moravskoslezském kraji měl své sídlo a podnikal tam, přičemž mu za to na nějakou dobu bude poskytnuta daňová úleva? Je toto podle vás cestou na zvýšení atraktivity našeho pracovního trhu, díky tomu, že se do Česka začnou stahovat i zahraniční společnosti, protože pro ně budeme tak trochu „daňovým rájem“?

Ano. Přesně tak. Dal jsem si za cíl udělat speciální ekonomické zóny z měst, která se extrémně vylidňují a mají obrovský demografický problém v odlivu mladých lidí. Bruntál, Orlová, Karviná, Havířov, Opava a další. Mladé zatím nelákají. Ti si nemohou najít atraktivní a dobře placenou práci ve svém rodném regionu, takže migrují do Prahy, Brna nebo koneckonců i do Ostravy. Díky přilákání inovativních firem můžeme nastartovat i tato „města duchů“. Vrátit jim život i budoucnost. Pokud pak dokážeme dobře nastavit i dopravní propojení například Vídeň-Brno-Ostrava-Krakov, může se stát Moravskoslezský kraj nejen daňovým rájem pro start-upy, ale s kombinací investic do vzdělávání také středoevropským centrem inovací, výzkumu a vývoje.